Karel Havlíček je šikovný komunikátor. Jeho pracovní metodou je nevyjadřovat emoce, vykládat si to své a schovávat se za umně vytvořené rétorické konstrukty. Nejnověji tvrdí, že nikoho nenechá kopat do svých lidí a že čím víc ran dostává on sám, tím je spokojenější. Pro ministerstvo dopravy, které aktuálně schytává jednu ránu za druhou, je to bohužel špatná zpráva.

Jedna věc se musí Andreji Babišovi přiznat – přivést do vlády a udělat ministra průmyslu a obchodu z někdejšího předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka byl mistrovský počin. A stejně tak geniálním tahem bylo ho učinit ministrem ještě podruhé a přidat mu k rezortu průmyslu a obchodu ministerstvo dopravy.

Je to samozřejmě nehorázný průšvih a nevýslová drzost svěřit dva takto náročné rezorty jednomu člověku. Havlíčkův um však spočívá v tom, že je do jisté míry robot, který zvládne odprezentovat a odkomunikovat, jak se dnes říká, cokoliv. I tu sebevíc nepříjemnou, zapeklitou a pro sebe naprosto zdrcující situaci dokáže od sebe odrazit a odvykládat si k tomu své tak, jako by se nechumelilo a jako by vůbec nebyl člověkem z masa a kostí.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

V době, kdy se na českých kolejích přihodilo několik vážných vlakových nehod a hovoří se o systémovém problému, mělo být úplnou samozřejmostí, že Havlíček za daných okolností uzná, že není únosné, aby rezort dopravy nadále řídil spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu (a k tomu byl ještě navíc místopředsedou vlády a místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace), a rezignuje. To by však nebyl on.

Místo toho jako stroj opakoval, že šlo o obrovskou shodu náhod a k žádnému systémovému pochybení nedošlo, nýbrž se jednalo o selhání jednotlivců. A jako správný krizový manažer okamžitě pochopil, co musí udělat – předvést maximální akceschopnost a přesměrovat pozornost jinam. Zřídil tedy Bezpečnostní komisi pro železnice, která by se dané problematice měla věnovat. Havlíček zkrátka ví, jak na to. Kam se na něj hrabe bývalý ministr dopravy Dan Ťok.

Mistrné umění komunikace předvedl rovněž v sobotním rozhovoru pro Deník. Kateřina Perknerová mu položila absurdní otázku: „Pokud by za rok Andrej Babiš jako vítěz voleb opět sestavoval vládu a nabídl vám pozici vicepremiéra pro ekonomiku a dvojministra průmyslu a dopravy, vzal byste to?“ Ptát se tímto způsobem by nikoho nemělo ani napadnout.

Facky, kopance a rány

Nestačí, že Havlíček uvedené rezorty souběžně vede dnes. Ještě horší je tvářit se, že by se něco takového mohlo stát standardem a zcela běžnou záležitostí. Na něco takového nelze ani pomyslet, natož to akceptovat a brát to jako normální věc.

Dále čtěte

Místopředsedovi ČSSD vadí, že Karel Havlíček sedí na dvou židlích, tak proč s tím proboha sociální demokraté něco nedělají

Starosta Nového Města na Moravě a místopředseda sociální demokracie Michal Šmarda napsal krásný tweet: „Nebylo by opravdu lepší, kdyby…

Ministr na zmíněnou otázku odpověděl následovně: „Asi ano. Člověk nemůže utíkat z boje. Momentálně se ale vůbec nedíváme, co bude za rok a půl. Uvidíme, jak volby dopadnou, a pokud by se mi nabízela pozice spojená s hospodářstvím, tak bych se tomu nebránil.“

A vzápětí se ještě pochválil, protože moc dobře ví, že v situaci, kdy jsme svědky jedné srážky vlaků za druhou, to za něj nikdo jiný neudělá: „Musím říct, že doprava mě chytla, opravdu mě baví. Je hodně svázaná s průmyslem, dopravní, průmyslová a vědecká infrastruktura se krásně doplňují. Tento resort je plný srdcařů, ale chyběl mu systém řízení, nastavení pravidel a ministr, který se neskrývá za své lidi, ale jde před bránu a schytává facky. Musím se umět postavit za své lidi, do nichž nikoho nenechám kopat. Ať kopají do mě, s tím nemám nejmenší problém. Jsem typ, který čím víc ran dostává, tím je spokojenější.“

V tomto ohledu může být Havlíček nadmíru spokojený. Ran v poslední době dostává vskutku hodně. Bohužel spokojenost díky tomu zažívá jenom on sám. Na tento ministrův masochismus však doplácejí všichni ostatní a především rezort dopravy. Ten by si zasloužil šéfa, který by se věnoval pouze jemu.

Havlíček si ale rád užívá rány, takže to vypadá, že se ministerstva dopravy jen tak nevzdá. Tak snad ty rány už nebudou mít podobu dalších železničních nehod. To by byl opravdu velice smutný masochismus, který si skutečně nikdo nezaslouží, dokonce ani ministr dopravy a průmyslu a obchodu.