Evropský soud pro lidská práva v úterý rozhodl o tom, že Rusko porušilo lidská práva demonstranta Nikolaje Glukhina, když k jeho dopadení používalo technologie na rozpoznávání obličejů. Informoval o tom server Politico.

„Použití technologie na rozpoznávání obličejů bylo v tomto případě neslučitelné s ideály a hodnotami demokratické společnosti řízené právním řádem,“ uvedl soud ve svém rozhodnutí.

Rus Nikolaj Glukhin jezdil v srpnu roku 2019 v Moskvě metrem s kartonovou postavou ruského opozičního aktivisty Konstantina Kotova. Postava v životní velikosti držela transparent s nápisem „Hrozí mi až pět let… za pokojné protesty“. Kotov byl totiž v srpnu toho samého roku uvězněn za opakovanou účast na nepovolených shromážděních.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Glukhin byl následně vystopován pomocí technologií na rozpoznávání obličejů. K jeho nalezení dopomohly pořízené videozáznamy zveřejněné na sociálních sítích, na základě kterých byl přidán na seznam hledaných osob. Několik dní po svém individuálním protestu byl Glukhin zadržen a obviněn z toho, že o své demonstraci neinformoval úřady. Dostal pokutu 20 tisíc rublů (asi 5 tisíc korun, pozn. red.).

Soud zároveň vyhodnotil, že zpracování jeho osobních údajů bylo znepokojující. „Zpracování osobních údajů pana Glukhina v kontextu jeho pokojné demonstrace, která nezpůsobila žádné ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, bylo obzvláště poškozující,“ píše se v rozhodnutí soudu.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Server Article19 upozornil na tento případ jako na příklad toho, jak invazivní může tato technologie být a jak snadno ji lze využít k omezení práva jednotlivce na soukromí i práva na protest. Příklad ukazuje, jak mohou vlády tyto technologie využívat ke sledování osob, což jim potenciálně umožňuje stíhat jakýkoli nesouhlasný projev.

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve francouzském Štrasburku je přímo napojen na Radu Evropy. Z té bylo Rusko v březnu roku 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno. Součástí soudu pak přestalo být loni v září.