Mírový plán kandidáta na prezidenta a bývalého předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který představil v několika předvolebních debatách, je postavený na vodě, shodují se experti. Podle amerikanisty Lepše i analytika pro východní Evropu Havlíčka, které oslovil deník FORUM 24, expremiérův plán nemůže vyjít. Vůbec totiž nepočítá s ruskou stranou a navíc roli vyjednávající země Česko nabídnout ani nemůže.
Andrej Babiš o svém mírovém plánu mluvil hned v několika debatách. „Kdybych byl prezidentem, tak bych inicioval jednání o míru. Mluvil bych s prezidentem Macronem, mluvil bych s německým prezidentem, rumunským, bulharským. Všechny je znám. Mluvil bych s tureckým prezidentem, mám s ním přátelské vztahy. A samozřejmě bych šel za panem prezidentem Zelenským, s kterým jsem jednal třikrát jako premiér. Tam bych začal,“ popsal v debatě na televizi Nova, kterou sledovalo přes dva miliony diváků.
„Svolal bych V4, zeptal bych se na jejich názor. Konkrétní akce, ne signály. Toto bych projednával a mohli bychom uspořádat mírový summit tady v Praze na Pražském hradě. To by bylo skvělé. Tomu bych se věnoval, protože lidé nechtějí válku. Nechtějí. Ta válka musí skončit a někdo musí být aktivní a tohle všechno zorganizovat. Já se k tomu hlásím,“ dodal expremiér.
V jedné z dalších debat o své představě o mírovém jednání mezi Ruskou federací a Ukrajinou pokračoval. „Kdybych se stal prezidentem, tak nejdřív oslovím prezidenta Zelenského. Pak oslovím V4, poté Macrona, ten mluví s Bidenem, potom Erdogana. A potom je to na nich. Mám konkrétní představu, jak bych to zorganizoval. Byl bych organizátor,“ popsal Andrej Babiš.
Plán postavený na vodě
„Plán je hodně postavený na vodě. Můžete mít jakýkoliv plán, ale pokud do něj nezahrnete – a on to v té komunikaci vůbec nezmiňoval – ruskou stranu, tak to nemá jakoukoliv šanci na úspěch. Je to jen pokračování PR snažení z jeho strany, kdy se snaží sebe sama prezentovat jako člověka, který má zkušenosti na mezinárodní půdě a zná hodně lidí,“ komentuje plán kandidáta na prezidenta, jak ukončit válku na Ukrajině, analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na východní Evropu Pavel Havlíček.
Klíčový faktor je podle něj v kontaktu s ruskou stranu. „Nejen, že Česká republika ten kontakt nemá, ale má naopak velmi špatné postavení. Bilaterální vztahy jsou velmi vyhrocené a špatné. Česká republika rozhodně nebude tím hráčem, který by nějakým způsobem mohl tuhle problematiku řešit,“ dodává Havlíček. Vloni v květnu ruská vláda dokonce zařadila Českou republiku na seznam nepřátelských zemí. V té době byla na seznamu pouze se Spojenými státy americkými.
Co se týče mírové plánu, v jiné situaci je Turecko, Izrael, nebo Čína, protože Česká republika je silně zakořeněná v euroatlantických aliancích. „V lepší pozici (než Česká republika, pozn. red.) už je i sousední Rakousko, které je alespoň formálně neutrální zemí,“ říká analytik Havlíček.
S ním souhlasí i amerikanista Jakub Lepš. Ten připomíná dva scénáře, podle kterých se v minulosti vyjednávalo příměří mezi znepřátelenými státy. Ani v jednom z nich ale nemá Česká republika své místo. „Jeden potenciální scénář pro Českou republiku obecně by byl například ten, kdy Spojené státy a komunistická Čína byly naprosto navzájem izolovány na počátku 70. let. Spojené státy chtěly zahájit nějaké diplomatické vztahy a potřebovaly nezávislý stát, který by nebyl vnímán jako spojenec jednoho nebo druhého,“ připomíná Lepš. Tím se tehdy stal Pákistán.
Druhým scénářem by mohla být prý situace, kdy do vyjednávání zasáhne nezávislý vyjednavač. „Jako příklad mě napadá role Spojených států koncem 70. let, kdy pomohly vyjednat mírovou dohodu mezi Izraelem a Egyptem.“ Nedílnou součástí dohody ale byla obrovská finanční pomoc Spojených států Izraeli a Egyptu. „To je role, kterou Česká republika nemůže nabídnout,“ dodává Lepš pro deník FORUM 24 s tím, že plán Andreje Babiše je vítězstvím politického marketingu nad podstatou a fakty.
Stejně jako analytik Havlíček navíc říká, že šanci vyjednat mír mezi Ruskem a Ukrajinou má například Turecko, Izrael nebo Indie. „V této situaci ale Česká republika není. Spojené státy nepotřebují nikoho dalšího na komunikaci mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Rusko nikoho také nepotřebuje a jsou tu jiné státy, které jsou v daleko lepší pozici, jsou vnímány jako nezávislé a mohou jak Ukrajině, tak Rusku pomoci plnit tuto roli,“ doplňuje amerikanista.
Rusko ani Ukrajina jednat o míru nechtějí
Ani jeden ze států navíc o roli České republiky jako vyjednavače nemá zájem. Na ukrajinské frontě v současné době dochází k posilování připravenosti obnovit válečnou iniciativu a ofenzivu po skončení špatných klimatických podmínek. V Bělorusku navíc dochází k posilování vojenské přítomnosti z ruské strany. „To všechno jsou signály, které nám musí jasně ukázat, že Rusové nemají v tuto chvíli zájem o mír a na diplomatické a politické půdě jde jen manipulace a snahu dostat Ukrajinu pod tlak,“ vysvětluje pro deník FORUM 24 Havlíček.
Snahu o jednání o míru nemá ani druhá strana konfliktu – Ukrajina. „Stejně jako Rusko vidí pokračování vyjednávání na bojišti. Na druhou stranu vnímám minimálně snahu nějakým způsobem jasně artikulovat, za jakých podmínek je ochotna si sednout znovu za jednací stůl. To je iniciativa, kterou vidíme od listopadu minulého roku,“ říká analytik AMO a připomíná desetibodový plán, který prezident Volodymyr Zelenskyj představil světovým lídrům během schůzky ve formátu G20.
Podle Havlíčka je Ukrajina připravená na mírová jednání. Na druhou stranu je ale mezi podmínkami i to, že musí být k odpovědnosti pohnáni všichni váleční zločinci, mezi které Ukrajina řadí i ruského prezidenta Vladimira Putina. „Reálná šance teď vyjednávat s Ruskem je prakticky nulová,“ uzavírá analytik.
Poptávku po začátku jednání o míru nevidí na straně Spojených států, které se řadí mezi země nejvíce podporující válčící Ukrajinu, ani amerikanista Jakub Lepš a opakuje, že jsou jiné země, které mohou na Rusko vyvíjet tlak. „Spojené státy mají – sice napjaté, ale mají – vztahy s Čínou, která může vyvinout tlak na Rusko. Nevím, jakou bychom mohli my nebo Andrej Babiš nabídnout přidanou hodnotu, nebo dokonce rovnoprávnou hodnotu k existenci někoho, jako jsou tyto zmiňované země,“ říká.