České ministerstvo zahraničí vedené Tomášem Petříčkem odsoudilo trest pro ruského historika Jurije Dmitrijeva. Ten je znám odhalováním stalinských zločinů. Ruské úřady ho obvinily z výroby dětské pornografie. Kritici současného režimu považují proces za vykonstruovaný.
Tomáš Petříček na svém Twitteru napsal: „Historik Jurij #Dmitrijev odhalil zločiny stalinismu – hromadné hroby více než 6 tisíc lidí včetně několika Čechů popravených ve vykonstruovaných procesech. Sám se teď dočkal nespravedlivého odsouzení. Chci řešit s kolegy z #EU, jak bychom mu mohli pomoci.“
Sdílí k tomu prohlášení, které vydalo ministerstvo: „Odsouzení ruského historika a aktivisty Jurije Dmitrijeva k 3,5 roku odnětí svobody v pracovním táboře považujeme za cynické zneužití soudního systému k dalšímu pokusu ruských úřadů politizovat historii, monopolizovat si právo na výklad dějin a potírat pravdu o zločinech, jichž se sovětský systém dopouštěl na Rusech, Ukrajincích a dalších národech Sovětského svazu. Jurij Dmitrijev statečně popsal vraždy skutečných i údajných odpůrců sovětského režimu včetně šesti Čechů popravených v roce 1937. Nespravedlivé odsouzení Jurije Dmitrijeva na základě vykonstruovaných obvinění odporuje mezinárodněprávním závazkům Ruské federace, jakož i povinnostem vyplývajícím z členství v Radě Evropy. Česká republika se zasadí o to, aby případu Jurije Dmitrijeva byla věnována náležitá pozornost i na úrovni Evropské unie.“
Pozadí případu je takové, že Dmitrijev (* 1956) byl obžalován ze sexuálního násilí a prokurátor pro něj chtěl 15 let vězení. Odsouzený vinu odmítal. Tento rozsudek v praxi znamená, že vzhledem k době, kterou historik strávil ve vazbě, by se mohl na svobodu dostat ven v září nebo listopadu. Spíše to budí dojem, že celá konstrukce byla dost chatrná, a je to svým způsobem osvobození, ovšem ruské úřady nemohou přiznat, že by se snad mýlily, když už se jednou rozhodly někoho dostat do kriminálu nebo do lágru. Údajná dětská pornografie se týkala fotografií jeho adoptivní dcery a obhajoba obvinění považuje za dezinterpretaci.
Soudy se opakovaně vlekly několik let. Pochybnosti o spravedlivě vedeném procesu budilo to, že posuzování devíti fotografií, jejichž obsah obviněný označil za projevy rodičovské náklonnosti, unikly do médií, což budí podezření z účasti státních orgánů na kampani proti Dmitrijevovi. Jejich znalecké posouzení bylo také svěřeno obskurní soukromé firmě. Už 5. dubna 2018 byl Dmitrijev u Městského soudu v Petrozavodsku zproštěn obvinění z dětské pornografie. Byl uznán vinným jen z držení částí brokovnice a odsouzen ke tříměsíční zkušební době a k veřejné službě.
Tehdejší osvobození vzbudilo jisté překvapení. List Novaja Gazeta k tomu napsal, že rozhodnutí je v ruském soudním systému výjimečné, protože procento osvobozujících rozsudků v případech bez poroty nepřesahuje rozsah statistické chyby a činí kolem jednoho procenta z celkového počtu. Dmitrijev byl pak znovu zadržen 28. června 2018, když jel na pohřeb přítele a byl obviněn, že se pokusil opustit zemi.
„Agentura AFP dala proces s Dmitrijevem do souvislosti s dalšími případy potlačování svobody slova v Rusku včetně obvinění bývalého novináře Ivana Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou anebo případem režiséra Kirilla Serebrennikova, podmíněně odsouzeného za údajné rozkradení státní dotace.“ (iRozhlas.cz)
„Všechno, co zde vynalezl náš přátelský vyšetřovatel a horlivě opakoval náš milovaný žalobce, je nepravdivé,“ řekl Dmitrijev ve svém závěrečném prohlášení před soudem. Dmitrijev vede skupinu Memorial v Karelské republice v severozápadním Rusku. Je známý tím, že se podílel na otevření památníku v borovém lese v Karélii na památku tisíců obětí – včetně mnoha cizinců – zavražděných v letech 1937 a 1938. Jeho případ pobouřil právníky i kulturní osobnosti, kteří to považují za snahu umlčet historika, který strávil desetiletí hledáním hromadných hrobů lidí zabitých za vlády sovětského vůdce Josifa Stalina.
V tomto roce poslali známí spisovatelé jako běloruská nositelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová a Jonathan Littell výzvu Radě Evropy, ve které historika označili za „kost v hrdle (ruských) orgánů“.
Je správné, že se naše ministerstvo zahraničí ozvalo proti podivnému procesu, jakých teď, zvláště po podvodném pseudoreferendu, které umožňuje setrvat prezidentu Putinovi u moci další volební období, značně přibylo. Prohlášení ministerstva jistě vzbudí nelibost u českých kolaborantů s kremelskou juntou, což je dobře. Jak by naše zahraniční politika vypadala, kdyby do ní ještě víc mohly zasahovat osoby jako Miloš Zeman, podivný poradce Martin Nejedlý, bezprověrkový kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák (někdejší předseda stranické skupiny KSČ), exministr a pročínský lobbista Jaroslav Tvrdík a obdivovatel Putina a druh Nočních vlků Jaroslav Foldyna, si můžeme domyslet.
