ROZHOVOR / V současné době se o vyslání lotyšských vojáků nebo vojáků NATO na Ukrajinu nediskutuje, říká v exkluzivním rozhovoru pro deník FORUM 24 lotyšská ministryně zahraničních věcí Baiba Bražeová. Západ se podle ní nyní musí vypořádat s ruskou schopností vést válku a zabránit agresorovi v útoku na jakéhokoliv spojence nebo další zemi. „Nejdůležitější je ale pomoct Ukrajině vyhrát válku,“ dodává.
Je v případě, že by došlo k ruskému strategickému průlomu, reálné, že Lotyšsko na Ukrajinu vyšle své vojáky?
V současné době se o tom nediskutuje. Bylo by ode mne spekulací, kdybych chtěla naznačit, zda k tomu dojde, nebo ne. Není na pořadu dne v Severoatlantické alianci, není na pořadu dne v Evropské unii, v současné době to není na pořadu dne ani na národní úrovni. V současné době se o tom nebavíme.
Bavíme se spolu před summitem ministrů zahraničních věcí NATO v Praze. Hlavním tématem bude samozřejmě válka na Ukrajině. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg nedávno prohlásil, že spojenci neplní sliby, které Ukrajině dali. Zároveň ale západní politici tvrdí, že vítězství na Ukrajině je pro Západ důležité. Je Západ stále tak silně odhodlán k podpoře Ukrajiny, jak o tom mluví někteří politici?
Jsme ve třetím roce války, která vyžaduje hodně materiálu. Nejen na straně Ukrajiny, od spojenců, ale i od dalších zemí ve světě, které se snaží dodávat Ukrajině vojenský materiál, vybavení, munici a tak dále. Ty ale musí být v určitém okamžiku opět vyrobeny. Proto dochází k restartu vojenského průmyslu v Evropě, ale i ve Spojených státech amerických. To chvíli trvalo.
Navíc došlo k politickým zádrhelům. Ve Spojených státech došlo ke zpomalení rozhodovacího procesu a je dobře, že nakonec došlo k jeho překonání. Vidíme, že s vybavením, které je Ukrajině dodáno, je schopná jít po cílech – ať už to jsou ruská letadla, letiště, lodě – které je třeba zničit, aby zabránila dalším ruským útokům.
Je důležité si uvědomit, že udržení těchto dodávek je náročné. K tomu přispěly více než dva roky války a také to, že ne všichni spojenci postupovali stejně.
Je důležité si uvědomit, že udržení těchto dodávek je náročné. K tomu přispěly více než dva roky války a také to, že ne všichni spojenci postupovali stejně. My jsme Ukrajině dali hodně z našich rezerv – všechno, co jsme mohli – takže budeme nakupovat, abychom si byli jistí, že se Ukrajina udrží. Potom jsou tady ale spojenci, kteří vždy propočítávali, co si mají nechat na vlastní obranu, protože v obranném plánování NATO musíte mít určitý počet rezerv.
Lotyško spolu s Velkou Británií stojí v čele dronové koalice. Vaše vláda do ní letos investuje přibližně 20 milionů eur (necelé půl miliardy korun, pozn. red.). Společně jste se vaše státy zavázaly poskytnout do poloviny roku 2025 jeden milion dronů. Kolik jich Ukrajina už dostala?
Jde o jednoduché drony, které pouze koupíme a pošleme. Ukrajina nepotřebuje pouze jednoduché FPV drony, ale i ty s delším doletem a většími možnostmi využití, takže jde i o výrobu a úpravu například zaměřování nebo munice, která se používá, a tak dále.
Nebudu vám moci říct přesný počet, ale myslím, že jsou to asi dvě nebo tři dodávky, které už jsou Ukrajině.
Pobaltské státy mají s ruským imperialismem bohaté historické zkušenosti.
Bohužel.
Kde NATO udělalo chybu v přístupu k současnému Rusku, když se díváte na válku na Ukrajině a Putinův imperialismus?
NATO je již 75 let mírovou aliancí. Pokud jde o spojence v NATO, jsme na dobré cestě k udržení míru a bezpečnosti a jsme schopni agresory odstrašovat a bránit se jim.
Ve vztahu k Rusku je nyní opravdu jasné, že je hrozbou, hrozbou pro spojence, pro bezpečnost. Existuje nová strategická koncepce aliance, koncepce odstrašení a obrany pro euroatlantický prostor, různé plány a velká vojenská cvičení. Vše se přizpůsobuje této nové realitě.
Rusko mělo kapacity na to někoho napadnout a mělo také ten záměr. To jsme viděli už v roce 2014, kdy došlo k ilegální anexi Krymu a útočným akcím ve východní části Ukrajiny. Samozřejmě jsme si všichni uvědomovali, co se dělo v roce 2021, když Rusko nejen že organizovalo vojenská cvičení a přiváželo rezervy k ukrajinské hranici. Po jejich skončení nechalo spoustu kapacit na místě a začalo stahovat další a další jednotky k Ukrajině.
Viděli jsme, jak se po útoku Ruska na Ukrajinu rozhořela solidarita po celém světě. To, že Rusko do světa vysílalo dezinformace o tom, že jsou Ukrajinci nacisté a tak dále, sehrálo také svoji roli. Spojenci a mezinárodní společenství ale měli jasno v tom, co Rusko dělá, v tom, že porušuje Chartu OSN, systém založený na pravidlech, který jsme vytvořili po druhé světové válce, aby se něco takového neopakovalo.
Pokud jde o to, co musíme udělat nyní, tak musíme Rusko odradit a zabránit mu v útoku na jakéhokoliv spojence nebo další zemi. Musíme se vypořádat s jeho schopností vést válku tak, že ovlivníme příjmy ruského státního rozpočtu. Nejdůležitější je ale pomoct Ukrajině vyhrát válku.