„Vrazi, opusťte Ukrajinu,“ hlásá transparent, s nímž den co den od útoku Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 protestují obyvatelé Åland před tamním ruským konzulátem. Lidé na autonomním souostroví v Baltském moři se strategickou polohou mezi Švédskem a Finskem si přejí, aby Rusové odešli, jenže ti mají podle dohody z roku 1940 na místě právo kontrolovat, že Ålandy zůstanou demilitarizované.

„Není to tak, že bychom po nich házeli kameny, ale dáváme najevo nespokojenost. Chceme se podívat nepříteli do očí, a proto každý den stojíme a křičíme. Člověk musí říkat, co si myslí, a nenadávat doma, za něco se postavit. Tak funguje demokracie,“ řekl deníku Dagens Nyheter (DN) organizátor protestů Mosse Wallén.

„Stojíme tu od prvního dne, protože jsme neskutečně na*raní. Mysleli jsme si, že Evropa už má období válek a utrpení za sebou,“ dodal. Minulý týden obyvatelé Åland alespoň samosprávu po dvou letech přiměli k rozhodnutí přejmenovat autobusovou zastávku před ruským konzulátem na Svobodná Ukrajina.

Chtějí zabránit eskalaci

„V souvislosti s ruskou útočnou válkou se tu vedla poměrně velká diskuse. Ozývalo se mnoho hlasů, které volaly po uzavření konzulátu,“ uvedla zemská radní Katrin Sjögrenová. Regionální vláda proto nechala prověřit všechny smlouvy a dokumenty ve snaze zjistit, zda existuje nějaká možnost ruský konzulát uzavřít.

Dále čtěte

Rusové sebrali Estoncům bóje z hraniční řeky Narvy. Zastrašují nás, řekla premiérka Kallasová

Ruská pohraniční stráž v noci na čtvrtek odstranila z estonských vod na řece Narvě čtyřiadvacet navigačních bójí. Ty se používají…

Ukázalo se, že možnosti jsou velmi omezené a porušení dohod by bezpečnostní situaci neprospělo. „Samozřejmě vím, co je Rusko zač. Usoudili jsme, že pokud my v západních demokraciích nebudeme ctít dohody, dojde k eskalaci,“ řekla DN Sjögrenová.

Na Ålandách vzbudil reakci později smazaný dokument, který se minulou středu objevil na stránkách ruského ministerstva obrany. Podle něj mělo Rusko v rozporu s mezinárodním právem v plánu rozšířit své teritoriální vody v Baltském moři. Konkrétně chtělo posunout hranici ve východní části Finského zálivu a u Kaliningradské oblasti

„Rusům se nedá věřit“

„Nejsme překvapeni. Takhle vypadá realita. Rusko na dlouhé hranici s Finskem uskutečňuje svou hybridní hrozbu, takže musíme zachovat chladnou hlavu,“ uvedla Sjögrenová. Záměr Ruska ale polekal Ukrajinku Tetianu Tymošenkovou, která na Ålandách žije 15 let. Od ruské invaze v únoru 2022 pomáhá ukrajinským uprchlíkům, kteří míří do Švédska.

„Všichni se jenom smáli, protože si nikdo nemyslel, že Putin zaútočí na Ukrajinu. Já jenom přemýšlím, kam se přestěhuji, pokud budou Ålandy napadeny. Musím přiznat, že jsem hodně vystrašená,“ řekla Tymošenková DN.

Pětašedesátiletý Uffe Gustafsson strávil na ostrovech celý život. „Můj otec a matka vždycky říkali, že Rusům nemůžete nikdy věřit. Historie se opakuje,“ prohlásil. O našem ‚dobrém‘ příteli z východu se toho dá říct opravdu hodně. Chce si nás takovým prohlášením otestovat. Chce si vyzkoušet, kam až může zajít ‒ protože v den, kdy ztratí moc, skončí.“

Dále čtěte

Rusové denně tankují u Gotlandu díky firmě z Lotyšska. Jejich flotila křižuje Balt u švédských hranic

Ropný tanker, který už několik měsíců kotví u ostrova Gotland v Baltském moři, denně poskytuje palivo ruským lodím z takzvané…

Demilitarizace Åland byla stanovena čtyřmi smlouvami. První pochází z krymské války v roce 1856. Po vyhlášení nezávislosti se v roce 1917 staly ostrovy součástí Finska. O čtyři roky později rozhodla Společnost národů, že jako autonomní oblast zůstanou pod Finskem, ale coby demilitarizovaná a neutrální zóna.

V mírové smlouvě mezi Finskem a SSSR z roku 1940 se uvádí, že Rusko bude dohlížet na demilitarizaci Åland. Ty tvoří více než 6700 ostrovů, z nichž 60 je obydlených. Jedná se o samosprávní finskou provincii s téměř 30 tisíci obyvateli. Má vlastní vlajku, poštovní známky a poznávací značky. Na Ålandách se mluví švédsky.