Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová nedávno poslala na vládu svoji verzi důchodové reformy. Ve skutečnosti ale o žádnou reformu nejde. O to důležitější je zamyslet se nad tím, jak by mohla vypadat skutečná penzijní reforma, až se k ní v následujících letech konečně snad už někdo odhodlá, a jak by se mohla lišit od toho, s čím přišla ministryně Maláčová.
Jana Maláčové na své facebookové stránce v neděli napsala: „Největší téma současných dní jsou určitě důchody. Na důchodové reformě pracuji! A asi jste už četli, že bych chtěla přidat důchodcům víc, než je zákonná valorizace. Částka by měla být pro všechny stejná, abychom pomohli těm s nejnižšími důchody. I přes přidávání v posledních letech je tu stále asi milion lidí s penzí pod 14 000, přestože celý život pracovali. Za sociální demokracii máme představu minimálně 300 korun a za tenhle návrh zabojuji na koaliční radě. Průměrně tedy 750 korun. Důchodci si navýšení zaslouží, předpláceli si na penzi celý život,“ zdůraznila místopředsedkyně ČSSD.
Hlavním účelem důchodové reformy by mělo být zajistit dlouhodobou udržitelnost našeho penzijního systému, který vlivem demografické změny a zvýšením poměru pracujících a důchodců ve prospěch penzistů udržitelný být přestává; ovšem Jana Maláčová přišla s „reformou“, která jeho udržitelnost nejenom dále snižuje, protože náklady na důchody naopak ještě zvyšuje, ministryně kromě toho navíc prosazuje další navýšení penzí nad rámec zákonné valorizace.
Sledujeme tak v přímém přenosu pravý opak toho, jak by měla vypadat opravdová reforma penzijního systému. Ministryně Maláčová chce jeho udržitelnosti zasadit hned dvě citelné rány naráz, a to v situaci, kdy stačí počkat pár let a naše důchody budou už pod obrovským tlakem, protože do penze odejdou silné ročníky a naopak na trh práce nastoupí ty výrazně slabší.
Celá slavná důchodová reforma místopředsedkyně sociálně demokratické strany se tak dá shrnout do několika slov: zajištění dodatečných příjmů pomocí daňové reformy. S tou ale Jana Maláčová, ani sociální demokracie, natož vláda nepřišla. Ministryně s ní počítá až v příštím volebním období, respektive hodila ji na bedra ministerstva financí a vlády, která přijde až po volbách. Její tzv. důchodová reforma se tak soustředí na zajištění spravedlnosti a srozumitelnosti, které však náklady penzijního systému v dlouhodobém horizontu zvýší odhadem o 55 miliard korun ročně.
Inspirace pro opravdovou reformu
Na daňovou reformu se ostatně Jana Maláčová odkazuje i ve zmíněném facebookovém příspěvku: „A samozřejmě, že slyším tu otázku, kde na to vezmeme. Nejen na vyšší důchody, ale obecně na naši spravedlivou důchodovou reformu. Dlouhodobě říkám, že potřebujeme změnu daňového mixu. Myslím, že obyčejní pracující lidé už platí dost. A je nespravedlivé, aby malé firmy platily stejné daně jako ty velké. Na Západě už na to přišli, i v Americe plánují vyšší daně pro korporace. A rodiny, které v potu krve našetří na byt v paneláku, danit určitě nechceme! Pojďme se konečně podívat na bankovní daně, digitální daň a na daňové ráje. Řeší to všechny vyspělé státy.“
Penze se zkrátka podle Maláčové zaplatí z daní. Až na to, že vůbec neříká, kolik by na nich bylo potřeba vybrat, aby to celé vycházelo, a že by to s vysokou pravděpodobností také mělo nějaké další vedlejší dopady na fungování naší ekonomiky spojené například s možnými odchody některých společností z České republiky.
Ministryně Maláčová vyzdvihuje to, že její důchodovou reformu posvětila i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, což ale není tak úplně pravda. V loňském roce OECD České republice zaslala zprávu věnovanou našemu penzijnímu systému. To, co v ní její experti doporučují, je přeci jen něco trochu jiného než to, co nyní místopředsedkyně sociálních demokratů prosazuje, a to dokonce i proti vůli svého koaličního partnera, hnutí ANO.
Právě doporučení OECD by měla sloužit jako hlavní inspirace pro toho, kdo to s důchodovou reformou v příštím volebním období bude myslet opravdu vážně, což Jana Maláčová očividně není. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že zahraniční odborníci v případě České republiky a jejího penzijního systému nesází všechno na jednu kartu, tedy na další daňové příjmy, nýbrž navrhují mnohem komplexněji pojatou reformu.
V první řadě organizace mezi svá doporučení zahrnuje zvýšení věku odchodu do penze, jeho sbližování mezi muži a ženami, navázání důchodového věku na růst střední délky života (předpokládaný věk dožití), zvýšení minimálního věku umožňujícího odchod do předčasného důchodu a přizpůsobení věku odchodu do předčasného důchodu rovněž střední délce života. Právě tato opatření by podle zahraničních expertů měla pomoci zajistit udržitelnost našeho důchodového systému.
Jana Maláčová a Státní fond pro dostupné bydlení
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nám ale navrhuje i další věci: „Zvážit financování některých přerozdělovacích prvků veřejných výdajů na důchody z daní s cílem posílit příjmovou stranu systému, zvýšit důchody u lidí s výdělky vyššími, než kolik činí průměrná mzda, snížit povinné odvody nebo přesměrovat část prostředků do fondového důchodového spoření.“
Důležité doporučení OECD se týká i soukromého penzijního připojištění. Ve své zprávě nám radí: „Zlepšit výkonnost penzijních fondů podporou nebo motivací účastníků k přechodu do fondů bez záruky nezáporného výnosu a rovněž podporou přístupu k vhodné výchozí investiční strategii, což je předpokladem k tomu, aby lidé více přispívali do dobře fungujícího dobrovolného systému.“
Zásadní je, že dokument OECD obsahuje velmi komplexní a všestranné pojetí důchodové reformy. Zahrnuje totiž celý mix různých opatření a změn, což se o návrhu ministryně Maláčové říct nedá. Najdeme zde také jiný mechanismus valorizace penzí než pouze podle inflace, větší zapojení soukromého penzijního připojištění, zvýšení odvodů OSVČ (je pravda, že zrovna tohle je obsažené i v reformě místopředsedkyně ČSSD) a hlavně navázání věku odchodu do penze na střední délku života.
Abychom ale Janě Maláčové nekřivdili, i ona chce zefektivnit třetí důchodový pilíř, bohužel jde na to trochu svérázným způsobem, jak popsala na své facebookové stránce: „Chtěla bych, aby vznikl Státní fond pro třetí důchodový pilíř. V tom by se lidem spořícím na důchod zhodnocovaly peníze díky vyššímu úroku, než je inflace, a dokážu si představit, že by tenhle fond mohl pomoci ještě jinde … Třeba právě u bydlení! Moje představa je tzv. Státní fond pro dostupné bydlení, díky kterému by stát mohl skupovat byty na trhu a pronajímat je například seniorům, samoživitelkám, mladým rodinám s dětmi, nebo i státním zaměstnancům, jako jsou třeba hasiči, policisté, zdravotní sestry nebo učitelé, za normální ceny. A obchodníci s chudobou? Ti už by si ani neškrtli.“
Ne, že by to neznělo hezky, ale problém je v tom, že se to děje už dnes, ovšem na komerční bázi v podobě fondů investujících do bytů a bydlení to naopak spíše zdražuje. Zároveň to však lidem, kteří do takových fondů investují, přináší pěkný zisk. Otázka je, proč by měli dát přednost Státnímu fondu pro dostupné bydlení, o kterém píše Maláčová, když soukromé fondy s byty jim už z principu nabídnou lepší zhodnocení. Navíc u státního fondu se může objevit celá řada problémů, které budou spíše přispívat k jeho neefektivitě.
Z toho všeho plyne, jak by měla vypadat skutečná důchodová reforma a že by v ní mělo být obsaženo více složek vedoucích k udržitelnosti našeho penzijního systému než jen nové daňové příjmy. Snad se takové reformy v příštím volebním období konečně dočkáme. Už aby to bylo.