Kdybych byla političkou, tak bych zrušila dětské domovy, kojenecké ústavy, cirkusy, kožešinové farmy a pokusy na zvířatech. Rozpustila bych zoologické zahrady a zakázala zabíjet zvířata, která rok co rok slouží jako objekt výuky, který se po skončení hodiny zahodí do popelnice. Nechala bych na rodičích, aby sami rozhodovali, kde a jak chtějí rodit a vyučovat své děti. A podporovala bych učitele, školníky, kuchařky a uklizečky, aby se vzdělávali a pracovali na sobě, takže by staré křivdy a frustrace neovlivňovaly jejich práci. Všechny děti by předtím, než budou vybaveny tablety, pečovaly o květiny a o zvířátka a velká část vyučování by se odehrávala venku.
Vězňům komunismu a obětem holocaustu bych dala peníze na důstojné stáří a staré lidi propojila s dětmi, aby se nikdo necítil osamělý.
Restaurace a obchodní řetězce by rozdávaly zbylé jídlo bezdomovcům a potřebným. Humanitární pomoc by měl ve vládě na starosti člověk, který by ji dokázal vybavit nejpozději do druhého dne, kdy je nejdůležitější a nemuselo by se čekat týden, než se něco skutečně stane. Rodiče, kteří chtějí pečovat o africké nebo asijské sirotky, by je mohli adoptovat. V té době by totiž všechny děti, i ty z ústavů sociální péče, velké sourozenecké skupiny nebo jiného etnika, byly už dávno u rodičů nebo pěstounů.
Bez klecových lůžek
Zrušila bych klecová lůžka a diazepam jako lék na pláč. Matky po porodu by už nikdy nebyly odděleny od novorozeňat, a pokud by někdy musely se svými potomky zůstat v nemocnici, mohly by být společně na pokoji. V každé nemocnici by byly k dispozici homeopatické léky a byliny, čínská medicína nebo ayurvéda a každý by si mohl vybrat, co potřebuje.
Chtěla bych, aby stát vykupoval území, kde žijí vzácní živočichové v symbióze s květinami, keři a stromy. Zrušila bych velkochovy pro dobytek a drůbež, podporovala ekologické zemědělství a všichni myslivci by předtím, než dostanou lovecký lístek, museli projít psychotesty, které by vyloučily poruchy osobnosti a sadismus.
Na střechách domů by rostly trávníky a stromy. Ptáci ve městech by měli dostatek vody a v zimě co jíst. Labutě na Vltavě by pluly na čisté řece a vrabci našli dostatek úkrytů. Lišky by už nikdo nesměl mučit při výcviku. Množírny psů by byly zničeny a každý pes nebo kočka by našel svůj domov, protože lidé by k nim přistupovali odpovědně.
Chci krále
Ze všeho nejdřív bych ale zařídila, aby zemi řídil král. Nebo by to mohla být královna. Nemusel by být ani moc vzdělaný; stačilo by, aby byl dobře vychovaný, uměl se chovat k slabším a měl rád děti. Kromě nich by měl v úctě přírodu a zvířata a vůbec všechny bytosti. Protože by byl spřízněný s jinými králi a královnami z celého světa, měl by pochopení pro jiné kultury a náboženství. Věděl by, že je tu jen na chvíli, ale že se to všechno může okamžitě změnit, takže by byl pokorný vůči Vesmíru, protože by si uměl představit něco většího, co nás přesahuje. Hájil by zájmy své země a neprodal ji nikdy a nikomu. Chápal by lidské slabosti a měl by s nimi soucit, ale vždy by rozlišoval mezi viníkem a obětí a věděl by, na čí straně stojí právo. Nebyl by neomylný, ale vždycky, když se splete, tak by se omluvil.
Mohl by být klidně starý a mít své mouchy, protože to by ho zlidšťovalo. Mohl by pít pivo a jíst chleba se sádlem, stejně jako bažanty a pávy, podle toho, v jakém období dějin by se právě nacházel. Měl by právo veta a protože by rozhodoval moudře, radil se by s lidmi, kteří by s ním dokázali mluvit otevřeně a upozorňovali by ho na jeho chyby.
V takové zemi bych mohla chodit třeba i do parlamentu a sedět na schůzích ve sněmovně nebo senátu. Nebylo by mi líto, že musím trávit čas s lidmi, kteří zastávají extremistické nebo populistické názory a otázky, jako je výchova dětí nebo ochrana přírody považují za směšné, tak akorát „pro baby“. A nebyla bych jako na trní, že zatímco trávím čas posloucháním neužitečných řečí, utíká mi v mém životě něco velmi podstatného.
Doopravdy si vážím všech žen, které opakovaně toto martýrium snášejí výměnou za skutečnost, že se jim pomalými kroky podaří zlepšovat něco důležitého.
Ale bude to takhle…
Co se týká mě, budu se raději i nadále starat o děti, o staré lidi nebo o ty, co si sami pomoct nemohou, o zvířata a květiny. Vysadím nové stromy, pomůžu vybudovat úkryty pro zvířata, která žijí venku, a pro ptáky, aby měli kde hnízdit. Budu hodně času trávit s dětmi, protože to je to nejdůležitější. Napomáhat tomu, aby z nich vyrostli dospělí, kteří nezapomenou na to, jací byli v dětství.
A taky se budu snažit, aby v mém životě bylo všechno v pořádku. S přírodou, s lidmi i se zvířaty. A budu věřit tomu, že nejlepší, co pro tuto zemi můžu udělat je, když budu mít pořádek sama v sobě a kolem sebe.
