Ministryně financí Alena Schillerová FOTO: FB AS
FOTO: FB AS
Ministryně financí Alena Schillerová dosáhla v jednom dni dvou prvenství. Časopis Forbes ji poprvé vyhlásil nejvlivnější ženou Česka. Zároveň je autorkou absurdity roku v podobě tří sazeb DPH na pivo, ve které se nevyznají ani hospodští. V této anketě uspěla řada vládních opatření z průběhu koronakrize.
Redakce časopisu Forbes sestavuje žebříček nejvlivnějších žen v zemi už devátý rok a poprvé zařadila do jeho čela Alenu Schillerovou. Vystřídala eurokomisařku Věru Jourovou a na třetí místo odsunula vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, která v této anketě několikrát zvítězila.
Vítané „PR zadarmo“
V první desítce pozoruhodného pořadí se umístily i dvě vysoce postavené manažerky PPF a Agrofertu. Páté místo obsadila finanční ředitelka a členka představenstva Babišova holdingu Petra Procházková. Devátá skončila Simona Sokolová, která v Agrofertu řídí mlékárenskou Olmu a divize bílého a červeného masa.
„Pokud vliv měříme i tím, na kolik lidí mají přímý dopad různá její rozhodnutí, není momentálně vlivnější Češky než Alena Schillerová,“ okomentoval letošní žebříček šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek a v tom se jistě nemýlí.
„Jsem úplně obyčejná ženská. Tak tahle věta odstartovala v roce 2017 moji politickou kariéru, jestli si to tak mohu dovolit říct. Hodně věcí se za ty tři jara změnilo a dnes se jedné obyčejné právničce z Brna dostalo ocenění Nejvlivnější ženy Česka roku 2020. Nějak tomu stále nemohu uvěřit. Děkuji. A přijímám to s velkou pokorou,“ okomentovala ministryně financí pyšně tento výsledek, který je nepochybně vítaným „PR zadarmo“.
Absurdita roku 2020
Téhož dne, kdy Forbes oznámil nové pořadí svého žebříčku, byla ovšem zveřejněna jiná anketa Hospodářské komory – o největší absurditu roku. Podnikatelé v ní hodnotí nejnepochopitelnější administrativní opatření a letos zabodovala opět Schillerová.
Absurditou roku 2020 se v těžké konkurenci krizových nařízení vlády staly tři sazby DPH na pivo z dílny ministerstva financí. Tato celosvětově unikátní daňová konstrukce pro prodej piva v různých variacích, rozdílných pro prodej uvnitř a přes ulici, pro pivo normální a nealko, pro pivo točené a rozlévané z láhve, vyvolala počátkem roku mimořádný rozruch.
Hitem sociálních sítí se tehdy stala tabulka jedné z největších poradenských firem v zemi V4 Group, popisující devět případů placení daně z přidané hodnoty ve výši 10, 15 a 21 procent. Chaos, ve kterém se složitě orientují i hospodští, a zvyšující riziko daňových úniků, dokládal nekompetenci ministryně, která slibovala zjednodušení daní.
Idiotská tabulka
„Když někdo řekne, že děláme bordel v pivu, místo aby nás pochválil, tak mě to teda štve. Jen proto, že nějaký blb si udělal idiotskou teoretickou tabulku, kterou po něm nikdo nechtěl, dostala se do médií a tam ji začali vydávat za nějaký platný dokument?“ vložil se tehdy do vášnivé polemiky rozčílený premiér Andrej Babiš.
Jenže tabulka nebyla idiotská, uvedené případy jsou s jednou výjimkou v reálném životě zcela běžné. Neplatné jsou i další argumenty, že snížení DPH na točené pivo na 10 procent bude kompenzovat venkovským hospodským náklady na zavedení EET. Drtivá většina těchto výčepů bez vařeného jídla (nejen na venkově) není plátcem DPH, proto se jich daňové změny netýkají.
Premiér se snažil poštvat lidi proti hospodským, když vyzýval štamgasty, aby si cenu piva ve své hospodě ohlídali. Dnes je všechno jinak. Vláda všechny restaurace zavřela, pomoc státu zaostává, a mnoho z těchto podniků, které dosud vydržely soustavný tlak státní byrokracie, nepřežije.
Absurdity koronakrize
Vláda se v anketě o Absurditu roku 2020 nevyznamenala ani v nařízeních přijímaných v boji proti epidemii nemoci COVID-19. Druhé místo obsadila povinnost žadatelů o ošetřovné na děti dokládat státu potvrzení o uzavření školy, když je sám uzavřel.
Na třetím místě skončila povinnost podnikatelů, kterým vláda zavřela firmy a octli se bez tržeb, platit televizní a rozhlasové poplatky, i když nemohli tyto služby využívat. Zejména u hotelů s televizemi na pokojích to v souhrnu dělá nezanedbatelnou částku – nemluvě o dalších fixních nákladech.
Mezi dalšími nominovanými absurditami už bez pořadí byl nátlak státní správy na soukromou testovací laboratoř Tilia doktorky Soni Pekové, nebo výjimka pro prodej květinářství, zatímco drtivá většina kamenných obchodů byla bez patřičného odborného odůvodnění déle než dva měsíce zavřená.
Příliš byrokratická, pomalá a nedostatečná pomoc stovkám tisíc firem poškozeným vládními zákazy je stále terčem kritiky nejen opozice, ale i podnikatelského sektoru. To se děje navzdory vládní propagandě nejhlasitěji ohlašované právě Alenou Schillerovou a jejím kolegou Karlem Havlíčkem.
Marketingové hausnumero 1,2 bilionu korun údajně nalitých do ekonomiky zdaleka neodpovídá realitě. Už nyní je Česká republika řazena OECD na páté nejhorší místo na světě z hlediska letošního odhadovaného propadu ekonomiky o téměř 10 procent HDP. Vláda přitom přijímala jedny z nejtvrdších restrikcí vůbec, jejichž dopady se v plné míře projeví na podzim.
Na obzoru dluhová krize
Ministryně Schillerová je kritizována i kvůli její sedmileté „konsolidaci“ veřejných rozpočtů. Nechala si vládou schválit už čtvrtou korekci letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Co je však mnohem nebezpečnější, deficity v řádu stovek miliard korun prosazuje i v následujících letech.
To je nezodpovědný hazard a cesta do dluhové pasti nejen podle opozice, ale i řady nevládních ekonomů. Před dluhovou krizí varuje i Národní rozpočtová rada. Zhorší se tak udržitelnost veřejných financí, což se může odrazit i ve snížení důvěryhodnosti České republiky na zahraničních finančních trzích.
Je tedy diskutabilní, zda se osobní úspěch Aleny Schillerové v anketě časopisu Forbes odráží v jejím pozitivním přínosu pro tuto zemi. V tom se budou pohledy nepochybně lišit, nejen u odborné veřejnosti, a někdo si může klást i otázku, co je vlastně absurdnější.
