Filip Turek na mítinku koalice Přísaha a Motoristé. FOTO: Koalice Přísaha a Motoristé / se souhlasem
FOTO: Koalice Přísaha a Motoristé / se souhlasem
ANALÝZA / Motoristé letos uspěli ve volbách do europarlamentu a v sobotu se sejdou na svém historicky prvním kongresu. Na to, jaké bude další směřování strany či její koaliční potenciál, se deník FORUM 24 ptal předsedy této strany, politologů i politických oponentů.
Letos na jaře je více než 300 tisíc hlasů katapultovalo do Evropského parlamentu, v koalici s Přísahou získali přes 10 procent a porazili i vládní Starosty nebo Piráty. Za 10 měsíců se chtějí Motoristé sobě pokusit o něco podobného ve volbách do poslanecké sněmovny.
Na sjezdu se podle předsedy Petra Macinky chtějí etablovat na české politické mapě. Odsouhlasí si základní ideové směřování strany, ale také stranickou základnu. Kongres schválí členství více než tisícovce žadatelů o vstup do strany. „Chceme, aby se už ukončily takové ty řeči, že naše jediné téma je boj proti zákazu spalovacích motorů,“ řekl Macinka pro deník FORUM 24.
„No go“ jménem Přísaha
Představitelé současných vládních stran se ale prozatím k možné spolupráci s Macinkovou stranou stavějí více odmítavě. „Náš a jejich pohled na nejrůznější oblasti je neslučitelný, ať jde o životní prostředí nebo různé deklarace týkající se Ukrajiny. Oni tvrdí, že hájí ten starý dobrý svět. My si myslíme, že se svět nějakým směrem vyvíjí,“ řekl deníku FORUM 24 předseda hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan.
Dost podobně to vidí i předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Záležet podle něj ale bude i na tom, zda Motoristé půjdou do volební koalice s hnutím Přísaha novopečeného senátora Róberta Šlachty.
„Spolu s Přísahou jsou pro nás absolutní no go. Bez ní bychom o nich museli diskutovat, ale osobně je považuji spíš za béčko ANO. A myslím, že i oni se raději spojí s ANO, když budou mít na výběr,“ řekl redakci Benda.
Že by se ODS sešla s Motoristy v koalici i s ANO, je podle něj také nemyslitelné. „My s ANO nepůjdeme. Sice se všude mluví o tom, že já mám dohodu s Alenou Schillerovou. Ano, mám – takovou, že jeden z nás skončí v koalici a druhý v opozici,“ směje se Benda.
Že by Motoristé mohli být koaličním partnerem pro hnutí ANO, už napověděly nedávné senátní volby, v nichž jejich pražský předseda Boris Šťastný kandidoval s podporou ANO.
Jen Turek k úspěchu nestačí
Určitá stabilizace členské základny je pro nové hnutí před volbami hodně důležitá, protože byť je Macinka ještě od svého dřívějšího působení ve službách exprezidenta Václava Klause v politických a novinářských kruzích poměrně známou osobou, směrem k veřejnosti tomu tak být nemusí. V kampani do evropských voleb na sebe pozornost zcela strhl lídr a později zvolený europoslanec Filip Turek.
Na fenomén Motoristů představovaný jen Turkem upozorňuje i politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. „Dosáhli zatím jediný úspěch hnaný v zásadě jedním člověkem. Ve chvíli, kdy Turek nebude kandidovat ve sněmovních volbách, potřebují podobně atraktivní lákadlo pro voliče. Což nevím, jestli jsou schopni najít,“ říká Kopeček.
Potřeby takových lidí si je vědom i předseda nové strany. A chce se na ni zaměřit až po sobotním kongresu, kdy se pomalu rozjede příprava na volby. Macinka v tomto případě hovoří o kampani jako o „nemilosrdném testu bojem“, ze kterého by měly vykrystalizovat nové politické talenty.
„Tam se doslova ukáže, kteří jsou takzvaně chovní a kteří tažní. Ukáže se, kdo má oprávněné politické ambice a kdo je má zbytnělé,“ popisuje Macinka, podle nějž se ostré přípravy na kampaň začnou rozjíždět už po Novém roce.
Motoristé od svého květnového úspěchu zatím ulovili dvě celkem výrazná jména – bývalého poslance ODS Borise Šťastného, který vede pražskou buňku strany a neúspěšně na podzim kandidoval do senátu. A také bývalého lídra další protestní strany Svobodných Matěje Gregora, který od léta vede mládežnickou organizaci Motoristů nazvanou Generace Motor.
„Kandidáty Dělnické strany nechceme“
Kampaň by dle Macinky měla pomoct oddělit zrno od plev i co do lidí, kteří by účast v nové straně brali jako jakýsi výtah k moci. Tomu se se v historii nevyhnula snad žádná z nových politických stran, včetně třeba opozičního ANO, které se naposledy muselo vyrovnat třeba s kauzou chomutovského exprimátora Marka Hrabáče.
Zatím se snažili prý alespoň profiltrovat lidi, kteří za sebou mají hodně viditelný škraloup. „Elementární debaty s těmi lidmi už vedly krajské týmy a bylo tam už několik lidí, které jsme odmítli,“ řekl Macinka s tím, že se k Motoristům pokoušel dostat třeba člověk, který v minulosti kandidoval za Dělnickou stranu a pořádal protiromské akce. „S tím jsme se rozloučili, protože to není naše směřování,“ vysvětlil.
Snaha takových lidí o vstup k Motoristům do jisté míry ilustruje i to, jakou voličskou základnu si na sebe budou Motoristé nabalovat – lidi s určitým protestním názorem proti současné vládě či mainstreamu.
A jak upozorňuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibl, trh je v této části spektra v Česku už dost saturovaný. „Subjektů, které reprezentují nespokojené voliče a které říkají, že chtějí používat selský rozum, je docela dost. Proto záleží, jaký typ osobností oni dokážou vygenerovat. Každopádně ale ukázali, že dokážou oslovovat široké spektrum voličů, i těch mladých,“ zamýšlí se Eibl, podle nějž bude úspěch záležet částečně i na jedné další neideologické věci – na penězích.
„Zajímalo by mě, jestli mají vůbec dost peněz k tomu, aby dokázali prorazit na trhu. To znamená nakoupit dost ploch, nakoupit dost reklamy, aby byli vůbec vidět. A to je otázka, kterou neumím zodpovědět,“ uvedl politolog.
Od letošního srpna na transparentním účtu Motoristům přistálo necelých 1,7 milionů korun. Kromě drobnějších příspěvků se jim daří získávat i větší dary v řádech statisíců. Spolu s Přísahou dostali za evropské volby přes devět milionů korun.
Politolog: Úspěch ve volbách do EP neznamená automaticky úspěch ve sněmovních
Volební koalice do evropských voleb byla úspěšná. Jestli však bude pokračovat i do těch sněmovních, zatím nechce ani jedna strana říct.„Jednání započnou po kongresu Motoristů,“ řekla pro deník FORUM 24 mluvčí Přísahy Barbora Šťastná. Macinka se této otázce také raději vyhnul.
Samotná strana musí pro vstup do sněmovny překročit pětiprocentní hranici, u volební koalice je to pak sedm procent. To budou muset obě strany zvážit.
Protože jak upozorňuje Lubomír Kopeček, úspěch v evropských volbách nemusí automaticky znamenat velký úspěch v těch sněmovních, které lidé považují za důležitější a méně v nich experimentují.
Podotýká, že Motoristé vlastně nemají zkušenost s tím, že by skončili pod pěti procenty, jako to mají jiné subjekty. „V tuhle chvíli podle mě strany, které mají nějakou větší politickou zkušenost s tím, že se nedostaly přes pět procent hlasů, tím mám na mysli teď komunisty, sociální demokraty, a platí to vlastně také pro Přísahu, už nějakým způsobem hledají širší politická spojenectví. Úplně stejně vlastně reaguje i SPD, která má klesající preference a ví, že těch pět procent by sama nemusela dát,“ vysvětluje politolog.
V průzkumech různých agentur se Motoristé pohybují stále plus minus kolem pětiprocentní hranice. Například v nejčerstvějším říjnovém modelu agentury Median mají voličský potenciál šest procent, u této agentury překonali pětiprocentní hranici poprvé. Říjnový model STEM pro stanici CNN Prima News jim pak přisuzuje 3,2 procenta.
V případě, že by Motoristé magickou hranici příští rok na podzim překonali, o jejich možném volebním angažmá by rozhodoval zejména zisk větších stran a to, zda by mohli fungovat jako ten pomyslný jazýček na vahách.
