Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
S totální závislostí České republiky na plynu z Ruska je konec. Od podzimu bude zhruba třetina potřebného plynu pro domácnosti a firmy proudit do ČR z Nizozemska. Jde o krok, který zajistila nová vláda Petra Fialy, především ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Napravil tak strategickou chybu Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří po dobu své vlády neudělali nic se závislostí ČR na Rusku, naopak „zazdili“ jednání o plynovodu z Polska, který ji mohl snížit.
Vládě Petra Fialy stačilo jen pár měsíců na to, aby výrazně snížila energetickou závislost České republiky na Rusku. Nizozemský velvyslanec v České republice Daan Huisinga ve čtvrtek na twitteru konstatoval, že pronajatá kapacita v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku by měla pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v České republice, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Navázal tak na dřívější vyjádření Síkely, který už v červnu informoval o tom, že se státu ve spolupráci s ČEZ podařilo kapacity LNG terminálů zajistit, a to ve velmi krátké době.
Plovoucí terminály budou v Nizozemsku v provozu od letošního podzimu. Dva terminály mají zpracovat celkem zhruba osm miliard kubíků plynu ročně. Krok vlády Petra Fialy ostře kontrastuje s „prací“ Babiše a Havlíčka. Ti se podle jejich předchůdce Bohuslava Sobotky vykašlali na jednání s Poláky o chystaném plynovodu Stork II. A nejen na to.
Měli řešit nové propojení plynovody nejen do Polska, ale i Rakouska. Nic z toho vláda Andreje Babiše nevyřešila, naopak tato strategická témata navázaná na energetickou bezpečnost země záměrně vypustila. Přitom právě Stork II byl už v době příprav před současnou válkou na Ukrajině považovaný za prioritní strategický projekt do budoucna. Sobotkova vláda v roce 2016 v rámci příprav na stavbu tohoto plynovodu podepsala s Poláky memorandum, jenže Babiš s Havlíčkem v jednání nepokračovali a v roce 2019 projekt přišel o možnost financování 75 % nákladů ze zdrojů Evropské unie.
I když jde o zásadní téma, nová vláda ho neprezentuje tak, jak by si zasloužilo. Kdyby se něco takového povedlo Babišovi, svolával by jednu tiskovku za druhou. Letěl by se nechat natočit do přístavu v Nizozemsku. Nechal by sám se sebou vydat rozhovory ve svých novinách na titulní straně. Zeman by mu děkoval. Možná by vyšla i série inzertních celostran ve vládním agrotisku. Jenže nic z toho nová vláda nedělá. Nemusí okolo tohoto úspěchu páchat klasické babišovské divadlo, ale zároveň by neměla podceňovat prezentaci svých úspěchů. Boj s ruskou propagandou je nekonečný. A každý krok, kterým se Česká republika alespoň částečně odstřihne od Ruska, je cenný.
