Moldavská prezidentka Maia Sanduová FOTO: Wikimedia Commons/ Kmu.gov.ua/ CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Kmu.gov.ua/ CC BY 4.0
ANALÝZA / Rusku se sice minulý týden podařilo zmanipulovat volby v Gruzii, v neděli ale prohrálo důležitou bitvu ve snaze znovu získat kontrolu nad sousedními zeměmi. Ve druhém kole moldavských prezidentských voleb totiž přes masivní úsilí Putinova režimu podruhé uspěla Maia Sanduová – prozápadní hlava státu, které se podařilo přesvědčivě porazit někdejšího generálního prokurátora Alexandra Stoianogla.
Právě Stoianogla přitom prosazoval Kreml a na něj napojený oligarcha Ilan Șor, který se po odsouzení za největší bankovní podvod v moldavských dějinách skrývá v Rusku. Putinovi se už minulý týden nepodařilo ovládnout ústavní referendum, ve kterém se nakonec těsná většina obyvatel vyjádřila ve prospěch směřování Moldavska do Evropské unie. Výsledek následně posvětil i moldavský ústavní soud.
Marná snaha
Druhé kolo moldavských prezidentských voleb se stejně jako referendum a první kolo před týdnem odehrálo v obavách z ruského vměšování. Přestože to Putinův režim „kategoricky odmítl“, do voleb se skutečně pokusil mnoha způsoby zasáhnout: zdokumentovány jsou především organizované transporty moldavských občanů žijících v Rusku do Moskvy, běloruského Minsku, tureckého Istanbulu či ázerbájdžánského Baku.
Zájemcům, od kterých se očekávala volba proruského kandidáta Stoianogla, byly zajištěny letenky či ubytování a zřejmě za své „úsilí“ dostali i finanční odměnu. Voliče v samotném Moldavsku pak uplácel právě uprchlý oligarcha Șor, který podle moldavské policie rozdal nejméně 138 tisícům lidí na 39 milionů dolarů (908 milionů korun). BBC se dokonce před prvním kolem podařilo natočit konkrétní osoby, které přiznaly, že se nechaly uplatit.
Vedle nakupování hlasů zneužilo Rusko pravoslavné kněze k přesvědčování voličů přímo v kostelech a uchýlilo se také ke kybernetickým útokům na webové stránky moldavské Centrální volební komise nebo ke snaze o sabotáže volebního procesu. Úřady zadržely pět lidí podezřelých z přípravy požáru v budově Ústřední volební komise, řada voličů podle premiéra Dorina Receana obdržela „anonymní telefonické výhrůžky smrtí“ a ministerstvo zahraničí varovalo, že se Kreml pokusí narušit průběh voleb v západních zemích prostřednictvím hrozeb bombovými útoky.
Tyto obavy se skutečně naplnily ve Frankfurtu, Liverpoolu nebo Northamptonu. Cílem hrozeb bylo podle moldavských úřadů snížení volební účasti mezi početnou diasporou na Západě, která zpravidla podporuje proevropské směřování země. Právě její hlasy byly přitom minulý týden klíčové pro úspěch v referendu o členství v Evropské unii.
Kreml se naopak s pomocí organizovaných autobusových zájezdů pokusil maximálně zvýšit volební účast obyvatel Podněstří, které je od roku 1991 okupováno ruskou armádou. Pod silným vlivem ruské propagandy je i autonomní oblast Gagauzsko, ve které vládne guvernérka ze zakázané strany odsouzeného oligarchy Șora. Ke gaugazské národnosti ostatně patří i právě Stoianoglo, který také v oblasti s více než 97 procenty drtivě zvítězil.
Rozhodující volby
Prezidentka Sanduová nakonec dokázala tlak Kremlu mimo jiné i díky rekordní volební účasti přesvědčivě ustát a na další čtyři roky zůstane v čele země. Zcela zásadní pro další směřování Moldavska však budou až parlamentní volby, které se uskuteční v létě příštího roku – a ve kterých bude bojovat o parlamentní většinu současná prozápadní koalice v čele s premiérem Receanem.
Receanova vláda je přitom cílem dlouhodobé kremelské snahy o destabilizaci (včetně pokusů o puč) a část popularity mezi voliči ztratila i vinou masivní inflace, kterou způsobilo zejména odstřižení od ruských dodávek plynu. Ekonomické dopady ukončení energetické závislosti na Putinově režimu by mělo kompenzovat právě sbližování s Evropskou unií, která s Moldavskem letos v červnu zahájila přístupové rozhovory.
Evropská komise za účelem hospodářské stabilizace v říjnu představila ambiciózní plán ekonomického růstu, který počítá s tím, že unie v následujících třech letech do Moldavska investuje 1,8 miliardy eur (v přepočtu 45,6 miliardy korun). Výměnou za to očekává pokračování hlubokých ekonomických či justičních reforem, které by v tuto chvíli druhou nejchudší zemi Evropy přiblížilo standardům západního demokratického světa.
Premiér Recean doufá, že by se Moldavsko mohlo stát členem unie jako vůbec první ze současných kandidátských zemí již v roce 2030. Vstup do Evropské unie ovšem podléhá souhlasu všech členských států a zůstává otázkou, jestli se moldavské ambice nepokusí zkomplikovat některá ze stále četnějších proruských vlád v samotné sedmadvacítce.
