Ruský prezident Vladimir Putin během videoposelství u příležitosti Dne pohraniční stráže na konci května. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Vladimir Putin po necelých třech letech od začátku války na Ukrajině čelí bolestnému dilematu. Ve společné eseji pro americký deník The New York Times to napsali americký ministr zahraničí Antony Blinken a šéf ministerstva obrany Lloyd Austin. Putin podle nich může buď nadále snášet „vysoké ztráty za minimální zisky, možná nařídit mobilizaci, která vyvolá domácí nestabilitu, nebo vážně jednat s Ukrajinou o ukončení války“.
Podle končících ministrů administrativy prezidenta Joea Bidena se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi po více než tisíci dnech bezohledné války „nepodařilo dosáhnout ani jednoho ze svých strategických cílů“. „Moc a vliv Ruska jsou značně oslabeny; nedokázalo ani podpořit tak ceněného spojence, jakým je režim Bašára Asada v Sýrii,“ napsali v eseji pro The New York Times.
To, že Ukrajina se stále brání ruským útokům, je „také výsledek neochvějného amerického vedení, které shromáždilo spojence a partnery po celém světě, aby pomohli Ukrajině přežít imperiální nápor Kremlu,“ dodali Blinken a Austin s tím, že Spojené státy by „měly na tento historický úspěch navázat, a ne ho promarnit“.
Putinovo bolestivé dilema
Výsledkem americké pomoci Ukrajině je podle nich také to, že „odolala druhé největší armádě na světě – navzdory bezohledné eskalaci a nezodpovědnému chřestění jadernými šavlemi pana Putina“.
„Dosavadní úspěch Ukrajiny je obrovským strategickým úspěchem, ale její jednotky stále čelí na bojišti hlubokým výzvám,“ napsali ministři ve společné eseji, ve které připomněli i obrovské ruské ztráty.
„Rusko utrpělo obrovské ztráty – v průměru 1500 obětí denně – při obsazování malých kousků území. Od zahájení války má Rusko více než 700 tisíc mrtvých a zraněných,“ popsali. Údaje ukrajinského generálního štábu mluví dokonce o více než 800 tisících mrtvých či zraněných ruských vojáků.
Putin podle nich v současné době stále více čelí bolestivému dilematu. „Buď snášet vysoké ztráty za minimální zisky, možná nařídit mobilizaci, která vyvolá domácí nestabilitu, nebo vážně jednat s Ukrajinou o ukončení války.“
Ekonomické problémy Ruska a americká pomoc daly Ukrajině i příští americké administrativě páku. „Tato páka by měla být využita k ukončení Putinovy války a nastolení trvalého míru, který zajistí, že Ukrajinci budou moci odrazovat další ruskou agresi, bránit své území a prosperovat jako suverénní demokracie,“ napsali ministři.
Protože si však Putin podle Blinkena a Austina zachovává své imperiální ambice, „vzdát se nyní našeho vlivu tím, že přerušíme pomoc a vynutíme si předčasné příměří, by Putinovi jednoduše umožnilo odpočinout si, obnovit síly a případně znovu zaútočit“. „To by byl mír skrze kapitulaci, což by nebyl žádný mír,“ dodali.
„Pro přežití Ukrajiny a bezpečnost Ameriky je zásadní prosazovat politiku míru prostřednictvím síly. Spojené státy a jejich spojenci a partneři musejí i nadále stát při Ukrajině a posilovat její ruce pro jednání, která jednoho dne ukončí Putinovu agresivní válku,“ uzavřeli ministři.
Obavy z Trumpa
Kyjev se obává, že zvolený americký prezident Donald Trump, který se moci ujme 20. ledna, ukončí válku na Ukrajině za podmínek příznivých pro Rusko. Podle amerického The Wall Street Journal Trumpův tým navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
Návrhy týmu Donalda Trumpa se shodují s ruskými podmínkami, které na začátku listopadu popsal Vladimir Putin. „Hranice Ukrajiny by měly být v souladu se suverénním rozhodnutím lidí, kteří žijí na určitých územích, jež nazýváme našimi historickými územími. Vše závisí na dynamice probíhajících událostí,“ řekl ruský prezident.
Už v létě Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích. Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání.“
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by se ukrajinské území, které ovládá Kyjev, dostalo „pod deštník NATO“ – což by mu umožnilo později „diplomatickou cestou“ vyjednat návrat zbytku území. Jeho podmínky ale počítají s ukrajinským sbližováním se Severoatlantickou aliancí.
„Pokud chceme zastavit horkou fázi války, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro Sky News. V tom případě by se okupovaná území podle Zelenského mohla vrátit pod kontrolu Kyjeva diplomatickou cestou.
Zmrazení konfliktu na současné frontové linii
Podle zdrojů agentury Reuters blízkých Kremlu je Vladimir Putin otevřený jednání s Donaldem Trumpem o dohodě o příměří na Ukrajině. Kreml by podle pěti zdrojů mohl souhlasit se zmrazením konfliktu na současné frontové linii. Podle tří z nich může existovat prostor pro vyjednávání o přesném rozdělení čtyř východních regionů Ukrajiny – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Moskva tvrdí, že tyto čtyři regiony jsou zcela součástí Ruska a jsou bráněny jeho jaderným deštníkem. Ruské síly kontrolují zhruba 70 až 80 procent jejich území, přičemž přibližně 26 tisíc kilometrů čtverečních stále drží ukrajinské jednotky.
Rusko ale může být podle dalších zdrojů agentury Reuters rovněž otevřeno stažení z relativně malých kousků území, které drží v Charkovské a Mykolajivské oblasti na severu a jihu Ukrajiny. Rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joea Bidena o zrušení omezení útoků na ruské území Západem dodanými raketami dlouhého doletu by mohlo zkomplikovat a oddálit jakékoli urovnání – a přitvrdit požadavky Moskvy, která tvrdě prosazuje větší kus Ukrajiny.
Rusko sice nebude tolerovat vstup Ukrajiny do NATO ani přítomnost vojsk NATO na ukrajinském území, ale podle pěti současných i bývalých ruských představitelů je otevřeno diskusi o bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Mezi další ukrajinské ústupky, na které by Kreml mohl tlačit, patří souhlas Kyjeva s omezením velikosti jeho ozbrojených sil a závazek neomezovat používání ruského jazyka, dodala agentura.
