Lékařka (a podnikatelka roku 2019) MUDr. Eva Dokoupilová z Uherského Hradiště v rámci svého revmatologického centra raketovou rychlostí vybudovala očkovací místo a své klienty – především seniory – s vakcínou objela. Stařenky naočkují u nich doma, bez stresu a nebezpečí, že se senioři cestou nebo v čekárně nakazí. 

Paní doktorku Dokoupilovou znám léta a v době, kdy jsem ještě byl schopen tam dojet, jsem se u ní léčil s páteří. Měla ve své specializaci tak dobrou pověst, že mi za to to cestování stálo. Její čekárna byla vždy „našlapaná“ shrbenými stařenkami s osteoporózou. Teď už tam sice nedojedu, ale zato paní doktorka objíždí ty stařenky. Až domů jim vozí očkování – a je to ve smutném příběhu pandemie tak dobrá a optimistická zpráva, že jsem paní doktorku požádal o rozhovor, kterého se zúčastnil i její manžel – manažer.

Jak u vás loňský rok s epidemií ohrožující hlavně seniory vůbec proběhl?

Celý rok 2020 byl velice komplikovaný, já mu říkám turbulentní (jinak bych musela použít o moc silnější slovo). Život nás všech se kompletně změnil od jarního lockdownu, kdy jsme se náhle ocitli v situaci, že jsme měli opravdu obrovské starosti o chod naší revmatologické ambulantní kliniky. Máme stovky pacientů s autoimunitními chorobami na biologické léčbě. Potýkali jsme se s obrovským nedostatkem ochranných pomůcek jak pro tyto pacienty s imunosupresivní léčbou, tak pro personál, rozdělovali jsme tým naší kliniky na A a B, tvořily se záložní plány.

Celá tato složitá situace ale měla i kladné stránky. Náhle jsme se zklidnili a z rozlétaného života jsme náhle zůstali doma v klidu, a měli jsme tudíž dost času na přemýšlení a rozjímání. V této době se zvedla obrovská solidarita a vůle pomoci různým lidem, kteří pomoc potřebovali. Tak se zrodila myšlenka pomoct našim nejohroženějším spoluobčanům, seniorům 65+ s vitaminovými balíčky. Konkrétně to byl vitamin C, zinek a vitamin D, které se všeobecně považují za prevenci těžkého průběhu nemoci covid-19. Vzhledem k tomu, že se celá situace na podzim opakovala, zopakovali jsme i my tuto pomoc v tzv. druhé vlně.

Jak vás – revmatoložku – napadlo založit očkovací centrum?

Šlo to tak trochu ruku v ruce s tím předchozím. Na podzim, když vypukla druhá, ještě silnější vlna a epidemická situace se stále zhoršovala, nám zasvitla naděje. Jak se říká – světlo na konci tunelu v podobě očkování. Podrobně jsem celý rok sledovala úsilí farmaceutických firem na vývoji vakcíny a koncem roku už bylo jasné, že se vývoj blíží do finále a náš život se změní. Velmi nás nadchl přístup k očkování v Izraeli, a tak se zrodila myšlenka zřídit očkovací centrum.

V první řadě jsme chtěli zajistit očkování pro naše pacienty s autoimunitními chorobami, kteří jsou převážně léčeni imunosupresivní léčbou. Zjistili jsme, že splňujeme veškeré předpoklady pro zacházení s vakcínou Pfizer/BioNTech, která musí být skladována při –72° C. Většina ze spolupracovníků na klinice má IATA certifikát na zacházení se suchým ledem (mimo jiné), disponujeme mrazicím zařízením na –72° C, máme plné vybavení a celý personál je opakovaně proškolován, jak se chovat v případě nenadálé zdravotní příhody. Všichni jsme tak trošku vychováni a vyškoleni opakovanými zahraničními audity i audity ze strany SÚKLu, a to zejména díky biologické léčbě, kterou podáváme už více než 20 let.

Dále čtěte

Medici pro očkování: Projekt, co má smysl

Myšlenka studentů medicíny spustit informační server o očkování měla popravdě napadnout spíše někoho z vlády. Ale to nemůžeme čekat. Naštěstí…

Shodou okolností máme také potřebné prostory a hlavně kvalifikovaný personál, který může v očkovacím centru pracovat na plný úvazek. Vedoucí očkovacího centra paní MUDr. Parvine Gricová má celoživotní zkušenosti s očkováním a této problematice se věnuje celý svůj profesní život. Napsala v minulosti na toto téma řadu odborných článků. Byl to tedy už jen malý krůček k tomu rozeslat všechny potřebné dokumenty na Ministerstvo zdravotnictví ČR, na zdravotní pojišťovny a krajský úřad s žádostí o zřízení očkovacího centra. Žádosti byly téměř okamžitě schváleny a byl nám přiznán statut Očkovacího centra MEDICAL PLUS, které máme v Uherském Hradišti na ulici Obchodní. Všemi autoritami máme také schválen mobilní očkovací tým.

Jak vznikla myšlenka proočkovat jako první v pořadí seniory v Popovicích a v Podolí?

Všechno se vyvíjelo poměrně velmi rychle. Po schválení očkovacího centra jsme dostali od krajského úřadu příslib několika lahviček vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech). Podle vládního nařízení mohli být touto vakcínou očkováni jen senioři 80+. V té době se teprve rozjížděl registrační a rezervační systém. Nás vedl vpřed hlavní cíl – proočkovat co nejvíce seniorů v co nejkratším čase. Ještě před spuštěním rezervačního systému nám bylo jasné, že to bude pro řadu seniorů velký problém, a nás napadla myšlenka, že bychom prostřednictvím obecních úřadů pomohli seniorům s registrací a pak je všechny v rámci jednoho výjezdu mobilním týmem proočkovali. Jednalo se o pilotní projekt ve spolupráci s obecními úřady a krajským úřadem. Na začátku jsme vůbec netušili, jakou doslova lavinu pozitivních emocí to spustí. Senioři 80+, kteří se přihlásili k očkování, byli nesmírně rádi, že jsme vše uskutečnili v teple jejich domovů (shodou okolností bylo –10° C) a že mají vše bez starostí. Opravdu příkladnou pomoc seniorům zde vykonali zástupci obecních úřadů v Popovicích i Podolí. Všechny seniory 80+ osobně obešli s dotazníkem a získali jsme tak prakticky ihned přesné seznamy zájemců o očkování.

Jak samotné očkování probíhalo?

Protože jsme se i my setkali s podobnou situací poprvé, přistoupili jsme k tomu nesmírně zodpovědně. Celý mobilní tým se skládal z šesti osob. Vedoucí lékařka MUDr. Parvine Gricová měla k dispozici čtyři sestřičky. Jedna sestřička měla na starosti vakcínu, která byla uložena v termokufru s certifikovaným teploměrem, druhá sestřička měla na starosti vybavení pro případnou nenadálou příhodu (defibrilátor, kyslík, zařízení k intubaci a potřebná léčiva ke zvládnutí nenadálé alergické reakce). Třetí a čtvrtá sestřička vždy zůstávaly v domě očkovaného seniora 80+, aby byl zabezpečen dohled 15–30 minut.

Kromě očkovacích center se mají v následujících měsících přidat k očkování i praktici. Je to reálné?

Předně musím říct, že tímto projektem jsme v žádném případě nechtěli zasahovat do kompetence praktických lékařů. Celý nápad vznikl v době, kdy teprve startoval rezervační systém a byla k dispozici jen jedna na logistiku velmi komplikovaná vakcína od firmy Pfizer/BioNTech. Osobně si myslím, že praktičtí lékaři mohou proočkovat velkou část populace, nemohou však úplně nahradit práci očkovacích center. Celá logistika kolem očkování vakcínou Pfizer/BioNTech je poměrně hodně náročná, týká se to nejen skladování, ale i všech procesů kolem přeočkování za 3–4 týdny. Zejména pokud by se očkovaly stovky lidí za den, pak se této práci musí věnovat minimálně pětičlenný tým, a to na plný úvazek. Praktičtí lékaři mají ze svých ambulancí velké zkušenosti s očkováním a jistě budou významným článkem v očkovací strategii, až budou k dispozici logisticky méně náročné vakcíny. Ale vzhledem k velké vytíženosti praktických ambulancí budou moci přeočkovat jen desítky lidí denně, zatímco v očkovacích centrech a místech se počítá s vyššími stovkami nebo i tisíci očkovaných za den.

Jak složitá je celá administrativní zátěž ohledně očkování?

Dvoufázové očkování představuje velkou administrativní zátěž. Od registrace k očkování k převzetí vakcíny, jejího skladování, objednání pacienta, samotného výkonu očkování (z každé lahvičky je třeba získat šest dávek, a to vyžaduje opravdu precizní práci a správný injekční materiál), observace, objednání na druhý termín očkování a ihned zadání do ISIN a ambulantního softwaru. Při druhém termínu se situace opakuje a až na samém konci každý očkovaný obdrží certifikát o provedeném očkování, který on-line vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR. Tento certifikát, jakýsi očkovací průkaz, má osvědčit, že daná osoba je proočkována proti nemoci covid-19 (kdy, kým a jakou vakcínou), a má sloužit i jako mezinárodní certifikát při cestách do zahraničí. Na první pohled by se mohlo zdát, že když je vše realizováno přes počítače, elektronické přístupy a centrální registry, jde vše rychle a hladce. I dobrému administrátorovi může ovšem zadání jednoho pacienta trvat pět i více minut za plného soustředění. Vše se navíc elektronicky kontroluje přes centrální evidenci obyvatel, aby všechny údaje byly zcela přesné a jedinečné.

K dispozici máme nyní tři vakcíny. Jakou byste se nechala naočkovat vy a jaký je mezi nimi rozdíl?

Všichni zdravotníci v okrese Uherské Hradiště jsou díky příkladné spolupráci mezi místním vedením České lékařské komory a ředitelem Uherskohradišťské nemocnice MUDr. Sládkem již naočkováni minimálně první dávkou Comirnaty (výrobce Pfizer/BioNTech). Já osobně mám to štěstí, že jsem už obdržela ve správném časovém období i druhou dávku.

Co se týká rozdílu mezi jednotlivými vakcínami, soustřeďme se na první tři, které máme v tuto chvíli k dispozici. První vakcína je od firmy Pfizer/BiNTech a druhá od firmy Moderna. Obě mají stejný mechanismus působení, jsou to tzv. RNA vakcíny. V tomto případě se do těla očkovaného aplikuje přímo část RNA viru SARS-CoV-2. Koronavir SARS-CoV-2 je virus, který je hustě pokrytý takzvaným spike proteinem. Je to protein, který virus využívá k proniknutí do buněk nakaženého. Očkováním RNA vakcínou se v podobě očkovací látky do těla naočkovaného dostává mRNA informace, díky které dojde k tvorbě spike proteinu na povrchu buněk naočkovaného jedince. V těle očkovaného se začnou tvořit protilátky a začne se mobilizovat takzvaná buněčná imunita proti tomuto spike proteinu. Při následné expozici virem obaleným spike proteinem se uplatní tyto již vytvořené mechanismy – uplatní se vytvořené protilátky a zareaguje buněčná imunita proti viru.

Vakcína od firmy AstraZeneca je takzvaná vektorová vakcína. Její konečný efekt na tvorbu protilátek a aktivaci buněčné imunity je stejný. V případě této vakcíny je ale do těla očkovaného dodávána dvouvláknová DNA pro spike protein. Tato DNA je přidána do jiného viru, a to adenoviru. Adenovirus je běžný virus způsobující katary horních dýchacích cest a pro výrobu této vakcíny se používá oslabený a modifikovaný virus od šimpanzů. Vzhledem k tomu, že DNA není tak citlivá a zranitelná jako RNA, je také skladování a zacházení s vakcínou AstraZeneca méně komplikované než s vakcínami od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

Vidíte světlo na konci tunelu?

Naším cílem je co největší počet naočkovaných spoluobčanů v co nejkratším období, mluvit o nějakém termínu, kdy „to“ skončí, je zatím brzy. Jedině proočkováním se můžeme vrátit zpět ke všem dřívějším aktivitám a k plnohodnotnému životu. Věříme, že se naší vládě podaří sehnat dostatek vakcín, tak, abychom mohli kapacitu očkovacích center naplno využít, aby mohly být do očkování zapojeny i mladší skupiny obyvatel, a tím došlo k proočkování většiny populace co nejrychleji. Tam už to světlo na konci tunelu uvidíme.

Díky za rozhovor i za to, co pro seniory děláte. Já už mezi ně skoro patřím, tak vím, že dostat se na očkování může být problém – a že jste jim vyšla vstříc, je mimořádně hezké!