Ideolog eurasianismu a podporovatel ruské invaze na Ukrajinu Alexandr Dugin tvrdí, že „mocná a vlivná proizraelská lobby“ je teď v Rusku problémem. Zatímco dosud tito lidé „záměrně zaujímali ultrapatriotický postoj“ a otevřeně podporovali Putina, nyní se „situace dramaticky změnila“.
Podle Dugina kdysi Stalin do jisté míry podporoval Izrael a levicový sionismus, ale „když se pak Izrael solidarizoval se Západem, Stalin svůj postoj dramaticky změnil“.
„Moskva prostě z těch nejpragmatičtějších a nejchladnějších důvodů nebude a nemůže podporovat Izrael. A ten takovou podporu ani nepotřebuje, protože za ním stojí USA a NATO. A Rusko je s USA a NATO ve válce na Ukrajině. A bylo by sebevražedné hádat se s miliardou muslimů, kteří jsou obecně na straně Ruska a kteří se nyní na Moskvu dívají obzvlášť pozorně. Takže osud téměř suverénní izraelské lobby uvnitř Ruska, která jistě a otevřeně sympatizuje s extrémními sionisty, je sporný. Zvláště když liberálové, kteří z Ruska uprchli, aktivně a hlasitě solidarizují s genocidou Palestinců,“ píše ideolog na Telegramu.
Alexandr Dugin si myslí, že v Rusku teď dojde k rozdělení. Kdo chce být věrný Kremlu, tak musí být „na straně intifády“. Rozejít se s Kremlem, když je válka (Dugin ji vždy nazývá speciální vojenská operace), je taky těžké. „Tím spíše, že Putin při vší své obvyklé opatrnosti nestojí jednoznačně na straně Izraele a nadále trvá na dvoustátním řešení a odsuzuje (byť opatrně) genocidu v Pásmu Gazy. A to je pro Izrael, který se nachází v mimořádné situaci, již nepřijatelné. Všichni, kdo jej nyní zcela a bezvýhradně nepodporují, jsou nepřátelé. A dále, až začne pozemní operace, až se palestinské oběti mnohonásobně zvýší, Rusko jistě začne protestovat ještě živěji a hlasitěji.
Jak tedy věci dopadnou, je těžké předvídat. Ale je to vážná věc,“ tvrdí ideolog.
Ještě předtím v jiném příspěvku Dugin píše: „Nyní se snad poprvé po roce a půl ukazuje, že si s Ukrajinou poradíme, že zvítězíme. Ne hned, ne brzy, ale zvítězíme. Ale to není všechno. Problémy jsou hluboko uvnitř naší společnosti. A za jejími hranicemi zůstane pekelný agresivní Západ. A zuřící konflikty posledních časů. Ano, Ukrajina je teď nejdůležitější. Není to Pásmo Gazy pro Izrael, opuštěné cizí území, k ničemu dobré… Země Ukrajina je pro ruského člověka spíše Třetím chrámem, naší svatyní. Tam je naše bolest a krev, tam je naše ruské srdce. Je to jako Kosovo pro Srby. Ukrajina je naše ruská matka. A měla by být ruská, ne ponechaná na pospas roztrhání nepřítelem. Nepřítelem.“
Alexandr Dugin neuznává existenci samostatné Ukrajiny a ukrajinského národa. Často zdůrazňuje potřebu odhalovat v Rusku údajné vnitřní nepřátele a potrestat je.