Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Rozmístění západních vojáků na území Ukrajiny označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „absolutně nepřijatelné“. Podle něj by takový krok představoval hrozbu pro evropskou a globální bezpečnost. Jeho slova přišla krátce poté, co bývalý ministr obrany a nyní tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Sergej Šojgu prohlásil, že mírový kontingent na „historickém území Ruska“ by mohl vést k přímému střetu mezi Ruskem a NATO a ke třetí světové válce.
„Pokud jde o diskusi o rozmístění takzvaných vojenských kontingentů na území Ukrajiny, ano, je to pro nás naprosto nepřijatelné. Představuje to kritickou hrozbu pro celou evropskou i světovou bezpečnost,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle rádia Majak.
Jeho slova přišla jen krátce poté, co bývalý ministr obrany Sergej Šojgu v rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS poznamenal, že rozmístění mírových sil na „historických územích“ Ruska by mohlo vést k přímému střetu mezi Ruskem a NATO a ke třetí světové válce.
„Rozumní politici v Evropě chápou, že realizace takového scénáře by mohla vést k přímému střetu mezi NATO a Ruskem a v budoucnu ke třetí světové válce,“ řekl Šojgu s tím, že západní země se aktivně připravují na válku proti Rusku.
„V Evropě se rozvíjí otevřená kampaň na přípravu vojenského konfliktu s Ruskou federací. Na různých úrovních se ozývají hlasy o možném termínu takového střetu – od tří do pěti let. Již v roce 2030 chtějí být evropští politici a armáda připraveni na boj s námi,“ řekl v rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v polovině dubna dohodl s veliteli britské a francouzské armády o rozmístění vojsk. Evropské síly v počtu až 30 tisíc vojáků, které by po případném uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem zaručily Kyjevu bezpečnost, by byly převážně letecké a námořní, s menší přítomností na zemi a mimo frontovou linii. Cílem kontingentu by bylo zabránit ruským útokům na ukrajinská města, přístavy a infrastrukturu. Plán, který stále není definitivní, se ovšem neobejde bez podpory USA, napsala už dříve britská média.
Evropané se obávají, že americký prezident Donald Trump dosáhne ukončení války na Ukrajině, kterou před třemi lety rozpoutalo Rusko, za okolností výhodných pro Moskvu, aniž by Kyjevu poskytl bezpečnostní záruky. Podle deníků The Guardian, Financial Times či The Times by jednou z podmínek evropského plánu bylo zajištění amerického „leteckého krytí“, které by Rusko od případného porušení dohody odradilo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti vyzval k přítomnosti západních sil v zemi o síle nejméně 100 tisíc vojáků. Donald Trump se vyslovil „zcela pro“ přítomnost evropských mírových jednotek na Ukrajině, Rusko je však proti. Nový americký ministr obrany Pete Hegseth v polovině února prohlásil, že „americké jednotky na Ukrajině rozmístěny nebudou“.
Podle britských médií by jedním z cílů evropských sil bylo také zaručit znovuotevření ukrajinského vzdušného prostoru pro komerční lety a udržet bezpečnost obchodních lodí v Černém moři. Tato cesta je zásadní pro vývoz potravin a obilí z Ukrajiny.
Cílem je podle západních představitelů vytvořit silný odstrašující prostředek, který odradí Rusko od porušení jakékoli dohody o příměří a vytvoří tak podmínky pro trvalý mír v zemi.
