Americký miliardář Elon Musk a hlasitý podporovatel Donalda Trumpa, který často kritizuje nelegální migraci, sám v 90. letech pracoval ve Spojených státech ilegálně. V sobotu o tom informoval americký deník The Washington Post. Rodák z Jihoafrické republiky neměl mít potřebná povolení při zakládání své první firmy.

Podle zjištění amerického deníku se příběh začal psát v roce 1995, kdy Musk přicestoval do kalifornského města Palo Alto. Namísto plánovaného studia na prestižní Stanfordově univerzitě se pustil do podnikání a založil softwarovou společnost Zip2. Tu v roce 1999 prodal za zhruba 300 milionů dolarů.

Odborníci na imigrační právo deníku řekli, že pro zachování platného pracovního povolení měl být Musk řádně zapsaný ke studiu. Nic takového se však nestalo. Potřebné dokumenty získal podle jeho bývalých kolegů přibližně až v roce 1997.

Někdejší právník ministerstva spravedlnosti pro imigrační řízení Leon Fresco vysvětlil, že zahraniční studenti nemohou opustit školu, aby vybudovali firmu, i když nedostanou okamžitě zaplaceno. „Pokud děláte cokoli, co pomáhá usnadnit generování příjmů, například navrhujete kód nebo se snažíte uskutečnit prodej na podporu generování příjmů, pak máte problém,“ prohlásil.

Dále čtěte

Kolář, Landovský, Klvaňa, Pondělíček. Přijďte na debatu o tom, co čeká svět s Trumpem či Harrisovou

Prezidentské volby v nejdůležitější světové demokracii jsou za rohem a voliči mají tentokrát na výběr mezi dvěma diametrálně odlišnými kandidáty.

Samotný Musk ani jeho právník Alex Spiro či zástupci jeho společností SpaceX, Tesla, X a The Boring Company se k nejnovějším zjištěním amerického deníku nevyjádřili. Miliardář pouze v podcastu před čtyřmi lety k celé věci prohlásil, že byl v USA legálně, ale měl dělat studentskou aktivitu. „Bylo mi dovoleno dělat práci, která vypadala, že podporuje cokoli,“ řekl podle amerického deníku v roce 2020.

Kritika nelegálních migrantů

Musk ve svých příspěvcích na sociální síti X často kritizuje počet přistěhovalců bez dokladů, kteří překračují hranice Spojených států z Mexika. „Je snazší dostat se do této země jako vrah než jako nositel Nobelovy ceny. Proč? Pokud byste měli možnost mít ve svém týmu Stephena Curryho, samozřejmě byste ho vzali. Chceme, aby legální přistěhovalectví poctivých, tvrdě pracujících lidí bylo rychlé a snadné, a nelegální přistěhovalectví by mělo být obtížné. Tak by to mělo být,“ připomněl pak web EuroZprávy Muskova slova z jednoho z jeho projevů.

V současné době je Musk významným podporovatelem Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Na jeho kampaň již údajně věnoval přibližně 119 milionů dolarů. Trump, známý svým tvrdým postojem k imigraci, mu na oplátku slíbil místo v čele nové Komise pro efektivitu vlády a v případě znovuzvolení slibuje masivní deportace.

Obdiv Muska k diktátoru Putinovi

Tento týden vyšlo najevo, že Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Americký deník The Wall Street Journal o tom informoval s odkazem na zdroje z okruhu současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. Během diskuzí se věnovali především osobním tématům, byznysu i geopolitickým otázkám.

Dále čtěte

Putin žádal Muska o laskavost pro Čínu. Od konce roku 2022 jsou spolu v pravidelném kontaktu

Elon Musk, jeden z nejbohatších lidí na světě a jeden z hlavních tahounů amerického vesmírného průmyslu, je od konce roku…

Dva ze zdrojů amerického deníku informovaly o tom, že Putin v jednu chvíli Muska požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou službu Starlink nad ostrovem Tchaj-wan a prokázal tak laskavost čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Putinovo Rusko se na Čínu silně spoléhá, pokud jde o obchod, včetně průmyslových zařízení a spotřebního zboží, a o přečkání západních sankcí. Deník FORUM 24 o tom přinesl podrobnosti už v pátek.