Novým předmětem sporů, které v poslední době zatěžují vztahy Spojených států a Ruska, se dnes staly pozůstatky proslulého ruského skladatele a klavírního virtuosa Sergeje Rachmaninova. Umělec je pohřben na pravoslavném hřbitově nedaleko New Yorku, pozůstalí dosud přenesení jeho pozůstatků do Ruska odmítali. Ruská vláda nyní žádá, aby byly uloženy v Moskvě.
Rachmaninov, jehož aristokratická rodina na ruském venkově vlastnila několik zemědělských usedlostí, emigroval z Ruska po bolševické revoluci v roce 1917 a do vlasti se už nikdy nevrátil. Trvale se usadil ve Švýcarsku a ve Spojených státech. Zemřel v roce 1943 v kalifornském Beverly Hills jako občan USA.
Sovětská moc jeho dílo hodnotila většinou s despektem, jednu dobu byl v SSSR i zakázán. Na milost ho Moskva vzala až těsně před jeho smrtí, kdy po nacistickém útoku na Sovětský svaz finančně přispíval do sovětského válečného fondu.
Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v těchto dnech vyvolal diskusi o návratu Rachmaninových pozůstatků do Ruska. Ministr obvinil Spojené státy, že Rachmaninův odkaz „privatizovaly“, přestože jde o ruského, nikoli amerického skladatele. Totéž prý Američané učinili s desítkami, ba stovkami ruských umělců, kteří se „řízením osudu“ ocitli v zámoří, prohlásil Medinskij.
K Medinského kampani se připojila i ruská Rachmaninovova společnost. Její šéf Valerij Poljanskij nicméně v moskevském rozhlasu připustil, že pozůstalí slavného skladatele byli dosud proti. Nyní se ale jejich názor mohl změnit, prohlásil Poljanskij bez dalších podrobností.
Místo pro uložení Rachmaninových ostatků se prý už v Moskvě našlo, a to mezi hroby jiných ruských slavných osobností na Novoděvičím hřbitově.