Premiér Babiš kritizuje, kdo rozhodl o tom, že byl ve státních hmotných rezervách nedostatek respirátorů. Už několik týdnů je tak ohrožováno zdraví zdravotníků a jejich pacientů. Byla to ovšem jeho vláda, která v únoru rozhodla o centrálních nákupech a zastavila rozjetou dodávku 200 tisíc respirátorů.
Selhání vlády, která nebyla schopna včas zajistit ochranné pomůcky, ačkoli v lednu tvrdila opak, nese vysoké náklady. Teď za hašení požáru draze platíme jeho původci, Číně, protože z její strany nejde o charitu, nýbrž o byznys. Ale i o neskrývanou snahu posílit u nás svůj vliv. Vláda a prezident projevují Číně vděk, ačkoli epidemie čínského viru, kterou tamní režim původně zatajoval, způsobí ekonomické ztráty v řádu stovek miliard.
Zbytečné oslavné divadlo
Vláda by měla popravdě informovat, zda se už dříve neobjevily možnosti dodávek chybějícího zdravotnického materiálu z jiných zemí, a proč dosud nereagovala na nabídku špičkových testů na koronavirus z Jižní Koreje. Po zaváhání kabinetu v samém počátku dnes není na vybranou, jenže to neznamená v budoucnu neposílit domácí produkci a diverzifikovat dodávky z jiných zemí. Jakékoli prohloubení závislosti na čínském komunistickém režimu by bylo fatální chybou.
V této situaci si mohla vláda odpustit oslavné divadlo, když na letišti v pražské Ruzyni vítá její delegace v čele s premiérem Babišem přílet letadla společnosti China Eastern s respirátory. Praktičtější by bylo dopravit tento materiál na vojenské letiště v Pardubicích, čímž by se ušetřilo překládání beden a jejich odvážení v koloně do pardubických skladů. Jenže někdo zjevně vyžaduje okázalý ceremoniál, což už tady jednou bylo při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Tyto průvodní jevy budí určitou nedůvěru, kterou posilují další zprávy vyplouvající ze zákulisí. Šéf ANO hledá viníka, proč byl dlouho kritický nedostatek respirátorů. Tím stát ohrozil zdraví tisíců zdravotníků v první linii a jejich pacientů.
Nevím, kdo to rozhodl
„Já nevím, kdo rozhodl, že ve státních hmotných rezervách je deset tisíc respirátorů, a proč jich tam někdo nedal dva miliony!“ reagoval premiér rozčileně na tiskové konferenci 17. března na otázku, proč si stát včas nevytvořil zásoby.
Už koncem ledna bylo podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zjevné, že se epidemie koronaviru šíří do zahraničí. Rovněž byla v té době uvolněna počáteční informační blokáda čínských úřadů. Ještě v prosinci přitom zatýkaly lékaře, kteří poukazovali na virové nebezpečí. Byli obviněni z „protiprávních činů, šíření fám a narušování sociálního pořádku“ a jejich osud není znám.
Andrej Babiš znovu projevil svoji nekompetenci, protože si ani v této věci neověřil skutečnost. Jeho představa řídit a kontrolovat všechno kolem epidemie, aby navenek prodával obraz mesiáše, naráží na bariéru jeho neschopnosti orientovat se v problému.
Kdo je zodpovědný?
Proti této adresné kritice se ohradil předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V rozhovoru pro DVTV objasnil, že o tom, co je v hmotných rezervách, rozhodují příslušní ministři na základě krizových plánů. „V případě respirátorů a dalších zdravotnických pomůcek o tom rozhoduje ministr zdravotnictví,“ uvedl.
Ačkoli se ministr Adam Vojtěch v lednu dušoval, že vláda nic nezanedbává a má všeho dostatek, dostihly ji její lži a lakování situace na růžovo. Co je však skandální, ke zhoršení už tak špatného stavu došlo jejími následnými zásahy.
Švagr poukázal na to, že v únoru přišel požadavek Ministerstva zdravotnictví na dodávku 200 tisíc respirátorů. „Vypsali jsme výběrové řízení, ale za několik dní bylo zrušeno, protože vláda rozhodla o centrálních nákupech,“ prozradil.
V té době bylo v hmotných rezervách 10 tisíc respirátorů a další požadavek na navýšení tohoto počtu už nepřišel. Nedostatek se řeší až nyní za podivných okolností, kdy hradní pročínská enkláva „zachraňuje stát“.
„Nebyli jsme připraveni, a za to je zodpovědné Ministerstvo zdravotnictví, není to v naší gesci,“ prohlašuje Švagr. Zároveň zdůraznil, že neměl k dispozici dostatek peněz. Podle něj by bylo vhodné stavy hmotných rezerv navýšit, ale Babišova vláda je naopak ztenčuje.
Za přiškrcení finančních prostředků pro státní hmotné rezervy je zodpovědné Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou. To je druhý Babišem hledaný „viník“ nedostatku zásob. Za řízení státu jako firmy, jak rád zdůrazňuje, je ovšem zodpovědný sám premiér.
Nedostatečná připravenost
Na selhání vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministrem Adamem Vojtěchem poukázal bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). „Pokud něco vládě a Ministerstvu zdravotnictví vyčítám, tak je to nedostatečná připravenost na pandemii. Bylo chybou, že v předstihu nevytvořila dostatečné zásoby zdravotnického materiálu,“ řekl v rozhovoru pro Deník Referendum.
„Za chybu považuji i to, že Ministerstvo zdravotnictví v době, kdy se virus začal šířit i na našem území, rozhodlo o zastavení běžného zásobování nemocnic s tím, že to celé zařídí samo. Jde totiž o mimořádně náročnou a rozsáhlou distribuční akci. Firmy a společnosti, které zdravotnická zařízení zásobují, mají spoustu zkušeností, logistické kanály a dodavatele. Představa, že to ze dne na den zvládne stejně dobře dělat nějaký úředník na ministerstvu, který se tím nikdy nezabýval, je z říše snů,“ tvrdí Němeček.
Nesmyslné kontroly
Jeho slova potvrzuje šéf Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. Překvapilo ho, že se počátkem března rozběhly finanční kontroly výrobců a distributorů nedostatkových respirátorů.
„Stát v tuto chvíli úplně odřízl soukromé nemocnice, ordinace nebo třeba neziskové organizace. I když si u nás zboží objednaly a zaplatily už třeba koncem ledna, teď jim ho nesmíme dodat,“ řekl Kůs portálu Seznam Zprávy. Zákazníkům proto dodavatelé říkají, že objednané ochranné pomůcky nedostanou, a objednávky stornují, i když jde o laboratoře a jiné zdravotnické provozy.
Finanční kontrola postihla i technologickou firmu Pardam, která vyrábí 10 tisíc kvalitních respirátorů měsíčně a chce navýšit produkci. „Je mi líto, že na jednu stranu se snažíme pomáhat státu a navyšujeme výrobní kapacity, co to jde, a na druhou stranu nás úředníci téhož státu chodí kontrolovat, jestli dodržujeme pravidla,“ uzavírá Kůs.
Nyní nezbývá než zatnout zuby a vydržet. To neznamená nebýt kritický k fatálním a nepochopitelným selháním jednotlivých členů vlády, ze kterých by měli, až přijde čas, vyvodit osobní odpovědnost. Možná jsme si tak mohli ušetřit i současné teatrální ovace původci virové krize.