Elon Musk loni vypnutím své satelitní sítě Starlink zmařil ukrajinskou misi, jejímž cílem bylo vyřadit ruské válečné lodě kotvící v anektovaném Sevastopolu. Jde o lodě, z nichž jsou vypouštěny řízené střely na Oděsu, Mykolajiv a mnoho dalších rušných a krásných ukrajinských měst. Tento Muskův krok vyvolává otázky, jakou moc dnes mají magnáti velkých společností.

Jade McGlynnová na serveru The Moscow Times uvádí ve své úvaze o Muskově moci nejdřív historický citát.

„‚Charita je chladná šedá věc bez lásky. Pokud chce bohatý člověk pomoci chudým, měl by ochotně platit daně, a ne rozdávat peníze z rozmaru.‘ Tato slova bývají připisována britskému poválečnému labouristickému premiérovi Clementu Attleemu, který položil základy bezpečnosti britského lidu prostřednictvím sociálního státu a založením NATO. Chtěl tím říci, že filantropie je nespolehlivá záchranná síť. ‚Dobročinnost‘ Elona Muska vůči Ukrajině tato rizika ztělesňuje,“ píše McGlynnová a zmiňuje ono vypnutí Starlinku.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM varuje: Hrozí nám slovenská cesta!

Nový Týdeník FORUM mapuje situaci na Slovensku před parlamentními volbami, které vévodí motiv pomsty a znevažování evropské a západní orientace…

Dále vysvětluje, proč hlavní znepokojení podle ní nevzbuzuje sám Musk.

„Muskovo rozhodnutí, na což má jako soukromá osoba a majitel společnosti Starlink právo, není tím nejvíce pobuřujícím prvkem. Je to spíše skutečnost, že Ukrajina byla ponechána v závislosti na rozmarech jednoho člověka a na tom, co vnímá (nebo je přesvědčen, že vnímá) jako správné, nebo špatné. Navíc Musk by neměl mít takovou moc nad průběhem války. Pokud ji má, pak je problém v interakci mezi západním kapitalismem a národní bezpečností a ve váhavé reakci Západu na ruskou válku na Ukrajině,“ konstatuje autorka.

Dále čtěte

Nepotřebujeme „mlčení jehňátek“, NATO by se mělo ozvat, když mu tam padají ruské plechovky, říká Podoljak

Jak jsme tu psali, obyvatelé Rumunska jsou znepokojeni, protože již přes měsíc nad jejich hlavami létají…

Kreml v ultimátu z prosince 2021 ukazuje, že válka je součástí širší ruské strategie, jejímž cílem je nastolit plnou kontrolu nad Ukrajinou a jejími obyvateli s cílem zajistit si roli velmoci s vymezenou sférou vlivu v multipolárnějším mezinárodním uspořádání.

„Nebezpečí se nedá zadržet uvnitř Ukrajiny. Je absurdní, že po osmnácti měsících války, která bude dlouhá, zůstávají obchodní zájmy a politické rozmary jednoho podnikatele tak vlivné. Když jste v nebezpečí, potřebujete funkční, strategickou záchrannou síť, ne naději, že se nad vámi nějaký boháč slituje,“ usuzuje na závěr autorka.

Podle McGlynnové je v zájmu všech Evropanů, aby Ukrajina co nejdřív zvítězila a Západ si mohl dovolit „luxus“ odklonit kapitál na vyzbrojení Ukrajiny a záchranu jejího lidu.