Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové se státní úřady a veřejné instituce nemají při přidělování zakázek soukromým firmám řídit nově spuštěnou Evidencí skutečných majitelů. Mají se rozhodovat podle svého vlastního posouzení, kdo dotyčnou firmu ovládá. Benešová se tak jasně postavila na stranu holdingu Agrofert, aby umožnila firmě premiéra Babiše i nadále získávat veřejné zakázky bez ohledu na nový veřejný rejstřík, který měl bránit konfliktu zájmů. Vyplývá to ze zjištění Deníku N, který získal dokument podepsaný ministryní Benešovou.
Je to jako ze špatné komedie. Na základě letitého tlaku evropských orgánů, aby Česká republika zamezila rozkrádání veřejných peněz mafií, která fakticky ovládá stát, byla u nás spuštěna a v červnu zpřístupněna Evidence skutečných majitelů. Ta označuje premiéra Andreje Babiše za skutečného majitele a koncového příjemce výhod z holdingu Agrofert.
Tento veřejný rejstřík vznikl a je provozován v rezortu justice, který Benešová řídí. Český stát měl povinnost tento rejstřík zřídit na základě dvou směrnic Evropské unie, jejichž rychlé uvedení do praxe podpořil ve své rezoluci z roku 2020 i Evropský parlament. Ten tak výslovně reagoval na skutečnost, že podniky českého premiéra získávají veřejné dotace a veřejné zakázky, což je podle veškerých norem civilizovaných zemí s fungujícím právním řádem zcela nemyslitelné.
K provalení neuvěřitelného posudku Marie Benešové, že je nově spuštěný rejstřík jako obrana veřejnosti před zneužíváním moci k ničemu, došlo poté, co se Státní správa hmotných rezerv obrátila na ministerstvo spravedlnosti s dotazem, jak má přistupovat k zakázkám pro holding Agrofert. A to právě v souvislosti s nově zřízeným rejstříkem.
Benešová se jasně postavila za zájmy Andreje Babiše. Zastává názor, že státní úředníci a představitelé veřejných institucí nemají být „alibisté“ a mají se rozhodovat sami. Rejstřík je prý jen jakýsi indikátor, ale není pro posuzování veřejné zakázky rozhodující.
Žijeme v zemi, kde je možné už opravdu všechno. Ministryně spravedlnosti vykládá platné zákony přímo proti jejich duchu a jejich smyslu. A to proto, aby nejsilnější hráč českého byznysu a předseda vlády v jedné osobě mohl čerpat dotace a vydělávat na veřejných zakázkách. Státním úředníkům doporučila, aby se rozhodovali „sami“ bez ohledu na Evidenci skutečných majitelů.
Kritérium pro samostatné rozhodnutí je přitom jednoduché. Když se někoho státní úředník bojí, protože je to mocný hráč a dokonce politik, tak mu veřejnou zakázku přidělí. Když se státní úředník někoho bát nemusí, tak může zakázku nepřidělit. To je skutečný výklad toho, jak rozhodla bývalá komunistická prokurátorka a kamarádka prezidenta republiky Marie Benešová. Sluší se poděkovat Deníku N, že tuto věc odhalil.