Andrej Babiš se ode dne, kdy vypukl skandál kolem jeho Čapího hnízda (které napřed bylo, pak zas nebylo jeho, pak bylo neznámo koho a nakonec Babišovic dětí), propadá stále hlouběji a hlouběji do bažiny ošklivých podezření. Pro podezření z dotačního podvodu jej vyšetřuje nejen Policie České republiky, ale i Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. A právě tak se policie zabývá už i případem možného krácení daní při nákupu dluhopisů Agrofertu a finančními machinacemi při prodeji vlastních firem vlastní firmě.
Na ministra financí vcelku slušný výkon. Dalo by se tedy očekávat, že politická opozice začne bít na poplach a vůči této v demokratické zemi bezprecedentní situaci se nahlas razantně vymezí. O to podivnější pak je, že Občanská demokratická strana se k tomu nijak zvlášť nemá.
V den, kdy v dolní komoře parlamentu zazářil na tabuli bod programu s názvem „Daňové podvody ministra financí“ – 15. března 2017 –, se na facebookové stránce ODS objevil poměrně bezzubý status informující o této skutečnosti. A o tom, že Andrej Babiš se nedostavil.
Dva dny poté se tamtéž, v odkazu na rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou, zamýšleli nad tím, proč premiér ve věci Babišových skandálů nekoná.
A to je skoro všechno. Rozhostilo se ticho. Občanští demokraté se odmlčeli. Nelze si samozřejmě nepoložit otázku, proč nebo za co se rozhodli držet do dnešního dne asi tak 16.000 minut ticha. Za svoji zesnulou odvahu?
Nebo je snad pravda, co se tu a tam povídá, že si přece jen nechtějí tak docela zabouchnout dveře k případné budoucí vládě, i kdyby byla s premiérem Babišem? Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija sice v Otázkách Václava Moravce prohlásila, že si vládu s Babišem a jeho ANO představit nedovede, ale pan předseda Fiala se tak jednoznačných vyjádření nedopouští. A to, ani když je přímo tázán.
Na otázku deníku ECHO ohledně případné koalice s ANO odpověděl:
„Kdo s kým půjde po volbách do koalice, bude záviset na tom, jak podzimní volby dopadnou. My se nyní, nějakých sedm měsíců před volbami, snažíme oslovit voliče, získat co nejsilnější mandát. Proto považuju spekulace o budoucích koalicích za zástupné téma. Tady přece reálně hrozí, že budeme mít ve vládě komunisty, že budeme mít jednobarevnou vládu Andreje Babiše, kterou taky, jak vyhlásil, chce.“
A ve stejném kličkovacím duchu „neřeknu vám tak ani tak“ pokračoval: „Kdybych věděl, jak dopadnou volby, tak se budu bavit o tom, s kým se dá jít do koalice a s kým ne. Jediné, co ke koalicím můžu říct, je, že ODS nepůjde do koalice, kde nebude moct realizovat svůj program. A od toho se bude vše odvíjet. Ale současně záleží na tom, jak kdo bude silný. A to nebude nikdo vědět do voleb, ve kterých rozhodnou voliči.“
A tak dál a tak podobně: „Co tady budeme spekulovat o nějakých budoucích koalicích, když tady máme konkrétní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL? To je podle nás problém této země. Nějaké hypotetické koalice, kdy ani nevím, jak voliči rozdají karty, je něco, o čem přemýšlet nebudu a nechci…“
Zkrátka výkrut, klička, výhybka, kolem dokolečka, jen aby nemusel praštit do stolu a stručně a jasně říct: S hnutím ANO nikdy. Tohle zatím dokázala naplno prohlásit jediná TOP 09.
ODS zůstává u mlhavého „asi ne, ale co my víme“ a místo hlasité opozice se chová jako mlčící jehňátka. Ta ale na rozdíl od politiků nevěděla, že se na ně chystá řezník s nožem. A co teprve Hannibal Lecter, který by si nás všechny moc rád dal k snídani.