Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Rusko podle agentury TASS žádá, aby se v sobotu český zástupce při OSN zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se bude věnovat ostřelování ruského Belgorodu. Česko by na zasedání mělo vysvětlit své dodávky zbraní na Ukrajinu, prohlásil zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij. Zasedání rady Rusko svolalo na sobotní 21. hodinu našeho času. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) odmítl, že by se Česko nechalo Ruskem kamkoli předvolávat. Podle něj nebude Česká republika sloužit lží otrávené propagandě agresora.
Moskva v sobotu obvinila ukrajinské síly z ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si podle ní vyžádalo nejméně 14 obětí na životě a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
„Požádali jsme o zasedání Rady bezpečnosti kvůli Belgorodu v dnešních 23:00 moskevského času (21:00 SEČ). Vyzvali jsme také k účasti stálého zástupce Česka, aby vysvětlil dodávky munice ze své země, kvůli kterým umírají civilisté,“ napsal v sobotu podle TASS Poljanskij na sociální síti Telegram.
„Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,“ reagoval na žádost Ruska český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost,“ vzkázal na sociální síti také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ruské ministerstvo obrany předtím oznámilo, že Ukrajina v sobotu na Belgorod zaútočila dvěma raketami Olcha nesoucími kazetovou munici a také pomocí raketometů Vampire české výroby. Kyjev se k událostem v Belgorodu zatím nevyjádřil. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Belgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Belgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.
Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu Česko podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.
Česká republika do začátku letošního října Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy.
Od 24. února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do letošního 9. října darovalo Česko ukrajinské armádě například čtyři kusy letecké techniky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) letos v červnu na konferenci Naše bezpečnost řekla, že se jednalo o vrtulníky. Podle odborníků se zřejmě jednalo o bitevní Mi-24. Další položkou je 62 tanků pořízených mezi lety 1968 až 1993. Česká republika také darovala Ukrajině přes 130 bojových vozidel pěchoty a desítky blíže neupřesněných automobilů.
Mezi dary je také 13 samohybných kanonových houfnic a 12 raketometů, vše doplněné municí pro tyto zbraně. Dále ministerstvo obrany zveřejnilo, že Česká republika darovala také 128 minometů s municí a desítky tisíc ručních střelných zbraní doplněných miliony nábojů. Vedle zbraní a techniky dostala Ukrajina od Česka například i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun.
Sněmovna na konci loňského listopadu pak souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku. V rámci mise EUMAM schválené loni v době českého předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika dosud vycvičila zhruba 4000 ukrajinských vojáků. Poslanci na konci listopadu schválili možnost pokračování výcviku i pro příští rok.
Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost, nejznámější je sbírka Dárek pro Putina. Díky ní byl pořízen třeba tank Tomáš (modernizovaný T-72), což inspirovalo následovníky k podobným akcím i v zahraničí, a celkem tak bylo pro Ukrajinu získáno několik desítek tanků. Iniciativa také koupila další zbraňové systémy, například raketomet RM-70 Přemysl nebo systémy Viktor (terénní Toyoty s dvojicí rychlopalných kulometů, jež se uplatňují hlavně proti dronům).
