V Bělorusku se už několikátým dnem odehrávají demonstrace proti nesvobodným volbám, ve kterých měl údajně zvítězit Alexandr Lukašenko. Jsou násilně potlačovány. Existují však důkazy, že jeho vítězství režim zmanipuloval. Deník FORUM 24 hovořil s rodačkou z Běloruska Kryścinou Šyjanok. Ta se o dění ve své zemi aktivně zajímá a za legitimně zvolenou prezidentku považuje Svjatlanu Cichanouskou. Na aktuální i předchozí události v zemi jsme se ji zeptali v následujícím rozhovoru.
Bělorusko má za sebou těžké dny i noci a brutalita policie dál roste. Jaký je momentální stav v ulicích Minsku?
Je těžké popsat, jak to vypadá, informace se k nám dostávají se zpožděním a je těžké je ověřovat. Například dnes se objevila zpráva, která byla potvrzena ministerstvem vnitra, že v Brestě byla použita zbraň ze strany armády. Minimálně dvě smrti jsou potvrzeny, ale mluví se o dalších.
Kdybychom se měli vrátit na začátek: jaký byl poslední roky život v diktatuře v Evropě pod vládou Lukašenka?
Za těchto 26 let jsme zažili různé fáze diktatury. Teď je to „policejní diktatura“. Někdy sice docházelo k tzv. liberalizaci a ještě před třemi roky jsme měli pocit, že je to svobodnější. Ekonomická situace se postupně zhoršovala. Začalo období nejistoty, protože Lukašenko se nebyl schopen dohodnout s Putinem na cenách ropy a plynu a začala jednání o integraci, která byla vázána mj. na ekonomiku. Na jaře pak přišla koronakrize a právě ta byla spouštěčem nálad, které vidíme teď. Lukašenko neuznal existenci koronaviru a také se nedůstojně vyjadřoval o obětech, které koronaviru podlehli. Takové komentáře nejsou od hlavy státu přípustné. Vyhýbám se slovu prezident.
Z jakého důvodu?
Nepovažuji ho za legitimního prezidenta, vlastně od té doby, co došlo k prvním falzifikacím. Všechna referenda a další volby po prvním zvolení jsou divadlo. Pro mě a většinu Bělorusů je nyní legitimní zvolenou prezidentkou Svjatlana Cichanouská.
Její vítězství ve volbách bylo zjištěno dle alternativních exit pollů. Jakého výsledku tam dosáhla?
Alternativní exit poll se konal jenom v zahraničí, protože v Bělorusku je nutné mít povolení od státu. Z něj jednoznačně vyplynulo, že 86.77 % má Cichanouská. Za dobu existence režimu si nevzpomínám, že by volební komise v zahraničí, tedy velvyslanectví, počítala hlasy dle skutečnosti. Letos to poprvé spočítali i mj. v Praze, což je „hrdinský čin“. Nevíme, jaké následky to bude mít pro ně, ale pro nás, běloruskou komunitu, to znamená hodně.
Bavíme se o falšování voleb v Bělorusku. Zkuste mi prosím popsat, jak se dají falzifikovat.
V Bělorusku máme tzv. předčasné volby, konají se skoro týden a v rámci nich se provede 60 % hlavních falzifikací. V tomto předtermínu jsou nuceni volit lidi, kteří mají sociální kontrakt: státní zaměstnanci, pacienti v nemocnicích, lidé ve vězení, v armádě a podobně. Jsou zastrašováni, že pokud neodvolí, nebude jim prodloužena pracovní smlouva.
V komisích pak sedí lidi, kteří ve výsledném protokolu uvádí dopředu daná procenta hlasů, která ale nekorespondují s tím, co mají v urnách. Někdy se ani nesčítají, jenom se sepíše předem daný výsledek.
Letos se podařilo zajistit řadu audio i video nahrávek, jak se falzifikuje, takže máme i důkazy, ale zatím nikdo nebyl dohnán k zodpovědnosti. I když doufám, že ve svobodném Bělorusku budou.
Jak je to při volbách s nezávislými pozorovateli?
Většinu nechtěli akreditovat a odkazovali se na koronavirus. Pokud akreditováni byli, tak na konci seznamu, a vzhledem ke koronaviru byl počet účastníků omezen. Například v Praze jsme měli pět členů komise, takže tam mohli být dva pozorovatelé. Jsme vděčni, že mohli zůstat během počítání hlasů. Moc jsme v to nedoufali.
A co v Bělorusku?
Ani tam se nevzdali. Obklopili školy, měli dalekohledy a snažili se alespoň počítat účast. Na některých okrscích byli buď zadrženi, nebo uneseni. Ne vždy to byly milice – někdy je prostě vzali lidi v civilu, což je takové běloruské specifikum. Jsou to lidé, kteří se nepředstaví, nemají uniformu a člověk ani neví, kdo to je, proč jejich auto nemá SPZ a kam ho odvážejí. A stejně tak příbuzní netuší, kde se nachází.
Zatýkáni jsou i demonstranti. Co se s nimi děje?
Počet zadržených a unesených v zemi přesáhl pět tisíc. Ve vazebních věznicích nejsou místa. Jsou odváženi do jiných měst, příbuzní nic neví. Mám kamaráda, který není plnoletý, ale je aktivní. Zúčastnil se protestů, ale nic nedělal – jen se procházel. Před očima své matky byl zadržen. Snažili se pak zjistit, kde je: odjeli k nějaké věznici, ale nakonec zadrželi i je, a to jen proto, že hledali svého syna. Jeho matka má cukrovku a zůstala tak bez inzulinu. Neví, jak dlouho budou ve vězení drženi. A to mají ještě štěstí, protože jejich příbuzní už alespoň ví, kde jsou.
The people of Belarus are protesting against their government and they are experiencing extreme police brutality.
Please raise awareness for the #BelarusProtest #Belarus2020 pic.twitter.com/n9Du6WskS2
— Rose Movement 🌹 (@Rosemvmt) August 13, 2020
Co se děje s demonstrantem, když ho zadrží?
Soudy trvají 15 minut. Do protokolu píší, že zadržený nadával, nepodřídil se milici a většinou jako svědek vystupuje člověk, který ani nebyl přítomen zadržení. Demonstrantům dřív hrozilo 10–15 dnů vězení, ale teď jim hrozí, že budou trestně stíháni a mohou dostat několik let vězení.
Existují volební okrsky v Bělorusku, kde počítali výsledky voleb legitimně?
Některé volební komise to počítaly podle skutečnosti, ale zatím neznáme počet. Vítězí tam Svjatlana Cichanouská – lid ji zvolil. Oficiální výsledky neodráží realitu. Jako příklad můžu uvést školu v Maladzečně, kde působí moje matka jako psycholožka. Ředitel školy poté, co škola spočítala hlasy správně, musel podat výpověď. Tušíme, že tam moje matka od září už nepracuje.
Hovoří se i o zahájení celostátní stávky. Co by to znamenalo?
Nejsem na to odbornice, ale můj laický názor je, že generální stávka je, vedle uznání prezidentky Cichanouské jako legitimní ze strany mezinárodního společenství, jediná cesta, jak situaci zachránit. Přerušit kontakt s diktaturou, ale nepřerušovat podporu občanské společnosti. Pokud dojde ke generální stávce, jako Bělorusové žijící v zahraničí budeme směřovat veškeré úsilí na finanční podporu těch, kdo budou mít odvahu stávkovat.
Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská odcestovala do Litvy. Říká se, že sama to ale nechtěla. Vyšlo video, kde čte z papíru prohlášení, ve kterém mimo jiné nabádá lidi, aby nevycházeli do ulic. Bylo jí vyhrožováno?
Když Svjatlana Cichanouská opustila Bělorusko, ještě před několika lety by takový krok byl vnímán jako prohra – nebo jako zrada. Tentokrát jsme to vnímali jako správné rozhodnutí. Svjatlana tu hlavní funkci už splnila. Sjednotila národ a připomněla, že máme základní práva. Na to se v diktatuře zapomíná a člověk si pak na tento život navykne. Odchod do Litvy bereme jako první zahraniční cestu legitimní prezidentky Běloruska.
Co znamenala ta videa, která se objevila na sociálních sítích?
Nemá na další dění žádný vliv. Bylo natočeno pod tlakem v kanceláři Yermoshinové (předsedkyně běloruské ústřední volební komise, pozn. red.) a dle svědectví Marie Kalesnikovové tam přišli zástupci silových struktur. Svjatlana tam strávila asi tři hodiny a ocitla se tváří v tvář represivnímu systému, který drží jako rukojmí jejího manžela (opozičního bloggera, pozn. red.) a vyhrožuje jejím dětem. Krok, na který přistoupila, byl vyváženým řešením. Potřebujeme ji na živu. Kdyby zůstala v Bělorusku, tak nepochybuju o tom, že by jí mohla hrozit smrt.
❗️Before she was forced by the authorities to leave to Lithuania last night, Svetlana Tikhanovskaya was made to record this Kadyrov-style apologizing video where she calls on people to accept the official results and to not protesting pic.twitter.com/W2saD3J11U
— Tadeusz Giczan (@TadeuszGiczan) August 11, 2020
Co je teď s jejím manželem?
Je vězněn v hrozných podmínkách. Zřejmě je vůči němu používáno fyzické i psychické násilí. Svjatlaně mohli například ukázat nějaké záběry, po jejichž zhlédnutí přistoupila na ujednání. Je obdivuhodné, co všechno musela vydržet.
Kdo všechno ještě stojí na straně Lukašenka? Jaké mají argumenty?
Vzhledem k tomu, že režim stojí na psychických a fyzických represích, přirovnala bych to k domácnosti, kde je domácí násilí. Někdo je agresor, někdo oběť, ale oběť se bojí odejít, i když agresora nenávidí. Vůči Lukašenkovi jsou loajální speciální jednotky, protože jsou velmi dobře placené. Z neoficiálních zdrojů víme, že za rozhánění protestů dostávají slušné částky.
Lukašenko prohlásil, že demonstrace organizují z Velké Británie, Polska a také Česka. Koho tím má na mysli?
Pravděpodobně měl na mysli aktivistu, který spravuje jeden z největších Telegram kanálů (aplikace, po které lidé mohou necenzurovaně komunikovat, pozn. red.) a podařilo se mu z Běloruska utéct přes Rusko a nějakou dobu se zdržoval na území České republiky. Česko udělalo dobře, že uznalo jeho situaci za humanitární a vpustilo ho do země.
Myslíte, že by mohl Putin do země poslat své vojáky?
Nejsem politoložka, ale můj názor je, že Rusko má zájem spíše o slabého Lukašenka než o nového prezidenta. Nevíme, v čem spočívá jejich dohoda. Můj velmi laický názor je, že zadržení ruských ozbrojenců je možná divadlo, které dopředu dohodli. Obzvlášť tak usuzuju podle toho, že dalších 170 ozbrojenců se pohybuje po Bělorusku a Putin mu pogratuloval ke znovuzvolení.
Šíří se zprávy, že při rozhánění demonstrací byli přítomni i příslušníci ruských jednotek. Zatím se nepotvrdily a jsou to zřejmě fake news. Ale znovu – když narážíme na takové fake news, tak si musíme položit otázku, kdo a proč je šíří. Pokud to jde z ruské strany, tak je hrozba velká. Pokud to jde z běloruské strany, tak se musíme snažit pochopit jejich záměr. Jsem strašně nerada, když tu situaci média přirovnávají k majdanu. Nejsme Ukrajina, není to majdan a ani to není občanská válka. Je to válka jednotlivce proti vlastnímu národu. Majdan měl úplně jinou genezi. Bělorusové nechtějí revoluci. Usilujeme o transparentní volby. Legální cesta předání moci nějakému skutečně zvolenému zástupci.
Jaký bude podle vás další vývoj v zemi?
Záleží na reakci mezinárodního společenství. Ta, která je teď, nestačí. Jsme vděčni za každou podporu, ale je nutný summit na úrovni Evropské unie, kterého se zúčastní ideálně všechny členské země a zvolí jednotnou pozici. Také by měli neuznat oficiální výsledky voleb a naopak uznat jako legitimní prezidentku Svjatlanu Cichanouskou. Dalším bodem by měly být rozsáhlé sankce. Měly by se týkat represivních složek a lidí ve volebních komisích, kteří falzifikovali. Krev je i na jejich rukou.
This is happening now near the Riga shopping mall, where people build barricades on the second day of protests. #Minsk, #Belarus pic.twitter.com/cVUs5ggGzM
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 12, 2020
Můžou nějak pomoct Češi nebo čeští politici?
Tuto sobotu se bude konat velký pochod solidarity s Běloruskem. Začíná u Klementina a bude pokračovat až k ministerstvu zahraničí. Budeme vděční, pokud tento pochod půjdou podpořit i čeští politici, bude tam prostor se vyjádřit k situaci v Bělorusku. Dále v neděli proběhne akce na Staroměstském náměstí, kterou podpořil i Milion chvilek.
Jinak je potřeba, aby Česká republika provedla šetření ve věci munice použité v Bělorusku, a pokud došlo k porušení embarga, měla by to řešit. Potom summit – doufám, že Česko přijme společné stanovisko. Formulace, které se obvykle v takových situacích používají, tedy že „odsuzujeme násilí a nepodporujeme nesvobodné volby“, nestačí. Je třeba konkrétní stanovisko, na které budou vázány konkrétní kroky.
Měl by se vyjádřit Miloš Zeman?
Měl, a to po něm chceme od 3. července, kdy jsme podali otevřený dopis. Doteď jsme nedostali odpověď – měl dovolenou.
