Monika Lewinská vystoupila na pódiu konference Ted (Technology, Entertainment and Design), aby vyzvala ke slitovnějšímu internetu. Bývalá stážistka v Bílém domě, která měla milostnou aféru s prezidentem Billem Clintonem (jehož pak lhaní pod přísahou málem stálo funkci), se stala tehdy proti své vůli nadnárodní celebritou.

O její účasti na konferenci referují americká média. Monika Lewinská popsala sama sebe jako první oběť kyberšikany. Podle ní internet vytvořil kulturu, ve které si lidé užívají, když vidí na síti hanbu těch druhých.

Publikum její řeč odměnilo ovacemi.

Je to podruhé, kdy se objevila před publikem poté, co zmizela v roce 2005 z očí veřejnosti. V říjnu hovořila na Forbes‘ Under 30 Summit.

Svou řeč na konferenci Ted začala žertem, když řekla, že je jediná čtyřicítka, která si nepřeje, aby jí znova bylo dvaadvacet.

„Ve 22 letech jsem se zamilovala do svého šéfa. Ve 24 letech jsem poznala, jaké to má devastující následky.“ Řekla, že internet udělal její osobní ponížení ještě horším. „V roce 1998, poté, co jsem spadla do nepravděpodobného románku, spadla jsem pak do oka politického, právního a mediálního maelströmu, jaký jsme předtím nikdy neviděli.“ Tento skandál „vám přinesla digitální revoluce“.

„Když ta story vypukla, vypukla na internetu.“ Bylo to poprvé, kdy byly tradiční zprávy zastíněny internetem. V roce 1998 ještě nebyla sociální média v dnešní podobě, ale její fotografie v černém baretu se stala na netu ikonickou, objevily se reakce na zveřejněné články a vtipy o detailech její aféry se přeposílaly e-mailem.

„Stala jsem se ze soukromé postavy postavou veřejnou a celosvětově poníženou. Byly tu davy, které virtuálně vrhaly kameny.“ „Byla jsem označkována jako běhna, děvka, kurva, rajda. Přišla jsem o svou pověst, důstojnost a skoro i o život.“

„Před sedmnácti lety pro to ještě nebylo jméno, ale dnes tomu říkáme kyberšikana nebo online harassment,“ řekla.

Pokud byla Monika Lewinská první, nebyla zřejmě poslední. Tím si můžeme být jisti.