Europoslanec Filip Turek (za Motoristy sobě) FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Europoslanec Filip Turek zvažuje, že bude za Motoristy sobě kandidovat v podzimních volbách do sněmovny. Míní, že by se tak dala politika Evropské unie spíš měnit. Zatím se ale ještě nerozhodl. Řekl to v sobotu novinářům na konferenci Motoristů a Patriotů o směřování EU, kterou v Praze pořádal. Ke kandidatuře do dolní komory českého parlamentu jej na akci vyzval místopředseda populistické frakce v europarlamentu Patrioti pro Evropu Harald Vilimsky.
„Uvědomuji si, že v Evropském parlamentu jsem jeden ze 720. V případě, že bych byl součástí Evropské rady, tak bych byl jeden z 27, měl bych tam větší dosah… Obávám se, že s novou Evropskou komisí má člověk šanci více věcí v EU prosadit, pokud je součástí Evropské rady, nikoliv parlamentu,“ prohlásil Turek. Zmínil třeba postup proti Green Dealu.
Europarlament tvoří 719 poslanců a poslankyň z jednotlivých zemí. Evropská rada se pak skládá z prezidentů či premiérů členských států a z Evropské komise a její šéfky či šéfa. Nastavují společně politický unijní program. Rada EU či takzvaná rada ministrů sdružuje šéfy příslušných resortů jednotlivých zemí. Jednají o unijních opatřeních.
Turek dodal, že se ohledně kandidatury ještě nerozhodl a nechává si čas. Řekl, že i kdyby se nakonec o post českého poslance neucházel, chtěl by přispět k volebnímu úspěchu Motoristů. Zmínil, že by pro něj bylo „příjemnější a jednodušší“ zůstat v europarlamentu, kde si vytvořil svůj tým. „Na druhou stranu mi není budoucnost České republiky jedno. A opravdu ten tlak na mě od obou bývalých prezidentů, zahraničních partnerů, mnoha přátel či od Motoristů beru na vědomí,“ řekl europoslanec.
Ke kandidatuře do sněmovny vyzval Turka místopředseda populistické frakce v europarlamentu Patrioti pro Evropu Harald Vilimsky (FPÖ) „Podle mne je dobrý nápad, aby se přesunul z Evropského parlamentu,“ prohlásil člen rakouských Svobodných na sobotním setkání amerických a evropských konzervativců, které Turek pořádal v Praze. „Jsem si jistý, že se rozhodne správně,“ dodal Vilimsky.
Pokud by Turek do sněmovny kandidoval a stal se poslancem českého parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Podle zákona jsou poslanecké funkce doma a v Evropě neslučitelné, sdělil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Klaus mluví o změnách po převzetí vlády
Na sobotní konferenci vystoupil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj by se evropští Patrioti měli připravit na volby i na „rezolutní změny“ po možném převzetí vlády. Označil je za „stranu zdravého rozumu“ a amerického prezidenta Donalda Trumpa za velký zdroj inspirace.
Klaus prohlásil, že Trumpova administrativa svým počínáním s návratem k národnímu zájmu a konzervativním hodnotám otevřela okno příležitostí k zásadní proměně Evropy, které by neměli Patrioti promarnit. Řekl, že je potřeba pokračovat v boji proti progresivismu, multikulturalismu, environmentalismu a globalizaci. Míní, že Evropa a Západ ale ještě nedospěly do okamžiku změn. Přirovnal to k době komunismu, kdy se lidé ozvali po desetiletích v roce 1989.
Podle Turka stojí Evropa na křižovatce a konzervativní hodnoty by měly sloužit jako kompas „ke stabilnímu řádu“ s respektem k národní suverenitě. Trumpův záměr uvalit cla na EU vnímá jako reakci na „evropský protekcionismus“, ocenil unijní protinávrh na úplné odbourání cel.
Konferenci moderoval bývalý europoslanec Jan Zahradil, který vystoupil nedávno z ODS a teď je expertem Motoristů na zahraniční politiku. V sále byla třeba senátorka Jana Zwyrtek Hamplová či bývalá asistentka amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge.
