V Moskvě ve středu jednali ministři obrany Ruska, Sýrie a Turecka Sergej Šojgu, Alí Mahmúd Abbás a Hulusi Akar o možnostech řešení syrské krize a problému uprchlíků a také o společném úsilí při potírání extremistických uskupení na syrském území. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Podle tureckých médií se moskevských jednání zúčastnil také vlivný šéf turecké tajné služby Hakan Fidan a jeho protějšci z Ruska a Sýrie a na pořadu měla být také obilná dohoda, umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, a další otázky související s bezpečností.

Schůzka v Moskvě byla prvním jednáním ministrů Turecka a Sýrie za posledních 11 let, od propuknutí války v Sýrii v roce 2011, která prudce zvýšila napětí ve vztazích mezi Ankarou a Damaškem, upozornila agentura AFP. Připomněla nicméně, že šéfové diplomacií obou zemí se loni krátce neoficiálně setkali na okraj regionálního summitu a Ankara připustila kontakty na úrovni tajných služeb.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Ruská agentura TASS zmínila očekávání dalšího pokroku na cestě k normalizaci vztahů mezi Ankarou a Damaškem. Připomněla také návrh tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ohledně případné třístranné schůzky s ruským a syrským protějškem Vladimirem Putinem a Bašárem Asadem. Tomuto summitu by měly předcházet rozhovory na úrovni zástupců tajných služeb, ministrů obrany a zahraničí. Dříve Erdogan osobní setkání s Asadem vylučoval, nebo uváděl, že ke schůzce by mohlo dojít, až dozraje čas.

Rusko dlouhodobě naléhá na usmíření mezi Tureckem a syrskou vládou, které během syrského konfliktu stanuly na opačných stranách, podotkla agentura AP. Ankara podpořila povstalce snažící se svrhnout režim Bašára Asada, ruského spojence v Damašku, dodala.

Erdogan před dvěma týdny řekl místním novinářům, že Ankara požádala Moskvu o podporu své plánované pozemní operace na severu Sýrie. O ní Erdogan hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. „Neřekneme datum syrské operace, ale naše cíle jsou jasné. Chceme vytvořit 30 kilometrů do vnitrozemí bezpečnostní koridor u našich hranic,“ řekl turecký prezident. Dodal, že je odhodlán operaci spustit.

Moskva nicméně tehdy Ankaru před pozemní operací varovala a snažila se od ní Erdogana odradit. Od pozemní operace odrazovaly Turecko i Spojené státy, podle nichž by se tak jen dále zvýšilo napětí v Sýrii.

Turecko provedlo na severu Sýrie od roku 2016 už několik operací, které zdůvodňuje bojem proti terorismu u svých hranic. Za teroristické turecká vláda považuje syrské kurdské milice YPG, které přitom v minulých letech bojovaly po boku USA proti teroristické organizaci Islámský stát.

Nejnovější chystanou pozemní operaci Ankara opět zdůvodňuje bojem proti YPG a také proti organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). Obě tyto skupiny viní z atentátu, při němž 13. listopadu na rušné třídě v Istanbulu zahynulo šest lidí a dalších osm desítek osob bylo zraněno. PKK i YPG odpovědnost za explozi odmítají.

Ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur neuvedlo ke středečním jednáním další podrobností, jen dodalo, že strany ocenily konstruktivnost jednání v daném formátu a nezbytnost jeho pokračování v zájmu zvýšení stability situace v Sýrii a regionu. Turecké ministerstvo obrany v obdobném komuniké zmínilo „pozitivní ovzduší“ schůzky.