Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška kritizoval vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO). Ten se překvapivě náhle rozhodl oslovit ruský Rosatom kvůli dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Baruška říká, že jsou tady tři problematické body: Vyslal tím Rosatomu signál, že zakázku může získat, je to v rozporu s dokumenty schválenými vládou varujícími před bezpečnostním rizikem zapojení Ruska, a je to navíc v této chvíli zcela zbytečný počin. Uvedl to v pořadu ČT Události, komentáře.

Bartuška ohledně Havlíčkovy aktivity mimo jiné řekl:

„Tak rozhodně jsme byli překvapení, tak jako naši kolegové ve zpravodajských službách a další rezortech, protože tento krok nebyl nikým z nás předem probírán, a je poměrně překvapivý i pro politické strany, nejenom ty opoziční, ale i vládní… Chápu, že je zde velká snaha udržet Rosatom ve hře, obzvlášť z některých stran, tomu rozumím. Zároveň je zde jasný a naprosto srozumitelný postoj celé bezpečnostní komunity, že Rusko a Čína nemají při výstavbě nových bloků v Dukovanech mít žádnou roli… Zpráva, kterou jsme dali, naše bezpečnostní skupina, už před třemi lety, jasně říká, s kterými zeměmi bychom jako stát neměli stavět nové bloky, a je to myslím široce akceptovaný materiál, který vláda sama schválila, dokonce dvakrát, takže to, co říkám, je postoj vlády, který je jasně zanesen v usnesení vlády…

V každé normální zemi vláda pověří bezpečnostní složky, aby jí řekly, kdo je vhodný a nevhodný uchazeč. To se stalo u nás. Vláda sestavila tuto skupinu před třemi lety… Náš postoj je všeobecně jasný a známý a říkám: nechtějte po mně vysvětlení tohoto kroku pana ministra Havlíčka, od tohoto tu nejsem…

Máte zde konzistentně celé tři roky jasné sdělení bezpečnostní komunity, s kým nedělat tendr. Nyní, navzdory všem těmto doporučením, které vláda už dvakrát schválila, oslovíte jednu z těchto firem, Rosatom. Jak to mají v té Moskvě pochopit jinak, než že dostali zelené světlo, že budou ti vybraní?… Jsou to zmatečné kroky. Jak říkám, všude na světě, i v Rusku i v Číně chápou, že bezpečnostní složky mají nějakou roli. Fungování státu. Rozumějí tomu, že nebudou někam přizváni, jsou na to zvyklí a podobně to vnímají Francouzi a Američané. Tohle lavírování sem a tam, tam a zpátky, že nějakou zprávu berete vážně, nebo neberete vážně, to samozřejmě vnímají jak naši spojenci, tak naši protivníci, pochopitelně.“

Tolik Václav Bartuška. Dvojministr Karel Havlíček by měl skutečně nějak vysvětlit svou snaživost. Jeden dílčí úspěch ale Moskva už na svém kontě má. I kdyby tady Rusové nepostavili ani psí boudu, už se jim povedlo důkladně rozhádat českou politickou scénu. Každá mince má ovšem dvě strany, my zase jasně vidíme, kdo je kdo.