Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CCA 2.0 / Thephotostrand
FOTO: Wikimedia Commons / CCA 2.0 / Thephotostrand
Izrael opakovaně prohlašuje, že v konfliktu, který vyvolalo palestinsko-teroristické hnutí Hamás, nesloží zbraně, dokud ho nezničí. To ovšem není možné, říká bezpečnostní analytik Josef Kraus. Také vysvětlil, proč likvidace Hamásu představuje pro Izrael ideální cíl, kterého ale nelze dosáhnout nebo proč bude s utrpením Palestinců reputace hnutí růst.
„Ke zničení palestinsko-teroristického hnutí Hamás se Izrael může maximálně tak přibližovat, maximalizovat svůj zisk a ztrátu té druhé strany, ale tohoto cíle v podstatě nemůže být dosaženo,“ uvedl bezpečnostní analytik Josef Kraus pro deník FORUM 24 s tím, že izraelská strana si je toho dobře vědoma. „Je to do značné míry politická deklarace,“ dodal.
Tato vojenská operace, ve které Izrael může oslabovat struktury Hamásu, ničit jeho materiál a zásoby, nebo likvidovat ozbrojence, podle něj naopak v tuto chvíli hraje v jeho prospěch a k jeho posílení. „Z Hamásu se stal důležitý světový hráč, vyjednávají s ním světové mocnosti, cokoliv kolem něj se stalo předmětem mezinárodní politiky a samozřejmě čím více budou trpět palestinští civilisté, tím větší bude moc nejen Hamásu, ale také dalších skupin jako je třeba islámský džihád,“ vysvětlil Kraus.
Reputace a moc Hamásu s utrpením Palestinců roste, jelikož za viníka nebude považováno hnutí, které území do konfliktu stáhlo, ale Izrael a izraelští vojáci. „Je to samozřejmě mnohem jednodušší vinit někoho cizího než sebe sama a palestinská identita v podstatě taková je,“ přiblížil Kraus s tím, že lidé v Pásmu Gazy totiž v momentě, kdy prožívají takové utrpení, nebudou favorizovat politické proudy nebo reprezentanty jako je třeba hnutí Fatách, které nabízí, racionální kompromis, snahu o vyjednávání s Izraelci a nastolení nějakého pragmatického status quo. Populárnější, a to zejména u skupin, které byly izraelskými represálie v Pásmu Gazy postiženi, budou naopak ti radikálnější, kteří budou vyzývat k odplatě a požadovat více násilí a izraelskou krev.
„Ti lidé, kteří přišli o svůj majetek, dům, o své příbuzné a podobně, se logicky začnou radikalizovat a jejich podpora bude pochopitelně spíše k těm radikálnějším, extrémním hnutím jako je právě Hamás nebo islámský Džihád, nikoliv k těm hnutím, které jsou, řekněme, umírněné a pragmatické,“ řekl. Řada lidí jistě bude Hamás vinit, na druhou stranu ovšem podle Krause hnutí v Pásmu Gazy vládne už relativně dlouho, v podstatě od roku 2006 prakticky nerušeně a jeho pozice je dominantní.
Hamás je sociální hnutí. Z palestinské společnosti ho nelze vykořenit
Přestože momentálně nejvíce vnímáme viditelné dopady ozbrojeného křídla Hamásu, je nutné si uvědomit, že se nejedná o čistě ozbrojenou organizaci, upozornil Kraus. „Hamás je především sociální hnutí,“ vysvětlil s tím, že spravuje Pásmo Gazy, staví školy, nemocnice, mešity, nebo má například řadu sociálních programů pro děti a důchodce. „Navazuje v podstatě na tradici muslimského bratrstva z Egypta, ze kterého v podstatě v 90. letech ideologicky vzešel a vznikl. Hamás je vlastně prorostlý celou strukturou nejen Pásma Gazy,“ přiblížil.
Přestože je tedy možné Hamás, jeho ozbrojené křídlo, výrazně oslabit, vykořenit ho z palestinské společnosti vlastně nelze. Celý správní aparát Pásma Gazy a celá řada dalších sociálních projektů je s ním totiž nutně provázaná, popsal analytik a dodal, že by tím pádem bylo potřeba změnit celý systém, což úplně nelze. „Hamás je v tuto chvíli také do určité míry jakási myšlenka, nebo symbol a vykořisťovat symboly je ještě mnohem složitější, než cokoliv jiného,“ uvedl.
Kraus upozornil, že pro Hamás je klíčová právě myšlenka a jeho výsledky jako takové. Smrt některého z jeho vůdců, například velitele Jahjá Sinvára, který je údajně izolovaný ve svém bunkru, by podle něj na konflikt nemělo žádný fatální dopad, protože persony nejsou pro sjednocování hnutí až tak zásadní. „Nějací polní velitelé jsou nahraditelní, šéfové v exilu v Kataru zcela. Ti podle mě nemají vůbec žádný kontakt a styk s realitou v Pásmu Gazy,“ řekl s tím, že správa Gazy a sociální a jiné programy jsou tím, co přetrvá zcela nezávislé na nějakých figurách.
Příměří hraje Hamásu do karet. Může ukázat lidskou tvář
Aktuální příměří podle Krause nahrává Hamásu. „Jakékoliv příměří nebo klid zbraní samozřejmě nahrává v tu chvíli tomu slabšímu v konfliktu, a tím je Hamás, protože může přeskupit své síly, doplnit zásoby, obnovit poničenou infrastrukturu a tak dále,“ vysvětlil.
Pozitivní efekt má pro Hamás i propouštění zajatých rukojmích. Zlepšuje si tím, jak Kraus uvedl, vlastní PR a pozici, která byla minimálně očima Západu teroristickým útokem na jihu Izraele pošramocená a nyní podle něj může ukázat, že má svoji lidskou tvář. „Propuštěné ženy a děti a další osoby které se ukazují v televizi nebo na sociálních sítích, jsou v dobrém stavu, v dobré kondici, a to vlastně ukazuje, že se o ně dobře staral,“ dodal.
Navíc se tím Hamásu otevřely dveře k jakémukoliv dalšímu vyjednávání, upozornil analytik. „To, že jsou vůbec Izraelci schopni prostřednictvím nějakých zástupců, mediátorů, ať už je to Katar, Egypt nebo kdokoliv další, s Hamásem jednat o propuštění rukojmích, otevírá možnost, že do budoucna budou schopni a ochotni jednat třeba i o nějakém mírovém řešení nebo politickém rozdělení moci,“ vysvětlil s tím, že to do této chvíle vůbec nebylo možné a nevypadalo to tak, protože izraelská pozice byla velice jasná, tvrdá, tedy že dojde k vojenskému zásahu a zničí Hamás.
