Česká strana sociálně demokratická si v pátek na zasedání svého stranického předsednictva schválila program pro říjnové volby do poslanecké sněmovny. Sociální demokraté tvrdí, že jde o program pro lidi, kteří pracují, poctivě platí daně, vychovávají děti a starají se o okolí, ve kterém žijí. Zároveň ale ještě není jasné, kdo za ČSSD bude ve volbách kandidovat, protože kandidátní listiny předsednictvo ještě neschválilo. Už teď ovšem známe jednu důležitou věc, za kterou chce sociálně demokratická strana bojovat.

Místopředsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová po pátečním jednání stranického předsednictva zdůraznila: „Zabráníme zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let. Zároveň zachováme stávající průběžný systém financování důchodů. Musí platit, že ten, kdo celý život poctivě pracuje, také bude mít spravedlivý důchod, který mu zajistí důstojný život,“ uvedla Maláčová.

A dodala: „Program sociální demokracie dává odpovědi, jak zajistit daňové příjmy takovým způsobem, aby se na veřejných službách podíleli skutečně adekvátně všichni, nikoli jen zaměstnanci.“

Ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tak vlastně vyhmátla jedno zásadní téma, kterému by v následujících týdnech a měsících měla být určitě v předvolebních debatách věnována nemalá pozornost. Věk odchodu do penze a otázka důchodů a udržitelnost penzijního systému jako taková je něčím, o čem by se před volbami rozhodně mělo mluvit.

Pokud Jana Maláčová hovoří o tom, že sociální demokraté zabrání zvyšování věku odchodu do penze, je zjevné, kam tím míří. Představitelé sociálně demokratické partaje se budou snažit situaci zjednodušeně vykreslit a podat tak, že zlá pravice chce odchod do důchodu posouvat, kdežto hodná sociální demokracie, která vždy a za všech okolností stojí na straně těch, kteří poctivě pracují či pracovali a vychovávají či vychovali děti, tomu srdnatě čelí.

Navzdory demografii

Celé je to samozřejmě složitější, což je také důvod, proč by se o tom v nadcházejícím období měla vést důkladná diskuze. Ministryně Maláčová to dlouhodobě staví tak, že peníze na důchody prostě budou vždycky, za všech okolností, ať se stane cokoli, a stejně tak se v žádném případně nebude posouvat ani věk odchodu do penze.

Dále čtěte

Čiré zoufalství sociálních demokratů: Vládní prioritu číslo jedna prosazují jako usmolený poslanecký návrh

Z údajné důchodové reformy, se kterou přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, se už definitivně stala naprostá fraška.

Demografie nedemografie, ať bude poměr lidí v penzi a těch, kteří budou na jejich důchody vydělávat, jakýkoli, z ničeho z toho ustupovat nechce a měnit to nehodlá. Chce spravedlivý důchod, který zajistí důstojný život, a nástup do penze v 65 letech. Na otázku, z čeho to chce zaplatit, už dříve dala jednoduchou odpověď. No, přece z korporátních daní, digitální daně, bankovní daně atd. Zkrátka penze by se podle Jany Maláčové financovaly z části z daní.

Až na to, že z těchto daní chtějí sociální demokraté platit tak nějak všechno. Například i v souvislosti se v pátek schváleným volebním programem představitelé sociálně demokratické strany poukazují na to, že nadcházející volby vnímají jako zápas o to, kdo zaplatí náklady spojené s dopady pandemie covidu-19. A z čeho že je chtějí platit? Nemusíte hádat dvakrát. Samozřejmě že z výše zmíněných daní.

„Strana jde do voleb s jasným poselstvím, že není možné, aby všechny náklady padly na běžné zaměstnance, lidi s průměrnými či nižšími příjmy, rodinami s dětmi nebo důchodce,“ píše se v tiskové zprávě, kterou sociální demokracie zveřejnila v souvislosti se schválením svého programu.

Kombinace různých zdrojů

Je jasné, že náklady spojené s pandemií, respektive strukturální deficit, který je součástí našeho státního rozpočtu, se bude muset z něčeho zaplatit a stejně tak se z něčeho budou muset zafinancovat i penze lidí, kteří do důchodu odejdou v následujících letech a desetiletích. Není ale možné, aby se všechno uhradilo pouze z daní, a to ještě jenom z některých daní. Takový přístup je velmi jednostranný, a proto ani nemůže fungovat.

Konkrétně u penzí to znamená, že jejich udržitelnost musí být zajištěna opatřeními hned na několika různých úrovních. Jedním z nich bude muset být i zvýšení věku odchodu do důchodu. To, kolik peněz se pak do penzijního systému dostane z daní, kolik posunutím důchodového věku, případně snížením penze a kolik větším důrazem na soukromé spoření, je samozřejmě politická otázka.

Odpověď na ni z velké části záleží na tom, jaké politické strany a hnutí uspějí ve volbách a jakým jejich vizím, návrhům a představám dají voliči přednost. Už teď je ale zřejmé, že to bude muset být mix různých zdrojů a pouze z daní to všechno rozhodně pokrýt nepůjde a ve výsledku by to bylo i špatně. Stejně špatně, jako kdybychom v penzijním systému zase pro změnu chtěli zcela rezignovat na jakýkoli prvek solidarity.