Ruský prezident Vladimir Putin během prvního jednání s novou vládou 14. května 2024. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Rekordní počet Rusů podporuje mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou. Vyplývá to z průzkumu agentury Levada Centrum. Podle něj 58 procent Rusů podporuje myšlenku uspořádání mírových rozhovorů. Jde o nejvyšší číslo od listopadu loňského roku.
Podle průzkumu přibližně polovina respondentů nadále poměrně pozorně sleduje dění na Ukrajině. Vysokou podporu mají i akce ruských ozbrojených sil. Poprvé po šesti měsících se však výrazně zvýšil počet příznivců vyjednávání. Mírové rozhovory mezi Ruskou federací a Ukrajinou podporuje 58 procent respondentů.
Většina respondentů se zároveň domnívá, že Rusko má na jednáních větší zájem. Dvě třetiny respondentů ale stále považují Spojené státy americké a NATO odpovědné za to, co se na Ukrajině děje, přičemž toto přesvědčení v průběhu roku podle agentury ještě vzrostlo. Vojenské akce vyvolávají ve 48 procentech Rusů především pocit hrdosti na Rusko. Úzkost, strach a zděšení vyvolává válka ve třetině respondentů.
Nejvíce respondentů se zároveň obává ostřelování ruského území ze strany Ukrajiny, hrozby použití jaderných zbraní a dodávek západní vojenské techniky. Každý třetí připouští, že použití jaderných zbraní Ruskem během konfliktu může být oprávněné.
Podle nedávného průzkumu výzkumné skupiny Russian Field více než polovina Rusů – 57 procent – počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných.
Vydání rozkazu ke „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině vydal ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.
Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny, a později invazi vysvětlil pod záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské, které vyhlásili na východě Ukrajiny v roce 2014 proruští separatisté a které Rusko později anektovalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav.
Ukrajinské síly na začátku loňského června zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země. Protiofenziva ale vedla jen k omezeným územním ziskům, a to i kvůli vybudovanému systému ruské obrany a podle Kyjeva zaostávající vojenské pomoci od západních zemí.
Nedávno Rusko obnovilo pozemní ofenzívu na severu Charkovské oblasti a otevřelo tím novou frontu, která má podle analytiků hlavně roztáhnout ukrajinské obranné linie ve třetím roce války a oslabit ukrajinskou obranu na dalších úsecích fronty. Rusové se tam podle dřívějších informací agentury AP zmocnili území o rozloze přibližně 100 až 125 kilometrů čtverečních, což zahrnuje sedm vesnic.
