Ilustrační foto FOTO: Kennedy Library, CC BY-NC 2.0
FOTO: Kennedy Library, CC BY-NC 2.0
V poslední době se ve Spojených státech amerických rozšířila vlna protestů, v nichž rodiče či různé spolky požadují po učitelích nebo odpovědných úřednících veřejných škol revizi zdejších knihoven a následně vyřazení některých titulů. Jako nejčastěji udávané důvody se objevují rasové otázky a také údajná obscénnost či jiná podobná škodlivost pro děti školního věku. Jenže vyřazována jsou i některá celosvětově proslulá a dlouhodobě užívaná literární díla.
Podle aktivistů bojujících za svobodu slova jde o novodobou cenzuru. Například organizace We The Patriots na své webové stránce píše, že „každý den se ve školách po celé Americe studentům říká, že nejsou dost dobří. A co hůř, učí se, že jsou špatní. Že jsou zodpovědní za útlak milionů lidí v průběhu posledních 400 let. Že musí odčinit údajné hříchy svých otců. To se vyučuje pod rouškou učebních osnov známých jako kritická rasová teorie.“
Virginská pobočka konzervativní rodičovsko-právní skupiny No Left Turn in Education se pustila do sestavování seznam knih, které jsou podle jejího mínění „používány k šíření radikálních a rasistických ideologií mezi studenty“ a „rozdělují společnost za účelem „indoktrinace dětí nebezpečnou ideologií“. Na seznamu je zařazen například dystopický román Margaret Atwoodové Příběh služebnice z roku 1985 nebo Bílá křehkost od Robin Diangelové z roku 2018. Tato díla by podle No Left Turn in Education neměla být ve výuce využívána samostatně, ale v kontextu s dalšími knihami či texty poskytujícími i jiný pohled na americké dějiny. Pokud tomu tak nebude, měli by rodiče mít možnost děti z takových hodin odhlásit.
Stížnosti podané na knihy ve školních knihovnách eviduje od roku 1990 Americká knihovnická asociace. Shromažďuje přitom informace ze dvou zdrojů – zpráv z médií a ze zpráv od jednotlivců. Zprávy o napadeních vybrané z veřejných dokumentů a médií z celé země jsou následně shromažďovány v časopise Journal of Intellectual Freedom and Privacy a poté publikovány v příručce Banned Books, neboli Zakázané knihy. Asociace sestavuje seznamy zakázaných a napadených knižních titulů, aby informovala veřejnost o cenzurních snahách, které se týkají knihoven a škol. V zatím posledním kompletně zpracovaném seznamu z roku 2020 bylo zaregistrováno 156 výzev k zákazu 273 konkrétních knižních titulů. Pro evropského čtenáře, který má alespoň nějakou povědomost o americké literatuře, je šokující, že mezi desítkou nejčastěji napadaných a zakazovaných titulů byly dvě celosvětově proslavené a oceňované knihy, jež se navíc v minulosti dočkaly i filmového zpracování.
První je román Jako zabít ptáčka od Harper Leeové, která za něj v roce 1961 získala Pulitzerovu cenu. Jde o již klasické dílo moderní americké literatury, popisující život na jihu USA v době před druhou světovou válkou. A to včetně rasové nerovnoprávnosti a dalších tehdy běžných sociálních vztahů v „jižanských státech“. Důvodem zákazu byly „rasové urážky, které mohou mít negativní vliv na studenty, a také postava „bílého spasitele“.
Neméně překvapivě je na seznamu zařazena také novela Johna Steinbecka O myších a lidech, která byl rovněž zakázána kvůli „rasovým urážkám a rasistickým stereotypům a jejich negativnímu vlivu na studenty“.
Před několika dny navíc rozvířila debatu snaha školní rady v Tennessee, která vyřadila z učebních osnov Pulitzerovou cenou vyznamenaný komiks Arta Spiegelmana Maus, jenž netradiční formou zpracovává vzpomínky autorova otce na holocaust. Oficiálním důvodem byly vulgární výrazy a zobrazení nahoty. Možná se však spíše jednalo o latentní antisemitismus, což se později ukázalo v diskusním pořadu The View televize ABC, kde černošská herečka Whoopi Goldbergová v debatě o zákazu této knihy prohlásila, že nacistická genocida Židů se týkala „dvou skupin bělochů“, a nešlo tedy o rasismus.
K nám zatím žádná podobná vlna zákazů a omezení ještě nedorazila. V roce 2007 byl sice uskutečněn jakýsi pokus o kontrolu obsahu učebnic a učebních textů, ale nešlo o spojitost s politikou či vulgarismy. Jen se mělo více sledovat jejich vyvážení z hlediska genderové problematiky.
