Nedostupnost bydlení zvlášť pro mladé se v České republice řeší už dlouho. Tento problém nemizí, naopak podle všeho dále narůstá. V poslední době se situace zhoršila také v souvislosti se zdražováním hypoték spolu s tím, jak ČNB zvyšuje úrokové sazby, a také kvůli tomu, že centrální banka zpřísnila podmínky pro udělování hypoték. Stále více se tak hovoří o tom, že si Češi budou muset zvyknout na to, že nedosáhnou na vlastnické bydlení, ve kterém dnes bydlí drtivá většina populace, nýbrž se budou muset spokojit s nájmem. Dokážeme se vzdát vlastnického bydlení, na kterém tolik lpíme a které považujeme za klíčovou životní jistotu, a vzít na milost nájemní bydlení? A zbyde nám vůbec něco jiného?
V prvním čtvrtletí letošního roku podle analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group stouply meziročně ceny nových bytů o 30 procent na průměrných 145 749 korun za metr čtvereční. Důvodem nárůstu má být především nižší nabídka. Nejlevnější byty se pak nacházejí v Praze 8, kde metr čtvereční vyjde v průměru asi na 139 000 korun. O moc lépe na tom ale nejsou ani starší byty. Také jejich cena vzrostla, za první tři měsíce tohoto roku vystoupala průměrně na 129 737 korun za metr čtvereční.
Byty ovšem nezdražují jenom v Praze. V některých částech republiky jejich cena roste dokonce ještě výrazně rychleji než v hlavním městě, byť zde jsou samozřejmě stále nejdražší. V Brně tak podle analýzy společnosti FérMakléři.cz v letošním prvním čtvrtletí vystoupal meziročně metr čtvereční bytové plochy o pětinu na 103 316 korun.
Nejvíce pak podražily byty v Ústí nad Labem, a to o 56,6 procenta, v Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a Českých Budějovicích zhruba o třetinu a v Plzni o 20 procent. V Olomouci tak metr čtvereční stojí průměrně 74 108 korun, v Hradci Králové 83 365 korun a v Plzni 69 701 korun.
Nejde ale jen o růst ceny bytů. Zásadním způsobem také zdražily hypotéky. Na počátku května tak průměrná úroková sazba hypoték podle údajů Fincentra Hypoindexu činila 5,33 procenta. Od června loňského roku, kdy centrální banka začala navyšovat úrokové sazby, průměrná sazba u hypoték tím pádem vzrostla o 2,8 procentního bodu.
Česká národní banka v dubnu zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu a v květnu o 0,75 procentního bodu, šlo přitom už o její šesté nadstandardní navýšení o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Výše úrokové sazby tak aktuálně činí 5,75 procenta. Navíc se dá očekávat, že ji Bankovní rada ČNB zvedne ještě minimálně jednou, a to na svém červnovém zasedání.
Nedostupný a vzdálený sen
Viceguvernér banky Marek Mora se na konci května v rozhovoru pro deník Právo v tomto smyslu vyjádřil více než nekompromisně: „Za sebe říkám, že hlavním cílem je dosáhnout co nejdříve stabilní a nízké inflace. Pokud pro tento cíl bude potřeba zvýšit sazby, tak to podpořím. V tuto chvíli je myslím pravděpodobnější, že sazby v červnu spíše ještě zvyšovat budeme. Pro mě je myslitelné cokoliv. Udělám to, o čem budu přesvědčen, že je správně. Žádný strop ani limit na jednotlivý krok za sebe nemám. Navíc se stále nacházíme v mimořádné situaci.“
To vše vytváří tlak na to, aby Češi – především ti mladí, kteří svou bytovou situaci teprve řeší – přehodnotili představy o svém budoucím bydlení. Doposud se totiž soustředili na bydlení vlastnické, které se však pro stále větší část z nich stává nedostupným a vzdáleným snem.
Zajímavý je v tomto ohledu průzkum agentury Ipsos pro UniCredit Bank, který mapoval postoje mladých Čechů do 36 let k pořízení si vlastního bydlení. Ten ukázal, že mladí lidé chtějí stále bydlet ve vlastním, a to bez ohledu na to, že by na svůj byt museli čekat delší dobu nebo slevit ze svých původních nároků.
Naopak popularita nájemního bydlení je podle šetření nízká, zájem o hypotéky tak mezi mladými přetrvává. Nejčastěji si ji na své první bydlení pořizují v průměru v 28 letech. Nejvýraznější zájem o vlastnické bydlení pak dávají najevo v Jihočeském a Zlínském kraji. V Praze a ve středních Čechách je naopak relativně vysoké procento lidí (23 a 27 procent), pro které je přijatelná představa celoživotního bydlení v nájmu. Relativně vysoké procento dotázaných (30 procent) je potom ochotné slevit ze svých původních požadavků a pořídit si menší nemovitost či změnit lokalitu, 27 procent respondentů také plánuje počkat, jestli se situace na trhu s nemovitostmi nezmění a cena bytů neklesne, a pětina mladých už dnes za stávajících podmínek na hypotéku vůbec nedosáhne.
Bohužel není těžké odhadnout, že situace se v tomto směru bude mladým lidem dále komplikovat. Spoléhat se na pokles ceny bytů dost dobře nejde vzhledem k tomu, jak se zvyšuje cena materiálů, energií i stavebních prací, a poptávka po bytech zřejmě také nezmizí a vzhledem k vysoké inflaci, jejíž odeznění se nakonec může ještě protáhnout, úrokové sazby rovněž jen tak neklesnou. Česká společnost si tak patrně bude muset zvyknout na to, že bydlet v nájmu je stejně běžné jako bydlet ve vlastním. A možná si to časem vynutí i změny na poli nájemního bydlení tak, aby se staly běžnějšími nájemní smlouvy na více než jeden rok a majitelé bytů byli zase na druhé straně více chráněni před problematickými situacemi spojenými s nájemníky.