Jan Zahradil FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Motoristé sobě získali nový přírůstek. Na konci března byl bývalý dlouholetý politik ODS a bývalý europoslanec Jan Zahradil představen jako jejich expert pro zahraniční politiku. Předseda Petr Macinka řekl, že si Zahradila nesmírně váží. „Odvedl vynikající práci v obraně národních zájmů České republiky na evropské úrovni. Jako dlouholetý europoslanec vždy hájil suverenitu členských států proti byrokratickému centralismu Bruselu a důsledně se stavěl proti snahám o federalizaci EU.“
K tomu dvě poznámky. Je s podivem, jaký magnetismus si udržuje Václav Klaus. Stal se ideovým guru Macinky i Filipa Turka, teď se do jeho pole vrací Zahradil. Připomenu Klausovu ideologii pro Motoristy, jak ji nastínil na jejich prvním kongresu: „Skutečná pravicovost musí být odmítnutím dnešního progresivismu, dnešního multikulturalismu, dnešního genderismu, dnešního globalismu a v neposlední řadě dnešního environmentalismu neboli zelené ideologie poschovávané v nejrůzněji pojmenovaných politických stranách dneška. V tomto střetu se musí Motoristé jasně vymezit…“ V této souvislosti nesmíme zapomenout na fakt, že Klaus silně inklinuje k Rusku. Do tohoto rámce Zahradil pasuje.
Pro Motoristy je klíčové, že se stavějí „proti byrokratickému centralismu Bruselu“, chápej proti větší integraci EU. V době, kdy ztrácíme USA jako spojence a kdy nás ohrožuje Rusko, se evropská integrace v obraně a zahraniční politice jeví jako jediná cesta, jak se bránit. Proto to Motoristé s Klausem v pozadí odmítají, proto Zahradila berou.
Ne, nejsou proruští, vůbec ne
Podobně vystupuje neMotorista a zároveň „čestný prezident Motoristů“ Filip Turek, člen Patriotů pro Evropu a vášnivý trumpista. Sice opakuje, že není proruský, jeho hlasování v europarlamentu však svědčí o opaku.
Zahradil na síti X podporuje Donalda Trumpa a vysmívá se české liberální politice: „… Trump nemůže za to, že jste mentálně zamrzli v devadesátkovém unipolárním světě, který už neexistuje. A že na váš havlovský vývoz demokracie a lidských práv už dnes není nikdo zvědavý.“ Klaus má jistě radost, když slyší o konci havlovského vývozu demokracie.
A Putin či Si Ťin-pching by si libovali, kdyby náhodou zaznamenali, jak Zahradil „odkopnutým transatlantickým milenkám“ (co to je za ohavný výraz?) vmetl čínsko-ruskou tezi: „Geopolitika je o zájmech, ne o hodnotách. Proto česká zahraniční politika, postavená na mylných předpokladech, krachuje v přímém přenosu.“
Jakmile by platila Zahradilova teze, že je geopolitika jen o zájmech, ne o hodnotách, stala by se pomoc Ukrajině velmi pochybnou, stala by se obrana demokracie pochybnou a stala by se pochybnou i existence malých států, jako je Česko. Pro naši existenci je zásadní, aby zájmem geopolitiky byly hodnoty, svoboda a demokracie, suverenita malých států.
Zahradil zajásal, když USA ohlásily konec podpory RFE/RL: „Sentiment stranou. Multipolární svět je definitivně tady. Není lepší důkaz, než konec RFE/RL. Končí vývoz euroatlantické demokracie a éra ‚havlovského‘ idealismu, nastává doba reálpolitiky a nové dělení sfér vlivu.“
Vykládá, že procházíme změnou soustavy mezinárodních vztahů, jež je „hloubkou a rozsahem srovnatelná s rozdělením světa po Jaltě 1945 nebo s pádem železné opony 1989“. V podstatě souzní s plánem Putina na nové dělení Evropy a světa.
Zatímco představy Václava Havla byly postaveny na široké spolupráci demokratických zemí, Zahradil si na Motoristech cení pravého opaku, říká, že u nich vidí „prvky toho, čemu říkám národní konzervatismus“. Historikům a pamětníkům tento nacionální konzervatismus nejspíš silně připomíná nacionální socialismus.
Duginova teorie (neo)eurasianismu
Zahradil je znám vazbami na komunistickou Čínu. Vyzvedává význam Asie, tam by se podle něj měla Evropa orientovat, tam vidí rozmach a dynamiku. Odmítá vazby na Latinskou Ameriku či Afriku, „tam mají své zájmy USA anebo někdejší koloniální mocnosti. My jsme na eurasijském kontinentu, tak se obraťme do Asie. Ať jižní, nebo střední. To samozřejmě bude obnášet i nezbytnou nápravu vztahů s Čínou, které jsou nejhorší za samostatnou historii České republiky.“
Zahradilovy ideje a plány se celkem nepokrytě kryjí s novou, v Rusku populární ideologií. Hlavním euroasijským mesianistou je politický filosof Alexandr Dugin, známý jako „Putinův mozek“. Ten v současném Rusku tlačí ideu Eurasie, (neo)eurasianismu, jehož vliv již delší dobu roste mezi ruskými politickými i armádními elitami. Putin o Eurasii mluví opakovaně, stejně tak jako mluví o multipolárním světě a nové fázi dějin. To jen aby bylo jasno, odkud Zahradil čerpá.
Dugin již v roce 2009 zveřejnil tzv. Čtvrtou politickou teorii, na níž staví ideu Eurasie. Vychází z teorie o konfliktech, které musejí vznikat mezi geopolitickými bloky. Hlavní síly podle něj představují „eurasijské“ kontinentální mocnosti a „atlantické“ námořní mocnosti.
Je dobré do těchto filosoficko-mocenských představ nahlédnout, aby člověk chápal, kam Motoristé se svým čerstvým expertem pro zahraniční politiku míří. Je to mix duginovsko-putinovských představ, dále spodní, ale silný antihavlovský a antiliberální vliv Václava Klause plus nacionální konzervatismus.
Pán Bůh s námi a zlé pryč. Dobré na tom je, že kdo chce, kdo se zajímá, má jasno, kam nás lidé jako Macinka, Turek a Zahradil táhnou: do Putinovy Eurasie.
