Poslankyně ODS Miroslava Němcová opět popsala vývoj kauzy Válková-Urválek. Podle ní je to Jan Hamáček, kdo se postupně stane obětí této kauzy. Na něj totiž teď totiž míří touha Miloše Zemana jmenovat ombudsmankou sociální demokratku Kateřinu Valachovou. To se ale moc nelíbí Babišovi. Hamáček se tak stal středem kauzy, aniž by o to usiloval. Text Miroslavy Němcové přinášíme v plném znění:
1) Helena Válková ombudsmankou nebude. V pátek 10. 1. v ČT oznámila, že nominaci odmítne. Doufala, že se na ni kvůli tomu prezident nebude zlobit a nebude ji přemlouvat. Nebyla si jistá, zda se nakonec nebude muset tou ombudsmankou stát. „Já řeknu, že to odmítnu, a on (prezident) může pak odmítnout to mé odmítnutí,“ sdělila ustaraně.
2) Prezident v neděli 12. 1. řekl jinou verzi příběhu: „Volali jsme jí s Andrejem Babišem v pátek z plesu a shodli jsme se, že by bylo dobré, aby to stažení nominace v ČT oznámila.“
Tak tomu se říká bezpodmínečné hození přes palubu. Nepochopila to? Nebo ještě bojovala o kariéru? Chtěla oběma pánům něco připomenout?
3) Řekla totiž, že za článkem, pod nímž je podepsána se zločinným prokurátorem Urválkem, si stojí. Kvůli tomu rozhodně nominaci nevzdá. Je prý ochotná to udělat z jiného důvodu: kvůli svému předlistopadovému členství v KSČ. Tím ukázala jak na prezidenta, tak na premiéra. Oba přece trpí stejnou vadou.
4) Prezident to pochopil a míček hodil zpět k Urválkovi. I bez tohoto ur-válkovského skandálu ji však vůbec navrhovat neměl! Zákon vyžaduje od ombudsmana nestrannost. Opravdu si prezident nevšiml nevídané servility H. Válkové k premiérovi v jeho trestní kauze? Nezaznamenal její proroctví o zastavení trestního stíhání A. Babiše, o němž věděla dlouho dopředu od svých zdrojů?
5) Premiér Helenu Válkovou ve funkci „velké ombudsmanky“ již nechce. Sám ji však jmenoval vládní zmocněnkyní pro lidská práva, tedy „malou ombudsmankou“. V této funkci ji ponechá? Jan Hamáček myslí, že to dobré není, ale na vládě s tím prý nic nenadělá. Proč tam tedy je?
6) Prezident chce navrhnout Kateřinu Valachovou. Premiér nepřímo říká ne. Když to nemůže být nikdo z ANO, chce najednou nezávislého nestraníka.
7) J. Hamáček odmítá návrhy Senátu (V. A. Schorm, J. Matys). Na jmenovaných mu nic nevadí, problémem je prý pravicový Senát! Pěkné – ministr vnitra nehodnotí kompetenci navržených, ale politické složení Senátu! Jan Hamáček neví, že V. A. Schorma navrhl v Senátu člen ČSSD Jiří Dienstbier?
8) Předseda ČSSD je nepoučitelný. Opět sedá na prezidentovu lopatu: ten k Hamáčkově radosti a Babišově předstírané nelibosti navrhne K. Valachovou. Volba je tajná a v ní jistě velký koaliční partner ANO ukáže malému (ČSSD), kde je jeho místo. Krajské a senátní volby se blíží…
9) Letní hra na ministra kultury se vrací. Hlavní hráči zůstávají: prezident, jeho poslušný premiér a zoufale manévrující Jan Hamáček. Roli čekatele na funkci přebírá K. Valachová. A sociální demokraté si budou moci říci ono okřídlené: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“
10) Kateřina Valachová není dobrou nominací: skandál s dotacemi pro sport, kvůli kterému musela opustit ministerskou funkci, není uzavřený. To je vážná komplikace.