Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová svými aktuálními výroky o tom, co považuje za hloupou a plytkou diskuzi, potvrdila, že klíčová debata, kterou je potřeba se sociálními demokraty vést, je právě ta o penězích. A to už jenom z toho důvodu, že jim není úplně příjemná a že by se o nich nejraději vůbec nebavili.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tento týden při zahájení kampaně kandidáta do senátu svého stranického kolegy a místopředsedy sociální demokracie Michala Šmardy v reakci na dotazy Aktuálně.cz uvedla, že ji strašně unavuje otázka, jestli si můžeme dovolit mimořádný příspěvek důchodcům a kde na to vezmeme. A dodala: „To je podle mě taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme.“

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Ještě důležitější však je, jakým způsobem ministryně Maláčová pokračovala: „Já bych tu otázku položila jinak. Jak je možné, že lidé, kteří celý život pracovali, nemají důchod, ze kterého se dá žít? Jak je možné, že milion seniorů má důchod pod 14 tisíc? Na to bychom se měli ptát. A politici jsou placeni za to, aby vymysleli, jak důstojné stáří lidem na konci života zajistit. To je podle mě klíčová otázka a takto bychom se měli bavit,“ uvedla Jana Maláčová.

Paradoxní a bezmála legrační na tom je, že když místopředsedkyně sociálních demokratů zdůrazňuje, že politici jsou placeni za to, aby vymysleli, jak důstojné stáří lidem na konci života zajistit, vlastně jinými slovy říká, že jsou placeni za to, aby vymysleli, kde na to vzít peníze, ale o tom se bavit nechce. Tahle otázka ji unavuje.

Takže jak to tedy ministryně Maláčová myslí? Za co přesně jsou podle ní politici placeni? Asi mají zkrátka vymyslet, jak to zařídit bez toho, aby se touto otázkou museli zabývat. To není vůbec snadné, protože bez peněz důstojné stáří zajistit nelze a někde se na to finanční prostředky vzít musí.

Přesně to ale nakonec Jana Maláčová dělá, když o debatě, z čeho to zaplatit, hovoří jako o hloupé a plytké – snaží se to zařídit a otázce peněz se přitom vyhnout. Ta je samozřejmě klíčová a nelze ji přeskočit a nemohou ji obejít ani politici, kteří chtějí vymyslet, jak lidem zajistit důstojné stáří.

Pokora a alibismus

Když Jana Maláčová mluví o hloupé a plytké diskuzi, v první řadě prokazuje úplně zbytečnou aroganci a povýšenost. S plnou pokorou by měla tuhle debatu a otázku přijímat, odpovídat na ni, a ne si pouštět pusu na špacír ohledně toho, jak strašně unavená z ní je.

Pokud jí to vadí, může z politiky odejít. Jak ostatně sama uvádí, je placena za to, aby vymyslela, jak důstojné stáří lidem na konci života zařídit a k tomu zkrátka otázka finančních prostředků patří, takže by to měla vymýšlet a snažit se. A házet otázku peněz na ministryni financí, jak to místopředsedkyně ČSSD často dělá, není nic jiného než alibismus.

Jana Maláčová ovšem chce, abychom se zabývali jinými otázkami a bavili se o něčem jiném: Jak je možné, že lidé, kteří celý život pracovali, nemají důchod, ze kterého se dá žít? Jak je možné, že milion seniorů má důchod pod 14 tisíc?

Důstojná a spravedlivá penze

Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová si je klade a zabývá se jimi neustále. A jak to vypadá v praxi? K jakým závěrům dochází? Pozastavuje se a pobuřuje nad tím, jak je to šokující, strašně šokující, jak nízké penze velká část seniorů má, a poukazuje na to, že se to musí změnit. A to je tak nějak asi všechno.

Dále čtěte

Ministryni Maláčovou nelze přehlédnout, přesto její politická kariéra skončí asi tak rychle, jak začala

Sociální demokracie dnes nemá větší hvězdu a nadějnější političku, ať už si pod tímto slovním spojením představujeme cokoli, než je…

Místopředsedkyně sociální demokracie tak stále dokola opakuje, jak chce, aby lidé, kteří celý život pracovali, měli důstojný či spravedlivý důchod a jak je to otázka základní spravedlnosti a základní funkcí státu je to zajistit atd. To jsou otázky, o kterých se Jana Maláčová bavit chce, ale o penězích nikoli.

A Česká strana sociálně demokratická to vidí dost podobně. V tiskové zprávě sociálních demokratů k rozpočtu na rok 2021 se v srpnu psalo: „Senioři si důstojný důchod předplatili, když chodili do práce.“ Základní otázka přitom zní, co přesně je ten důstojný, případně spravedlivý důchod a co si ve skutečnosti lidé předplatili?

Jak dojít k tomu, co je moc a co je málo? Na základě čeho určit, že důchod nižší než 14 000 korun je už malý? Můžeme to poměřovat čistě pocitově, což jistě bude velmi subjektivní. Nebo můžeme důchod vztáhnout k průměrné mzdě a držet ho na určitém jejím podílu, případně si pomocí spotřebního koše spočítat, kolik by důchodci měli dostávat, aby z toho důstojně vyžili. Ale té únavné otázky se stejně nezbavíme: Kde na to vezmeme?