Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová se minulý týden pochlubila tím, že poslala na vládu návrh důchodové reformy. Dokonce uváděla, že je to poprvé, co ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo k projednání komplexní návrh důchodové reformy v paragrafovém znění. Maláčová se navíc tváří, že na základních parametrech reformy panuje široká shoda. Skutečnost je přitom taková, že se na ní neshodla ani sama vláda a jejím zásadním odpůrcem je navíc samotné ministerstvo financí. S čím místopředsedkyně sociálních demokratů vlastně přišla a proč o žádnou reformu nejde?

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové obsahuje celou řadu změn od zavedení tzv. nultého, solidárního pilíře penzijního systému a základního důchodu ve výši 10 tisíc korun doplněného o zásluhovou část, přes úpravu podmínek pro vznik nároku na penzi až po zvýšení důchodu o 500 korun za každé vychované dítě pro hlavního pečujícího a možnost odejít dříve do penze bez sankcí u náročných profesí.

Tyhle a mnohé další navrhované změny ale neřeší celkovou neudržitelnost našeho penzijního systému, která nám hrozí vlivem demografických změn, naopak ji ještě dále prohlubují, což je na celé tzv. důchodové reformě ten největší paradox. Místo aby se zabývala tím, co nás v následujících letech bude nejvíce trápit – tedy tím, že se náš důchodový systém dostane do obrovských deficitů, protože se výrazným způsobem po roce 2030 změní poměr počtu penzistů k lidem v produktivním věku ve prospěch důchodců – reforma Jany Maláčové tento deficit ještě zvětšuje.

V předkládací zprávě k tzv. důchodové reformě, kterou rezort ministryně Maláčové předložil, mimo jiné stojí: „Návrh zákona bude mít dopady do státního rozpočtu. V prvním roce účinnosti zákona se odhadují dodatečné výdaje ve výši cca 3 mld. Kč; tyto výdaje vyplývají z nové struktury starobního důchodu a dorovnání nižších starobních důchodů aspoň do výše solidární části starobního důchodu ve výši 28 % průměrné mzdy platné pro rok 2023. Výhodnější stanovení osobního vyměřovacího základu pro vyměřování všech důchodů a úpravy podmínek pro vznik nároku na starobní důchod, které ovlivní pouze výši nově přiznávaných důchodů, se stejně jako vyšší valorizace vyplácených důchodů ve výdajích významněji projeví až později,“ popisuje ministerstvo další výdaje, které údajná reforma obnáší.

Stabilizace a udržitelnost důchodového systému

To ale zdaleka není všechno: „Dlouhodobě přinesou navrhované změny zvýšení výdajů na úrovni až o 1,3 % HDP (tj. v hodnotách současného HDP cca 70 mld. Kč) ročně. Na druhé straně dojde od roku 2023 k posílení příjmů státního rozpočtu v důsledku zvýšení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, a to potenciálně až o 0,3 % HDP (tj. v hodnotách současného HDP cca 15 mld. Kč) ročně. Celkové dopady do státního rozpočtu v důsledku přijetí navrhovaného zákona se odhadují v horizontu 40 a více let na zhruba 1 % HDP (tj. v hodnotách současného HDP cca 55 mld. Kč) ročně,“ píše se v předkládací zprávě k návrhu Jany Maláčové.

Dále čtěte

V čele ministerstva financí potřebujeme po volbách politika. Je jím Lukáš Wagenknecht?

Pokud vyjdeme z toho, že v každé vládě je jednou z nejdůležitějších postav osoba ministra financí, v kabinetu, který vzejde…

Takže to máme v dlouhodobém výhledu o 70 miliard, respektive 55 miliard korun ročně víc oproti tomu, kolik finančních prostředků náš důchodový systém vyžaduje dnes. To, kde je vzít, už ministerstvo práce a sociálních věcí neřeší. A to se nebavíme až o několika stovkách miliard korun ročně, které podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové budeme potřebovat navíc na důchody vlivem demografické změny. Tím se již Jana Maláčová nezabývá vůbec a vše odsouvá do budoucnosti a odkazuje se na daňovou reformu, kterou hází na hrb ministerstvu financí a se kterou bude muset přijít vláda v příštím volebním období.

Žádný div, že ministerstvo financí takovou reformu odmítá. Byť je skandální a do nebe volající, že to ministryně financí Alena Schillerová celé nechala zajít až tak daleko. Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila důchodovou reformu jako svoji velkou prioritu, načež vznikla Komise pro spravedlivé důchody, takže by jeden čekal, že kabinet Andreje Babiše bude mít dost času a prostoru si všechny neshody vyjasnit a přijít s takovou reformou, na které se dohodne alespoň v rámci koalice a která nebude obsahovat slabá místa, na něž poukazuje ministerstvo financí. To se ale nestalo, takže tady máme penzijní reformu, která stojí zcela na vodě.

„Cílem důchodové reformy by měla být především stabilizace a udržitelnost důchodového systému do budoucna a udržitelnost veřejného financování. Toto materiál v žádném bodě nesplňuje, naopak je zaměřen pouze (s výjimkou OSVČ) na výdajovou stránku s tím, že oproti stávajícímu platnému stavu naopak zvyšuje výdaje systému, ať navrhovanými opatřeními v oblasti starobních důchodů, nebo dalšími opatřeními, jako je výchovné nebo důchodový věk pro rizikové profese,“ zdůraznilo ve svých připomínkách k návrhu ministerstvo financí.

A dále dodalo: „Návrh absolutně neřeší zdroje systému, v materiálu není definováno, z jakých zdrojů bude navržená důchodová reforma financována. Z uvedených důvodů požadujeme zásadní přepracování návrhu tak, aby skutečně odpovídal nejen doporučením OECD a programovému prohlášení vlády, ale také aby vycházel z dosavadních nálezů Ústavního soudu.“

Spoléhání se na hypotetickou daňovou reformu 

Rezort místopředsedkyně ČSSD Maláčové si ale vedl svou a v reakci na připomínky ministerstva financí uvedl: „Náklady související se zavedením tzv. nultého pilíře budou financovány standardně z daňových výnosů, částečné financování dávek daněmi je v průběžném systému v EU poměrně standardním přístupem a i v ČR běžně k financování deficitů důchodového účtu z daní dochází již v současnosti. Je třeba zdůraznit, že k navyšování nákladů bude docházet velmi pozvolna, v prvních letech po zavedení navrženého opatření budou dodatečné náklady relativně zanedbatelné. Toto období bude možno využít k přípravě daňové reformy, bez níž se důchodová reforma v dlouhodobém horizontu neobejde.“

Dále čtěte

Maláčová poslala na vládu údajnou důchodovou reformu, ale na to, z čeho zaplatíme penze, odpověď nedává

Ministerstvo práce a sociálních věcí v pátek konečně odeslalo na vládu dlouho připravovanou důchodovou reformu. Přesněji řečeno to, čemu ministryně…

Pozoruhodné je už jen to, co ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou považuje na penzijní reformě za to nejdůležitější: „Tento materiál klade důraz především na definování standardu plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity. Toho je dosaženo díky zavedení konceptu tzv. důstojného důchodu, čehož se dosáhne navýšením solidární složky starobního důchodu z dosavadních 10 % obecné průměrné mzdy na 28 % obecné průměrné mzdy,“ stojí v reakci rezortu místopředsedkyně ČSSD na připomínky ministerstva financí.

Už jen z toho je patrné, že oba rezorty se naprosto rozcházejí dokonce i v tom, na co u penzijní reformy kladnou hlavní důraz. Dodejme, že v právu je v tomto případě ministerstvo financí – i v programovém prohlášení vlády se píše: „Systém nastavený budoucí reformou musí být dlouhodobě stabilní, srozumitelný a finančně zajištěný, proto bude změna realizována v podobě, která si získá širokou politickou a společenskou podporu.“ To však nic nemění na tom, že Babišův kabinet jako celek odpovídá za to, že promarnil několik let prací na reformě, která s velkou pravděpodobností nebude schválena ani samotnou vládou.

„V žádném případě nelze akceptovat přístup předkladatele k udržitelnosti systému, kdy se vesměs opírá o hypotetickou daňovou reformu v budoucnu, aby byl návrh vůbec z dlouhodobého hlediska financovatelný. Důchodová reforma má problém udržitelnosti řešit, nikoliv ho prohlubovat. Trváme na připomínce, požadujeme stažení návrhu a jeho přepracování,“ uzavírá své připomínky k návrhu tzv. důchodové reformy rezort Aleny Schillerové.

Důchodová reforma za všechny peníze

Reforma Jany Maláčové tak míří na vládu, ovšem s rozpory ohledně mnoha zásadních připomínek, které se nepodařilo odstranit. A nejde jen o připomínky ministerstva financí, ale také ministerstva průmyslu a obchodu, spravedlnosti a životního prostředí a dále vedoucího Úřadu vlády, Českomoravské konfederace odborových svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Unie zaměstnavatelských svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Veřejného ochránce práv. Zkrátka tomu se říká kvalitně připravená důchodová reforma za všechny peníze.

Nejvíc ostudné na tom je, že Jana Maláčová návrh v této podobě vůbec pouští ven a posílá ho na vládu, když je přitom jasné, že je předem odsouzený k nezdaru. Jediným vysvětlením je, že si ho místopředsedkyně sociální demokracie chtěla odškrtnout jako splněný úkol. Před volbami se tím tak může chlubit a zároveň brečet nad tím, jak ji ošklivý koaliční partner podrazil a nade vše spravedlivou a solidární reformu zatrhnul.

A hnutí ANO se pro změnu může chvástat tím, že zabránilo nezodpovědné reformě, která jen dále prohlubuje problémy našeho důchodového systému. To, že během uplynulých let koalice nebyla schopna přijít s propracovanou penzijní reformou, je však vina sociální demokracie i Babišova hnutí, což by voliči v říjnových volbách měli vzít v potaz.