Pandemie covidu-19 začala ve světě i v Česku už před rokem a půl. A nyní počet nakažených i hospitalizovaných kvůli mutaci koronaviru delta (dříve indické) roste v řadě zemí, Česko nevyjímaje. A například ve Spojených státech amerických se pobyt v nemocnici stále častěji týká i malých dětí, některé z nich nákaza i zabíjí. A to nejvíc za celou dobu pandemie. Vědci tak urychleně zkoumají dětskou imunitu, aby zjistili, proč se většina omladiny nebezpečnému viru bez problémů ubrání. Hledají ale také příčinu toho, proč tato „ochrana“ občas fatálně selže.

První úmrtí novorozence s covidem bylo hlášeno z Orange County na Floridě, kojenec nákaze podlehl také ve státě Mississippi a v Merced County v Kalifornii hlásili zdravotníci úmrtí infikovaného miminka, kterému ještě nebyl rok, na konci srpna. Jak připomíná americká CNN, malí pacienti s covidem se valí na řadu dětských nemocnic v zemi. Oběti z řad dětí přitom hlásí i Česko – podle dat zveřejněných ministerstvem zdravotnictví a hygienickými stanicemi zemřely s covidem-19 v Česku čtyři pacienti ve věku 0 až 14 let – tři dívky a jeden chlapec.

Dále čtěte

Známe Zemanův plán, jak dostat Rusy do Dukovan. Po volbách

Nové číslo Týdeníku FORUM tentokrát varuje před nebezpečím, které představuje působení prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Hlava státu…

Podle CNN to před příchodem vysoce nakažlivé varianty delta vypadalo, že v podstatě všechny děti jsou toho nejhoršího řádění covidu-19 ušetřené, aniž by vědcům bylo jasné proč. A i když chybí jasné důkazy, že mutace delta způsobuje těžší průběh nemoci, je zkrátka tak nakažlivá, že na specializovaná dětská oddělení se valí obrovské množství dětských pacientů. Na začátku září podle Americké asociace pediatrů děti tvořily skoro 30 procent nově nakažených. Od začátku pandemie v USA zemřelo s covidem už nejméně 534 dětí ve věku pod 18 let.

Nejnovější vlna koronaviru ovšem znovu dává naléhavost otázkám, které experty matou už od vypuknutí pandemie: Co přesně chrání většinu dětí před vážným průběhem covidu? A proč tato obrana občas selže? „Je to naléhavá a komplexní otázka. Děláme vše, co je v našich silách, abychom ji zodpověděli, k čemuž využíváme všechny dostupné nástroje,“ říká Bill Kapogiannis, infektolog z Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development (Národní institut dětského zdraví a vývoje člověka).

Kupící se důkazy naznačují, že „přirozená imunita dětí dokáže koronavirus přidusit už v raném stádiu infekce, takže se v těle neuchytí a nedokáže se nekontrolovaně množit,“ uvedla Lael Yonkerová, profesorka pediatrie z Massachusettské všeobecné nemocnice. Série studií vědeckého manželského páru Betsy a Kevana Heroldových z minulého roku odhalila, že děti mají nadmíru silnou tzv. sliznicovou imunitu, zvláště pokud jde o sliznice v nose a krku. Vědci tyto přirozené bariéry přirovnávají k několikavrstevnatým kamenným hradbám, které ve středověku chránily města před nájezdníky.

Obsahují například buňky, které pracují jako pomyslné stráže a nepřetržitě prohledávají okolí ve snaze najít cokoliv neobvyklého. A když něco takového objeví, třeba právě neznámý virus, spustí poplach, který vede k lepší a rychlejší reakci imunitního systému. Například studie uveřejněná v srpnu v odborném žurnálu Nature Biotechnology, kterou provedli němečtí vědci z Berlínského zdravotního institutu, prokázala, že horní cesty dýchací dětí jsou už „dopředu aktivované“ pro boj s koronavirem. Hemží se tak už zmíněnými strážemi, díky nimž dětský organismus dokáže virus rozpoznat a podchytit hned v počátku. Oproti tomu dospělí mají těchto „hlídacích“ buněk podstatně méně, a tělo tak na nákazu reaguje s asi až dvoudenním odstupem. A v tu chvíli už se může koronavirus v těle rozmnožit geometrickou řadou a způsobit závažný průběh nemoci.

Pokud zmíněná první linie obrany a její stráže selžou, může tělo aktivovat další vrstvu imunitního systému, která vytváří protilátky na každý virus či bakterii zvlášť. Jenže i když tento adaptivní imunitní mechanismus dokáže být efektivní, může bohužel také zároveň způsobit víc škody než užitku. Pokud je totiž obranná reakce příliš silná, ocitne se „pod palbou“ nejen samotný virus, ale také zdravé buňky. A to může v organismu vést podle vědců k zánětlivé řetězové reakci. Betsy Heroldová vysvětlila, že tato řetězová reakce může pacienty i vážně ohrozit – dochází při ní k tvorbě krevních sraženin, v plicích se hromadí tekutina, což znesnadňuje dýchání. Oba tyto zdravotní problémy pak mohou pacienty s covidem zabít.