Poslankyně za ODS a předsedkyně Mandátového a imunitního výboru PS ČR Miroslava Němcová v rozhovoru pro Svobodné fórum přiznává, že má obavy z toho, kam dál se bude vyvíjet česká společnost. Ne proto, že by byla od přírody tak zásadně rozdělená, ale proto, že ji v tom nenávistném rozdělení udržuje prezident Miloš Zeman, který si k tomu vybral toho nejsilnějšího spojence: Andreje Babiše, kterému se stále daří prezentovat se jako neposkvrněný bojovník za lepší budoucnost.

Začněme náš rozhovor pohledem na aktuální dění – na výsledek prezidentských voleb v Rakousku, které vyhrál levicový kandidát Alexander Van der Bellen. Co na něj říkáte?

Musím říci, že jsem byla napjatá jako struna. Ani jeden z kandidujících pánů by nebyl mým favoritem. Debata, která se vede nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii, je zploštěna tak, že kdokoli napravo představuje větší zlo než ten, kdo je nalevo. Já s touto tezí zásadně nesouhlasím, protože komunistická minulost nově zvoleného pana prezidenta Van der Bellena a k tomu jeho vyhrocené zelené postoje by pro mě nebyly vůbec žádnou pozvánkou k volbám. Pan Hofer mým šálkem kávy také nebyl, ale obávám se, že vzhledem k těsnému výsledku Rakousko nečekají klidné roky a společnost bude rozdělená, přestože první věty nově zvoleného pana prezidenta mluví o tom, že by ji chtěl spojit. Myslím, že na tak odlišných pozicích v zásadních otázkách, jakou je například migrační a zahraniční politika, bude těžko hledat nějakou spojku. Bylo pro mě překvapením i to, jak vyhořely vládní strany – sociální demokraté a lidovci. První kolo ukázalo na velkou nespokojenost s tím, jak rakouská vláda zemi vede.

Rozdělení společnosti se zdá být velmi podobné tomu v České republice. Jak se podle vás odrazí v krajských volbách? Bude jejich hlavním tématem migrační krize?

Myslím, že bude. Migrační krize prostupuje debatu v celé společnosti. Ať přijedu kamkoliv, ať hovoříme o jakémkoli tématu, dříve nebo později se to téma objeví. Většina lidí si asi bude uvědomovat, že s ní krajská zastupitelstva nemohou nijak zvlášť něco udělat, ale myslím si, že budou kandidáty posuzovat z hlediska stranické příslušnosti. Budou si říkat, že migrační krizi mají na starosti zástupci koalice ČSSD, ANO a lidovců a řeknou si: „My bychom rádi dali jasně najevo, že se nám jejich politika nelíbí.“ Kvůli tomu možná nebudou tolik rozlišovat, že krajské volby s řešením přímo nesouvisejí. Vždy v minulosti tomu tak bylo. Pokud existovalo velké a silné téma ve společnosti, promítlo se do výsledků. Očekávám, že to bude stejné.

Takováto témata ale vycházejí z poptávky lidí a společnosti. Co bude chtít voličům nabídnout sama ODS?

My budeme program představovat příští týden. Pokusíme se jej koncentrovat na krajské úkoly, snažíme se odlišovat jednotlivé typy voleb, abychom nemátli veřejnost v tom smyslu, že jim budeme slibovat něco, co po volbách nebude mít zvolené zastupitelstvo ve své kompetenci. Jistě budeme zdůrazňovat jednotlivé problémy krajů, jelikož každý má trochu jiný vývoj i podmínky. Mně tento přístup připadá nejférovější. Z celé debaty kolem krajských voleb jsem ale nejvíce překvapena tím, jak brzy začala kampaň. Udržet ji od května do října v podvědomí lidí bude velmi těžké. Spíše se bojím, aby je neotrávila a neodradila od toho, aby šli volit. I tak v těchto volbách bývá mizerná účast kolem třiceti, pětatřiceti procent.

Ovlivnila brzký začátek aktivita ANO a fakt, že už všude po republice potkáváme billboardy s panem Babišem?

ANO spustilo paniku u ostatních stran, které rychle naskočily do rozjíždějícího se vlaku. Je pravda, že Babišovo hnutí bude mít více peněz, bude mít výhodu v tisku, který může udělat a zveřejnit cokoli, i když třeba jen podprahově. A nepochybně toho budou využívat, což se bude těžko dohánět.

Vy jste se vlastně v tak trochu podobném duchu vyjádřila v reakci na Kroměřížskou výzvu i k prezidentským volbám: Je brzo. Ale vzhledem k tomu, že pro porážku Miloše Zemana bude nutná spolupráce demokratických stran – neměly by s tím začít včas? A vidíte tuto spolupráci reálně?

Já to nechci vyloučit. Stále se mi společný kandidát zdá jako možná varianta, i když bych ji nefavorizovala, protože stále ještě, dokud všem neteče do bot, každý doufá, že právě jeho adept bude ten lepší. Každý se bude snažit hřát si svoji polívčičku. Věřím ale, že nakonec dojde k širšímu konsenzu, protože vědomí toho, že ve druhém kole proti sobě budou stát dva kandidáti, je důležité. Samozřejmě se nabízí otázka, zda bude Miloš Zeman vůbec kandidovat, ale asi ano, protože jeho volební kampaň probíhá permanentně, stačí se podívat na jeho spanilé jízdy po krajích a na jakékoli vystoupení jeho samotného nebo pana Ovčáčka. Kdokoli by měl vůbec mít šanci proti Miloši Zemanovi obstát ve druhém kole, bude muset mít daleko širší podporu než jen jednu úzce stranickou. Spoléhat na to, že rozhodnou pouze voliči, že strany si mohou hrát na svém písečku a pak si od takových neprozíravých kroků umýt ruce, to by byla veliká chyba.

Bylo by pro vás osobně přijatelné, aby případný kandidát nepatřil k žádné politické straně? O některých možných jménech se již hovoří.

Obecně nemám ráda takové to dělení na ty, kdo jsou v politice, takže jsou pro společnost neužiteční a škodliví, a na ty, kdo jsou mimo ni, tudíž automaticky přinášejí nějaký vyšší bonus. To je taková zvláštní věc, kterou se v posledních letech podařilo vštípit do hlav lidí. Myslím si, že tomu tak není. Ale k vaší otázce – nebránila bych se tomu. Pokud se najde silný, solidní kandidát, dovedu si to představit.

Bylo by možné vyjednávat i s Andrejem Babišem? On sám teď začal hovořit například o Věře Jourové, přestože pravděpodobně nakonec podpoří svého spojence Miloše Zemana.

Na tuto otázku mohu odpovědět pouze svým osobním stanoviskem. Já mám problém s Andrejem Babišem jednat o komkoli a o čemkoli. Jeho vidím jako hlavní nástroj destrukce demokratického systému v České republice. Vnímám to ještě více, když vidím, jak se přibližuje k Miloši Zemanovi, z čehož mají obě strany nepochybný profit. Babiš potřebuje v krajských volbách porazit sociální demokraty a podporu Zemanovi vrátí ve volbách prezidentských. Já bych s Andrejem Babišem neuměla vyjednávat, protože jej nepovažuji za člověka, se kterým má demokratické uspořádání země skutečně vážně počítat a brát ho jako toho, kdo je spolutvůrcem demokratických podmínek. Ale vím, že to je velmi razantní postoj, že politika je o kompromisech, mnohdy o takových, které si často mnozí z nás neumějí vůbec představit.

Také proti vlivu Andreje Babiše na demokratický systém je jistě potřeba spolupráce dalších politických stran. Budete spolupracovat například s TOP 09 v tomto boji, například v souvislosti s vydaným Seznamem nesvobody?

Ten se mi moc líbí. Všimla jsem si, že i Svobodné fórum již na toto téma přineslo řadu materiálů. Všichni cítíme, že dochází k postupnému ukrajování z naší svobody, ale lidé to tak často necítí, dokud nedojde přímo na ně, dokud oni sami nejsou v něčem omezeni. V první fázi se ukazuje, že první částí společnosti, která na to doplatí, jsou drobní živnostnici a podnikatelé. Stačí si vzpomenout na kontrolní hlášení o DPH, elektronickou evidenci tržeb… K tomu patří i občasné úvahy o zvyšování daní a další věci. V tomto se s TOP 09 určitě shodujeme. Jestli pozoruji nějaké odlišnosti mezi našimi stranami, je to jejich větší přízeň pro evropské struktury, evropské fungování, v tomto jsme kritičtější. Ovšem v obhajobě právního státu, demokratických principů, v tom, že se prezident i poslanecká sněmovna a senát musí vejít do demokratických mantinelů, máme naprosto stejný názor. Velmi bych vítala spolupráci na obhajobě těchto principů, protože sami na to stačit nemůžeme.

[ctete]59362[/ctete]

Hovoříte někdy o těchto věcech s lidmi z vlády, z ČSSD nebo KDU-ČSL? Mnoho těch věcí musí být problematických i pro ně, přestože nakonec hlasují v souladu s koalicí.

Ano. Jsme v dennodenním kontaktu s poslanci těchto stran ve sněmovně, je řada věcí, se kterými mají problémy a na něž mají odlišné názory, ale jelikož potřebují udržet koalici, nakonec nějaký kompromis uzavřou. My s nimi o tom mluvíme. Každý den probíhá nějaká debata, kde se ptáme: „Proč jste pro tohle hlasovali? Nevidíte v tom žádný problém?“ Velmi dobře známe své postoje a názory a já si nemyslím, že by např. KDU-ČSL nevěděla o našich kritických postojích a že by s nimi zčásti nesouhlasila. Tato debata probíhá i s některými sociálními demokraty. Nemáme žádné vyhrocené debaty, během nichž bychom si spílali a které by vedli k nějaké nenávisti, ale jednoznačně si to říkáme.

Vnímáte, že ti poslanci podceňují následky vládnutí s Andrejem Babišem, zejména s ohledem na možný výsledek sněmovních voleb na podzim 2017 a následně těch prezidentských o pár měsíců později? Nedá se vyloučit spojení ANO s kýmkoli, klidně třeba s komunisty.

Já si myslím, že toto sociální demokraté i lidovci vidí naprosto přesně. Je pravdou, že po volebním výsledku v roce 2013, kdy byla ODS neakceptovatelným partnerem k vládnutí, TOP 09 z různých důvodů také – a to zejména vzhledem k postojům pana prezidenta, který z Hradu jistě vzkazoval, že to by nebylo možné – vznikla tahle koalice. Obě strany ale vidí riziko, které Andrej Babiš ve všem ztělesňuje. Vždyť hnutí ANO ani nemá jednotnou vnitřní myšlenku. Oni sice slátali nějaký program, ale když je člověk pozoruje ve sněmovně, kdy se v některých vážných momentech dělí na příznivce úplné pravice a úplné levice, je vidět, že je to jen takový posbíraný proud lidí, kteří se chtěli svézt na protestní notě a mysleli si, že budou společně věci napravovat. Jenže nemají společný pohled na to, jak to udělat. Tohle si jistě jejich koaliční partneři dobře uvědomují.

[ctete]60198[/ctete]

Jak vnímáte argumenty, že hladký vzestup Andreje Babiše je vinou předchozích vlád? Objevuje se velmi často, a to nejen ze strany příznivců hnutí ANO.

Odpovídá se na to strašně těžko, je to Babišova oblíbená věta. Málokdo sledoval Andreje Babiše jako nepolitického člověka, který působil v byznysu. Daleko více na očích byli ti, kdo působili v politice. Andreje Babiše běžný občan, který žije třeba ve Žďáru a nevěděl, jaká firma si koupila Kostelecké uzeniny, znát vlastně ani nemohl. Byl skrytý a vypadá to, že do roku 2013 neexistoval, nemá žádnou minulost a je rytířem bez bázně a hany, který viděl všechnu spoušť v České republice a na bílém koni ji přijel zachránit. Ale kdo chce a dívá se do jeho minulosti, zná jeho kontakty s těmi nejděsivějšími postavami 90. let. Ať už to byl Tomáš Pitr, František Mrázek, lidé kolem PKN Orlen, lidé z chemického byznysu, kde se děly pozoruhodné věci. Nakonec to byla i řada politiků, což mu určitě nemohlo sloužit ke cti – Stanislav Gross, Miloš Zeman… Ale podařilo se mu lidem vrýt do hlavy, že on je ten nejčistší z nejčistších, člověk bez minulosti. A to nemluvíme o jeho angažmá a zkušenostech z doby komunismu, které dnes bagatelizuje. Maminka si to přála, co by pro ni neudělal. To se mi vyvrací těžko. Není to pravda, jeho nezrodila ODS, ale jeho kontakty, které si začal budovat po roce 1989. Nikdo neví, kdo byli ti lidé ze Švýcarska, kteří mu údajně půjčili první peníze, v této době nalezneme tolik otazníků… U každého normálního politika je každý otazník rozkrýván, zejména pokud normálně fungují média. U Babiše se otazníky rojí, ale část médií už si koupil a mnohá další nepíší nic. Na osmé straně MF DNES už si nikdo nevšimne toho, co se tam o něm napíše. Já jsem znala do roku 2013 úplně jinou situaci. Kritický pohled médií byl tehdy až přepálený, někdy jsem si říkala, že je to naprostá štvanice, báli jsme se říci nějaký silnější názor. To se dnes zásadně změnilo ve zvláštní ticho, v němž ten, na koho má být soustředěna největší pozornost, je pod pokličkou v hrnci, do kterého se nesmí sahat.

[ctete]31950[/ctete]

Máte pocit, že v tom hraje roli nejen domluvené spojenectví mezi Babišem a Zemanem, ale i role dvojice Zeman-Ovčáček, která na sebe přitahuje pozornost tak, aby si Babiš zatím v klidu schvaloval zákony, které se mu hodí?

Na mě to působí jako hra, ať už je napevno domluvená, nebo způsobena tím, že si vzájemně tak dobře rozumí a vědí, že se potřebují. Když se zdá, že by se na Hrad mohla upřít pozornost, protože se tam děje něco neblahého, vyhodí něco Andrej Babiš a sdělí, že zkontroloval ministerstvo financí, které nefungovalo dobře. A když je to obráceně, tak se podobného krytí dostává Andreji Babišovi. Je to nejen politická, ale hlavně duchovní spřízněnost, která posiluje toto bratrství.

Přestože tedy Miloš Zeman hraje často roli takové kouřové clony pro Andreje Babiše, vnímáte post prezidenta a jeho důležitost jako často přeceňovanou?

To, jak uchopil hradní funkci, nebezpečné je. On se rozhodl, že v mantinelech, které mu určovaly být moderátorem politické diskuze, říkat své názory k tomu, co se děje, nebude. Záměrně se staví do role, kdy bude říkat jenom to, co vyhovuje jeho voličům. On tu druhou stranu, ať jí říká pražská kavárna nebo jakkoli jinak, pustil ze zřetele. V tom je nebezpečí. A také v tom, jakým způsobem nás obrací na východ, ať už všemi kroky směrem k Vladimiru Putinovi, s nímž chtěl stát na jedné tribuně ještě s Kim Čong-unem, poklonkováním Číně… To podle mého znamená, že právě tam jsou zdroje pro jeho volební kampaň. Přes pana Nejedlého z Lukoilu, který má vyhrazené hradní prostory. A to je motivováno nejen osobním prospěchem, ale posunem v mentalitě Miloše Zemana. On se zprvu těžko dostával do prezidentských kolejí, a pak se rozhodl, že už se do nich vejít nechce, že je mu všechno jedno. Záměrně provokativně vnáší do společnosti jedovaté, ostré šípy, kterými vždycky oddělí jednu polovinu obyvatel od druhé. On nechce, aby se ty skupiny názorově spojovaly, přibližovaly. Ví, že princip „rozděl a panuj“ funguje a že vášeň těch, kdo jej budou bránit při příštích volbách, bude k nezaplacení.

Dnes je prezidentem člověk, kterého jste právě popsala a vicepremiérem někdo s obrovským konfliktem zájmů a dalšími problémy. Jaký posun nastal v naší společnosti, že je něco takového možné?

Posun určitě existuje, přestože ne úplně o sto procent. Když si vzpomenu na Václava Havla i Václava Klause, každý z nich na začátku svého funkčního období vycházel z nějaké podpory, která se v jeho průběhu měnila. Ani Václav Havel, ani Václav Klaus se ale nesnažili udržet společnost tak rozdělenou, jako se o to snaží Miloš Zeman, to bych řekla, že je úplně programové. Je to vidět například na tom, jakými se obklopil lidmi. Nikdo, kdo se soudně podívá na zázemí Pražského hradu, nemůže říci, že by ten úřad vzbuzoval stejnou úctu jako dříve. Společnost to vidí, ta polovina, která se vymezuje, to dělá velmi ostře. Neřekla bych, že je k tomuto společnost tolerantnější, spíše je vyděšená z toho, že posun ve výkonu prezidentské funkce je takový, jaký si vůbec neuměla představit. Od sprosťáren linoucích se z rádia, nepředstavitelných aktivit vedle pana Konvičky 17. listopadu, přes příklon k Rusku a Číně, k přemetům ze dne na den, kdy před jedním hejtmanem hájí Zeman presumpci neviny a druhý den prohlásí, že pan Bakala patří za mříže. Prezidentování Miloše Zemana se zvrhlo obsahem i formou. Jenže společnost si s tím neví rady, změnit to může až ve volbách. Je to zvláštní stav bezmoci a naštvanosti.

Nepomáhá mu ale v tomto ohledu migrační krize?

Ano. On docela umně toho tématu využívá a zvyšuje tak procento svých sympatizantů. Ti raději zapomenou na to, že chová základní neúctu ke korunovačním klenotům… Že lže, že manipuluje, že je obklopen lidmi, kteří by nemohli být ani v zastupitelstvu poslední vesnice… To je dáno stranou ve chvíli, kdy se staví do role prvního bojovníka s migrační krizí. V tomto navíc selhává Bohuslav Sobotka a jeho vláda, protože neumí energicky popsat chyby Miloše Zemana, bojí se toho, premiér chce mít klid v sociální demokracii, protože tam má velkou část Zemanových stoupenců. Předseda vlády musí hrát mrtvého brouka, který si nechává líbit urážky, podrazy, lánské schůzky a všechno možné. Domněnka, že se tím déle udrží ve vládě, je neschopností Bohuslava Sobotky a je to druhý faktor, který umožňuje posouvání hranic vládnutí Miloše Zemana.

Má otázka ale směřovala také k toleranci společnosti k Andreji Babišovi. Je nepředstavitelné, že by v některé z předchozích vlád ještě stále seděl člověk s problémem typu Čapí hnízdo. Opravdu je toto pouze výsledkem toho, že si koupil média?

Za naší vlády by koaliční partneři jako první vystoupili a požadovali buď jasné vysvětlení nebo pád vlády. To ale ČSSD ani KDU-ČSL neudělaly. Nevím, zda se bojí toho, že vypadnou z vlády a že by byl výsledek předčasných voleb špatný, nebo toho, že by předčasné volby nebyly, vládu by sestavil Miloš Zeman a do jejího čela by postavil právě Andreje Babiše, který by nerušeně vládl bez důvěry poslanecké sněmovny… Jedním z důvodů rozhodně je fakt, že tlak zevnitř koalice neexistuje. Tím druhým jsou ale určitě média. Vezměte si, co dříve mediální tlak dokázal, byla to mimořádná aktivita ve stranách, koalicích i v parlamentu. Nyní je to naprosto nedostatečné, neexistuje žádný soustředěný tlak, který byl dříve vytvářen pro daleko bezvýznamnější případy. Třetím důvodem je to, co nasadil Babiš do hlav lidem svým marketingovým plánem s podporou svých PR mágů: Všetci kradnú, všichni přede mnou byli strašní… A lidé si nechtějí přiznat, že skočili na vějičku, že uvěřili něčemu, co nebyla pravda, a tak před tím zavírají oči.

Máte obavy z toho, kam dál se bude česká společnost vyvíjet?

Mám. Patřím mezi politiky, kteří občas věci vidí více pesimisticky, nejsem rozhodně žádný trvalý optimista s úsměvem na tváři od rána do večera. Stále se zdá, že přes všechny kauzy, které se kolem Andreje Babiše objevily, žádný pohyb ve společnosti nenastal. Zdá se mi, že je naše společnost částečně nakloněna oligarchickému pojetí řízení státu a že jí to až tak moc nevadí. Toho se bojím.