Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
NÁZOR / Češi se radují z konce elektromobilů a do Evropského parlamentu vyslali Filipa Turka. Navzdory místní nostalgii po spalovacích motorech je ale realita poněkud jiná. Nejenže se prodeje elektromobilů nepropadají, naopak rostou meziročně o více než čtvrtinu. Současně poptávka po autech se spalovacím motorem v podstatě stagnuje. Očekává se růst v rozmezí jednoho až tří procent.
Prodeje čistě elektrických aut vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2024 o 37 procent, a v Indii dokonce o 39 procent. Zdá se, že neuvěřitelná moc Evropské unie „nutící všem elektrická auta“, dosahuje až do jihovýchodní Asie. Již v roce 2023 tvořila elektrická auta v Číně 38 procent všech nově prodaných aut. A chystají se expandovat do Evropy, protože evropské automobilky zaspaly. I kvůli tomu se dnes potýkají s velkými problémy. Čínští výrobci naopak investují do vývoje lodí pro přepravu svých aut.
Zprávy o konci elektromobilů, které v letošním roce zaplavily český internet, jsou tak spíše zbožným přáním. Ve skutečnosti se stalo jediné: některé agentury mírně korigovaly svůj odhad prodeje elektrických aut v roce 2024. Zájem o elektrická auta ale neklesá. Naopak trh s EV roste asi dvacetkrát rychleji než poptávka po autech se spalovacím motorem. Budoucnost automobilů je jednoznačně v elektrickém pohonu. Lpění evropských automobilek na starém přístupu povede jen k tomu, že se brzy dostanou do bodu, ze kterého už nebude návratu. Už dnes čínské elektromobily podle webu carnewschina.com tvoří 67 procent všech celosvětově prodaných elektrických aut.
Česko patří mezi nejskeptičtější na světě
Úplně nejdůležitější ale je, že nejen čínský trh vyvrací předpoklad, že prodeje elektrických aut jsou taženy pouze dotacemi. Naopak, chování spotřebitelů se rychle mění. Ačkoli v Číně již pomalu mizí různé podpory a dotace, organická poptávka po elektrických a hybridních vozech rychle roste. Viditelné to je podle agentury S&P Global Mobility zejména ve velkých městech, z nichž některá mají více obyvatel než celé Česko. Cíl zpřísnit podmínky pro spalovací motory od roku 2030 přitom potvrdil i nový evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra. Takže ničí Evropská unie automobilky na tomto kontinentu? Podle vývoje trhu se zdá, že to spíše automobilky usilovně pracují na svém konci. V roce 2022 jásaly odbory Škody Auto, že česká automobilka převezme vývoj motorů typu EA211 a EA888 uložených v platformách MQB. Ve skutečnosti jí tím spíše podepsali rozsudek smrti.
Pravda, Češi mají k elektromobilům velmi negativní postoj. Podíl elektromobilů na českém trhu je pouhá tři procenta, což je opravdu málo. Společně se Slovenskem (2,6 %) je to nejméně v celé Evropské unii. Přes své původní proklamace vychází těmto tlakům vstříc i vláda. Zejména v severozápadní Evropě je ale situace diametrálně odlišná. Například v Nizozemsku tvoří elektrická auta téměř třetinu trhu. V Norsku je to ještě mnohem víc, ostatně tahle skandinávská země – která mimochodem není členem EU – zakázala prodej aut se spalovacím motorem již od ledna příštího roku. Kde se tedy bere ten propastný rozdíl mezi Českem a severozápadní Evropou či Čínou nebo Indií?
Vidíme to i ve zprávách médií, rozdíl mezi titulky u nás a v západním světě přímo bije do očí. A asi není úplná náhoda, že boj za zachování spalovacích motorů a „svobody“ dále ničit životní prostředí významně koreluje s médii, která více či méně otevřeně šíří ruskou propagandu. Co na tom, že šíří obvykle mnohokrát vyvrácené nesmysly o nedostatku elektřiny a nepřipravenosti rozvodné sítě. Co na tom, že již v roce 2023 potvrdil ředitel pro elektromobilitu společnosti ČEZ Tomáš Dzurilla deníku E15, že „i kdyby si všichni nabíjeli přes noc elektromobily, síť to ustojí“.
Přitom představa, že všichni budou nabíjet v noci a z oken na sídlištích budou viset prodlužovačky, je sama o sobě naprosto nesmyslná. Pokud by všichni ve stejný čas přijeli na jednu čerpací stanici, také by zkolabovala. Jenže to se nikdy nestane. Stejně tak není důvod, aby všichni nabíjeli přes noc. Elektrická auta na trhu dnes běžně nabízejí dojezd kolem 500 kilometrů. Průměrný Čech přitom ujede denně kolem 100 kilometrů.
V realitě bude tedy naprostá většina majitelů elektromobilů nabíjet jednou týdně. Supermarketové řetězce přitom velmi rychle stavějí u svých prodejen nabíječky, naprostou samozřejmostí jsou již dnes v nákupních či zábavních centrech. Nabití trvá obvykle kolem 40 minut. Takže i když někdo bydlí na sídlišti a nemůže nabíjet doma, pohodlně si dobije během nákupu či návštěvy kina. Stopáž dnešních kasovních trháků přitom vybízí k tomu, využít i levnější nabíjení střídavým proudem. Stejně tak se objevují nabíječky u elektrických trafostanic nebo na parkovacích stáních na ulici. Žádné prodlužovačky se tak konat nebudou, není důvod.
Podnikatel a investor Jiří Hlavenka navíc nedávno připomněl, že cena baterií rychle klesá. To povede k významnému zvětšení dojezdu. Podle jím zveřejněných dat poklesla cena 1 kilowattu v bateriích ze 165 amerických dolarů v roce 2022 na 133 dolarů letos. V roce 2030 se očekává cena na hranici 80 dolarů za 1 kW. Při kapacitě baterie kolem 100 kWh to znamená cenu pod 200 tisíc korun za baterii. Přitom takto velkou baterii můžeme očekávat spíše u luxusnějších modelů s dojezdem kolem 700 kilometrů. Auta střední třídy mají baterie s kapacitou kolem 75 kWh, což by odpovídalo ceně baterie pod 150 tisíc korun. Přitom se odhaduje, že náklady na výrobu elektrického auta jsou oproti tomu se spalovacím motorem asi o třetinu nižší.
Ničí EU a Green Deal evropské automobilky? Nikoli
Když se podíváme na strategii tradičních automobilek, je patrné, že se jim do přechodu k elektrickým autům moc nechce. Zejména v Česku je to dobře viditelné, stačí zajít do libovolného autosalónu. Potenciální zákazník si obvykle poslechne všechny možné fámy kolem těchto aut – nikam nedojedou, v zimě v nich zmrznete, není je kde dobíjet, baterie se nedají recyklovat (ve skutečnosti recyklujeme asi 90 procent baterie) nebo neustále hoří (podle dat pojišťoven je to naprostý nesmysl) a tak dále. Ostatně v říjnu 2023 zopakoval Akio Toyoda, generální ředitel Toyoty, že bude proti elektrickým autům bojovat. Ostatní to dělají potichu.
Mnoho automobilek také využilo situace a přehodnotilo své elektrifikační plány. Podle dat agentury Bloomberg ale nikoli všechny. Například KIA nadále předpokládá, že v roce 2030 prodá asi 1,6 milionu elektrických aut, která tak budou tvořit více než třetinu jejích celosvětových prodejů. Možná tak bude KIA jedna z přeživších. Čínské automobilky se totiž na elektrifikaci začaly připravovat již v roce 2015 a jejich podíl na elektromobilovém trhu dramaticky stoupá. Že se dnes značkám jako BYD nebo SAIC smějeme? Kdo si dnes vzpomene, jak jsme se v Evropě vysmívali prvním modelům KIA nebo Hyundai? Dnes jsou již více než respektovanými hráči. Navíc se čínským automobilkám daří nabízet elektromobily ve střední třídě, tedy v rozmezí 250 až 600 tisíc korun. A to je z hlediska spotřebitelů zásadní.
Navíc se ukazuje, že nostalgie po spalovacích autech se stává výhradní doménou starší generace, takzvaných boomers. Konzultantská společnost Simona Kuchera zjistila, že nákup elektrického vozu zvažuje 69 procent zástupců generace Z a 71 procent mileniálů. Naproti tomu jen 42 procent boomers. Přitom mezi nimi zájem o EV klesá; v roce 2023 to byla skoro polovina. Naopak podíl mladé generace zvažující koupi elektrického auta roste, zatímco podíl těch, kteří uvažují o spalovacím autu, setrvale klesá.
Může tedy za současné problémy Volkswagenu a dalších evropských automobilek Evropská unie a Green Deal? Podle všeho je mnohem větším problémem jejich neschopnost reagovat na měnící se trh. Řada analytiků upozorňuje, že za nízkými prodeji elektromobilů evropských značek stojí skutečnost, že nejsou schopny vyvinout konkurenceschopný automobil s elektrickým pohonem. Oproti čínským značkám či Tesle nedokážou nabídnout nic navíc. Spíše naopak, jak vidíme u BMW, které se snaží nové modely konstruovat tak, aby byly použitelné „se všemi druhy pohonů“. To ale u elektromobilů nedává smysl, samotný elektromotor je velmi malý a baterie bývají uloženy v podlaze. Otevírají se tak možnosti k mnohem lepšímu využití prostoru, například ke zvětšení kabiny či dodatečnému úložnému prostoru vpředu.
I proto se ukazuje, že větší úspěch na trhu mají auta primárně vyvíjená jako elektrická. A těch mají evropské automobilky pomálu. Když k tomu přidáme ještě cenovou politiku sloužící k odrazení od elektromobilů, je tu důvod k obavám. Může se totiž docela dobře stát, že se tradiční evropští výrobci dostanou do bodu, kdy už pro ně nebude záchrany. Co to udělá s trhem práce v Evropě, si lze snadno domyslit. Ovšem EU za to rozhodně nemůže.
