Andrej Babiš už zase pláče. Facebookem se opět nese jeho dojemné „kňů“, aby všichni věděli, jak jsou na něho ti zlí lidé, kteří ještě nepochopili jeho dobrodiní, nespravedlivě oškliví. Oni mu dokonce, tomu spasiteli národa, nevinné lilii a čackému bojovníku s korupcí – považte! – nadávají.

Ano, je tomu tak. Na facebookovém profilu pana nepolitika se občas najde někdo, kdo mu od plic vynadá, nebo mu doporučí odebrat se do PR…, čímž má jistě na mysli něco úplně jiného než Public relations. Chrliči nadávek všeho druhu se ale běžně vyskytují na veřejných profilech všech politiků a politických stran.

A tak i Andreje Babiše někteří nazývají slovenským dráteníkem, parazitem, kriplem, magorem či estébáckým šmejdem. Případně jej vyzývají, aby už konečně vypadl. Neuvěřitelné. Kde to ti lidé jen mohli slyšet? Že by na videích natočených na veřejných akcích tohoto ukřivděného pána, který na tazatele a oponenty vztekle pokřikuje, aby vypadli, že jsou pakáž, psychopati, otravný hmyz a magoři? Připomíná tak pětiletého Pepíčka, který řekne Honzíčkovi blbče, ale obratem letí s brekem žalovat mamince, že mu Honzíček řekl pitomče.

O to ale nakonec ani tak nejde. Kňučení Andreje Babiše, že mu všetci ubližujů a dělají to, co on sám zhusta dělá jiným, je dávno věcí tak známou, že už si z toho kdekdo dělá jen legraci. Veškerá sranda ale přestává, když si přečteme Babišův facebookový status, vzkaz příznivcům.

Píšete mi spoustu milých vzkazů ať vydržím. Moc vám všem děkuji. Za co ale vám všem smekám – že když někoho tady na Facebooku naši nepřátelé sprostě urazí, ostatní se za něj postaví.

Jak píše paní Miluše Svobodová: “Vážení příznivci a sympatizanté hnutí ANO. Já vím je to tu nechutné, ale musíme to vydržet. Ty hrozné urážky, ty nadávky, ty zaručené negativní informace k osobě p. Babiše. Bude to sílit. Já doufám, že to vydržíme a neuhneme. To se ještě budeme divit, co vše ještě vymyslí. Jsou totiž úplně v p…..! Volíme ANO – 21 – oko bere.” 

Je to tak, když budeme táhnout za jeden provaz, tak to zvládneme. A právě tradiční politici a jejich loutkáři se snaží tu naši jednotu rozložit. I docela rozumní lidé jsou někdy nalomení antibabišovskou propagandou. Je vidět, že stokrát opakovaná lež funguje. Naši jedinou zbraní proti ní je, že budeme držet při sobě. 

(Citace je bez redakčních úprav, pravopisné chyby, kterými se Prchalovo PR možná snaží vzbudit dojem, že píše osobně AB, jsou ponechány.)

Omleté žvásty o „tradičních politicích“ nebo tom, jak na naše trestně stíhané neviňátko všichni kydají lži, na tom nejsou to nejhorší. Máme tu něco horšího. Něco nového.

Takové nenápadné slovo schované uprostřed typického babišovského balastu. Nepřátelé. Už ne kritik. Už ne odpůrce. Už ne oponent. Nepřítel. Tak označuje kriticky naladěné občany člověk, který se hodlá stát předsedou vlády naší země.

Vy, kteří pamatujete totalitu, nejspíš pocítíte zamrazení v zádech. Nad zřetelnou připomínkou časů, kdy byli nespokojení občané nepřáteli nejen nazýváni, ale také tak s nimi bylo nakládáno. Šikana, politická perzekuce, výslechy, vězení…

Jak dlouho může asi trvat, než se z prostých „nepřátel“ v rétorice mocných stanou nepřátelé režimu nebo třídní nepřátelé?

Také větička „snaží se tu naši jednotu rozložit“ musí mnohým zaznít povědomě zlověstným tónem. Jednotně pod vedením strany a vlády. Republiku si rozvracet nedáme.

Existuje lidové úsloví pravící „Je to v něm jako v koze“. A právě tak je i v Andreji Babišovi pevně zakonzervované a vrostlé uvažování z časů totality. A občas šeredně vykoukne navenek.

Měli bychom si tedy dát zatracený pozor, abychom náhodou nešli spát jako svobodní kritičtí občané a neprobudili se v časech, kdy z nás najednou zase budou samozvanci, zaprodanci a nepřátelé státu. A s takovými ti, kterým Andrej „Bureš“ Babiš podle výpovědi řídícího důstojníka StB nesloužil, rozhodně nezacházeli v rukavičkách.

To chceme? Nebylo o co stát.