Jsme ve válce, opakuje při každé příležitosti Andrej Babiš. Jeho marketingoví loutkovodiči vědí, že opakování je způsob, jak se dostat do hlav občanů. Jde o to, aby lidé nemysleli sami. Když přijmou za své, že je válka, podpoří snadno „nutná válečná opatření“. Například vyhlášení stavu ohrožení státu. Co to znamená? Ve svém článku to shrnuje poslankyně ODS Miroslava Němcová.
1) Zjednodušeně řečeno, bude odstaven Parlament a veškerá moc připadne premiérovi nebo vládě. Bez kontroly. Bez možnosti kroky vlády korigovat, kritizovat.
2) Takový návrh, který se ubírá „maďarskou cestou“, předložil ministr obrany Metnar. Spolupracovalo na něm ministerstvo vnitra i ministerstvo zahraničních věcí. Ruku k dílu tedy přiložily obě vládní strany, ANO a ČSSD.
3) Politickou rozbušku, vyžadující změnu ústavy, projednala nejprve v tajném režimu Bezpečnostní rada státu. Bylo to již 2. března.
4) V čele této rady stojí premiér. Místopředsedou je Jan Hamáček. Dalšími členy jsou: L. Metnar, T. Petříček, A. Schillerová, M. Toman, K. Havlíček, A. Vojtěch. Bezpečnostní rada státu návrh určitě neodmítla. Jinak by ho Metnar na jednání vlády posunout nemohl.
5) Vláda nejedná (zatím) v tajném režimu, proto jsme se o věci dozvěděli. Premiér, který návrh znal a dal mu zelenou, se nyní tradičně zbaběle vymlouvá: „Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat.“
6) Metnar si sype popel na hlavu. Jde prý jen o „úvahový dokument“. Splnil tak pět let staré vládní usnesení. Mrzí ho pouze špatné načasování. Beru na vědomí, že právě nyní má ministr obrany konečně dost času a dohání resty.
7) Stejně špatně to načasovala ministryně Dostálová s návrhem na úpravu střetu zájmů, hrajícím do karet premiérovi. Kvůli poprasku bylo jeho projednávání přerušeno. Čeká se na lepší načasování.
8) K ledu půjde na chvíli i Metnarův návrh. Správně by měl jít ministr obrany do výslužby a není sám. Ukazuje se, že vláda neváhá zneužít mimořádné situace v zemi k tomu, aby utahovala smyčku kolem demokracie a našich svobod.
9) Proto je kontrola opozice nezbytná. Nesmíme mlčet a nesmíme si nechat vnutit, že bouráme národní jednotu, když upozorňujeme na to, co dělá vláda zásadně špatně. Mluvit POTOM už bude pozdě.