O tom, jak se ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chová ke svým podřízeným, si cvrlikali vrabci na střeše už delší dobu. Šikana na pracovišti označovaná jako mobbing a bossing, obtěžování podřízených. Strach, křik a pláč na ministerstvu, které má jít dětem příkladem v tom, jak se chovat.
Vědělo se o tom mezi úředníky, politiky i mezi novináři. O Chládkovi jako o jediném členu vlády se také proslýchalo, že se také nechová příliš pěkně ke své ženě. Přesto se dlouhou dobu nic nedělo. Poslanec Stanislav Polčák dokonce už v květnu 2014 interpeloval v Poslanecké sněmovně samotného Chládka. Uvedl, že se osobně seznámil se situací ministrova řidiče, který byl šikanovaný.
„V kuloárech Poslanecké sněmovny kolují příhody lidí, kteří měli snad v poloze klečmo před panem ministrem jaksi prosit za odpuštění. Nevím tedy, co konkrétně provedli. Slyšel jsem rovněž o tom, že jsou na ministerstvu prokopnuté dveře atd.“ Záležitosti, o kterých se poslanec Polčák zmiňoval, byly veřejným tajemstvím. Říkalo se, že má ministr Chládek ve zvyku obcházet své nastoupené podřízené a klepat jim popel na boty. Přesto se tenkrát nic nestalo a Bohuslav Sobotka, jako premiér a předseda strany, která deklaruje snahu o zlepšení podmínek žen, nezasáhl.
Muselo to trvat další rok, než Mladá fronta DNES zveřejnila další pádné důkazy. Chládek se nyní brání tím, že za jeho odvoláním stojí Babiš, majitel MfD, s nímž měl spory kvůli rozpočtu. Jakkoliv je možné, že předseda populistického hnutí rozpoutal další ze svých her – v kuloárech se už nějakou dobu mluvilo o tom, že Chládka brzy nahradí poslanec za ANO Jiří Zlatuška – kroky k odvolání Chládka byly nutné.
Marcel Chládek byl navíc kontroverzní nejen jako člověk, ale také jako ministr se zálibou v segregaci romských dětí, pro které nevymyslel žádný lepší vzdělávací program, pouze přesun do jiných škol, které se sice už neměly jmenovat „zvláštní“ či „speciální“, ale podstata by zůstala stejná. Byl to také ministr, který velmi hanlivě komentoval snahu vysokého úředníka Amnesty International o zmapování situace romských dětí u nás slovy, že je to “nějaký Ind”. Někteří členové vlády sledovali jeho veřejná vystoupení se znepokojením, nebo ho soukromě odsoudili, do veřejného konfliktu s ním se ale nechtělo nikomu.
Nemůžeme asi čekat, že poté, co Michaela Marksová-Tominová opustí své dočasné angažmá v čele MŠMT, nastoupí do úřadu osobnost typu Jana Amose Komenského. Ale bylo by dobré, aby člověk, který ho povede, dokázal empaticky a se smyslem pro své poslání vrátit úřadu důvěru. Školství a péče o děti by měly být prioritou každé vlády, ať už bude levá, či pravá. Zatím jsme byli svědky spíše toho, že ho nikdo nebral příliš vážně, podobně jako nikdo nebral příliš vážně stížnosti podřízených ministra Chládka.
Je dobře, že byl Marcel Chládek odvolán. Jeho odvolání přišlo ale příliš pozdě. Nejen kvůli tomu, že o dalších několik měsíců prodloužilo šikanu jeho podřízených.
