Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Tým výzkumníků, včetně pracovníků Binghamton University v New Yorku, navrhl model, jak by Evropa mohla eliminovat dovoz zemního plynu z Ruska. Je třeba, aby Evropa zkombinovala několik přístupů.
Ruská invaze na Ukrajinu zdůraznila hloubku závislosti Evropy na dovozu zemního plynu z Ruska. Plán REPowerEU, který zveřejnila Evropská komise, mapuje cestu, jak je možné v rámci celé Evropské unie snížit dovoz ruského zemního plynu o dvě třetiny do konce roku 2022. Do roku 2027 by mělo dojít k úplnému vyloučení ruského plynu.
Pokud jde o nejbližší dobu, existují jen čtyři hlavní politické páky: zvýšit dovoz plynu z plynovodů a zkapalněného zemního plynu z jiných než ruských zdrojů, snížit poptávku po plynu v teplárenství a průmyslu, omezit výrobu elektřiny z plynu a přijmout flexibilní cíle pro skladování plynu.
Binghampton University na svých stránkách zmiňuje práci výzkumného týmu, jehož členkou je i inženýrka Neha Patankarová z Binghamtonské univerzity, analytička operačního výzkumu se zaměřením na modelování energetických systémů a energetických soustav. Tým vytvořil model energetického sektoru pro Evropu a model plynárenské sítě. Analyzuje více prakticky proveditelných cest k zajištění úplné nezávislosti na ruském zemním plynu. Cílem výzkumu je, jak se v situaci dnešní nejistoty rozhodovat, a zahrnuje také hodnocení nízkouhlíkových technologií a dopady politických scénářů na energetické systémy.
V publikovaném článku se píše: „Tým modeloval evropské systémy zemního plynu a elektřiny s cílem posoudit proveditelnost a potenciální dopad téměř úplného embarga na dovoz ruského zemního plynu do Evropy, které by začalo platit v říjnu. Zjistil, že Evropa může odstranit závislost na ruském zemním plynu rozšířením plánů REPowerEU o dočasné posílení uhlí a rekalibrované skladování plynu.“
„Všechny úspěšné cesty k nezávislosti na plynu zvyšují závislost na výrobě elektřiny z uhlí, ale snižují celkové emise skleníkových plynů díky kompenzacím z nižší poptávky po plynu,“ uvedla Patankarová, odborná asistentka na katedře systémových věd a průmyslového inženýrství Binghamtonské univerzity. Aby byla tato opatření úspěšná, budou muset být udržitelná po následující dvě zimy.
„Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, elektrifikace vytápění a dovoz zkapalněného zemního plynu postupně nahradí současné politické páky a udrží dlouhodobou energetickou transformaci Evropy,“ uvedla.
Dodávky ruského plynu do Evropy jsou po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu koncem letošního února značně nespolehlivé. Západ zareagoval sankcemi a ruské vedení si začalo vymýšlet nové podmínky pro dodávky plynu a různé záminky pro snížení dodávek odůvodňované technickými problémy. Dne 26. dubna 2022 Gazprom oznámil, že od následujícího dne zastaví dodávky zemního plynu do Polska prostřednictvím plynovodu Jamal-Evropa a do Bulharska, protože obě země nezaplatily Gazpromu dlužné platby v rublech.
Dne 20. května Gazprom oznámil, že informoval Finsko, že následujícího dne ráno budou dodávky zemního plynu do země zastaveny, protože finský státní velkoobchodník s plynem také odmítl platit v rublech. Poté 14. června Gazprom ohlásil, že omezí tok plynu plynovodem Nord Stream 1 kvůli tomu, že společnost Siemens nevrátila včas kompresorové jednotky, které byly odeslány do Kanady na opravu. Turbína nakonec skončila v Německu, které by ji Rusku předalo, ale to ji nechtělo převzít. V polovině června Gazprom snížil dodávky plynu z Nord Streamu 1 do Německa na 40 procent kapacity plynovodu a 11. července 2022 byl plynovod Nord Stream 1 vypnut údajně z důvodu údržby. Poté došlo 26. září v Baltském moři k neobjasněnému prasknutí plynovodů Nord Stream 1 a 2, které spojují Rusko a Německo. Nord Stream 1 byl v provozu s výrazně sníženou kapacitou, Nord Stream 2 nebyl po invazi na Ukrajinu z rozhodnutí Německa vůbec spuštěn.
International Energy Agency (IEA) se sídlem v Paříži ve své čtvrtletní zprávě o trhu s plynem uvedla, že v případě úplného zastavení dodávek z Ruska v důsledku války na Ukrajině by země Evropské unie musely během zimy snížit spotřebu o 13 procent.
„Výhled pro trhy s plynem zůstává zamlžený, a to i kvůli bezohlednému a nepředvídatelnému chování Ruska, které narušilo jeho pověst spolehlivého dodavatele. Vše však nasvědčuje tomu, že trhy zůstanou velmi napjaté i v roce 2023,“ varovala agentura.
Velká část tohoto snížení by musela pocházet z chování spotřebitelů, jako je snížení termostatů o jeden stupeň a úprava teploty kotlů, a také z úspor v průmyslu a veřejných službách, uvedla skupina. EU se na konci září dohodla, že nařídí snížit spotřebu elektřiny v době cenové špičky nejméně o pět procent.
Jen malý zbytek ruského plynu stále přichází plynovody přes Ukrajinu na Slovensko a přes Černé moře a Turecko do Bulharska. Dvě další trasy, pod Baltským mořem do Německa a přes Bělorusko a Polsko, byly uzavřeny.
