Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pondělním pořadu České televize Události, komentáře mluvil o Istanbulské úmluvě a proč je důležité tento dokument přijmout. Úmluva budí v české společnosti velké vášně, na ratifikaci se neshodnou ani politici ze stran vládní koalice. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) například tvrdí, že ji nepotřebujeme, a na vystoupení ministra Dvořáka reagoval, že je to nesmysl.
„Chci zdůraznit, že ta úmluva se jenom ze třetiny zabývá kriminalizací těch činů a těch skutků, ale mnohem víc se zabývá povinností těch jednotlivých signatářů dbát na prevenci a zejména dbát na tu traumatickou část poté, co se ta věc stane. My v tomhle skutečně jsme velmi pozadu, nemáme centra, která by měla být schopna a ochotna, připravena pomáhat obětem trestných činů. Stále ty činy bagatelizujeme, stále se tváříme, že ta oběť si za to může trochu sama, a tohle je to základní, co si myslím, že by měla a mohla napravit implementace této úmluvy do Česka,“ řekl ministr Dvořák. Podle něj nejde o právní řád, ale spíš o vztah k tomu, jak nakládat s oběťmi sexuálního násilí.
V pořadu také řekl, že nerozumí, proč se tak úporně část tuzemské politické reprezentace brání tomu, aby se Česko přihlásilo k tomu, k čemu se hlásí většina zemí EU.
Jeho slova uvítala poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která se tématem dlouhodobě zabývá. „Viděla jsem celé včerejší vystoupení Martina Dvořáka a moc mu za ně děkuji. Takhle má vypadat komunikace tohoto složitého tématu směrem k veřejnosti a já jsem tak pyšná, že jsem se dožila toho, že takhle mluví z televize ministr současné vlády,“ napsala.
Europoslanec Zdechovský ale naopak nesouhlasil. „Samotná Evropská komise opakovaně uvedla, že implementace Istanbulské úmluvy nezlepšila práva obětí domácího násilí. Naposled na slyšení na výboru. Prosím veďme faktickou diskuzi, jak zlepšit pomoc obětem domácího násilí, a neříkejme nesmysly,“ napsal.
Istanbulská úmluva v poslední době rozděluje společnost. Česko ji podepsalo už v roce 2016, stále ale není ratifikovaná sněmovnou a senátem. Patří tedy v Evropské unii k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly.
Dokument dlouhodobě podporuje také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Úmluva je naprosto zásadním symbolickým dokumentem, podobně jako třeba ratifikovaná úmluva o právech osob se zdravotním postižením nebo úmluva o právech dětí. Říká, že nám jako státu záleží na prevenci násilí, lepší dostupnosti služeb pomoci obětem, že chceme systematicky rozvíjet kapacity v programech, které pracují s původci násilí a tak třeba úspěšně zmírňují riziko mezigeneračních přenosů traumat a násilí v rodinách,“ řekla již dřív v rozhovoru pro FORUM 24.
Vláda 21. června souhlasila s pokračováním procesu ratifikace. Nyní ji tedy má projednávat parlament. Senátní ústavně-právní výbor ale na konci července doporučil horní komoře odmítnout ratifikaci, zároveň přijal usnesení, že dokument je „ideologický“.