Varianta koronaviru B.1.617.2, která byla původně objevena v Indii v prosinci loňského roku a dnes se jí říká delta, se nyní stala možná nejznepokojivějším kmenem koronaviru, který koluje po celém světě. Nejnovější výzkumy naznačují, že se může jednat o dosud nejpřenosnější variantu, která podnítila četné vlny pandemie.
Virus B.1.617.2 se již rozšířil nejméně do 62 zemí. Tento kmen nepochybně přispěl k masivní vlně případů, která v posledních měsících zaplavila Indii, a tvoří více než 90 procent nových případů ve Velké Británii a asi 10 procent nových infekcí v USA. 17. června způsobil opětovný nárůst počtu infekcí, přičemž ve Velké Británii poprvé po téměř čtyřech měsících přibylo více než 11 000 případů denně. Navíc je pravděpodobné, že se jím častěji než jinými kmeny nakazí lidé, kteří jsou jen částečně očkovaní; komunity s nízkými příjmy a menšiny mají deficit v očkování, což je činí o to zranitelnějšími. Níže uvádíme, co víme o B.1.617.2 neboli variantě/mutaci delta.
Článek na Nymag.com se pokouší shrnout základní informace o tom, co dnes o deltě víme a proč vzbuzuje obavy. Také proč nemusí vzbuzovat beznaděj a paniku. Ocitujme aspoň část zjištění:
Jak se B.1.617.2 liší od ostatních variant a proč může být nebezpečnější?
Varianta delta má několik mutací, které jí zřejmě poskytují výhodu oproti ostatním kmenům. Nejdůležitější zdánlivou výhodou je, že mutace mohou způsobit, že kmen bude přenosnější, což by z něj zároveň činilo dosud nejnebezpečnější variantu. Jedna studie naznačila, že B.1.617.2 může být až o 50 procent přenosnější než varianta B.1.1.7 (U.K./Alpha).
Studie indické vlády zjistila, že delta se v této zemi stala zdaleka nejdominantnějším kmenem. Čínská provincie Kuang-tung uzavřela oblasti ve snaze zvládnout nárůst případů, které jsou z velké části způsobeny touto vysoce přenosnou variantou.
Závěr je, že pokud je předběžný výzkum přesný, může se varianta delta brzy stát nejdominantnějším kmenem covidu na světě a vést k rychlému propuknutí epidemie v zemích bez vysoké proočkovanosti.
Výzkumy týkající se toho, zda varianta delta způsobuje závažnější onemocnění než ostatní varianty, jsou omezené. Podle organizace Public Health England první údaje naznačují, že varianta delta vede s větší pravděpodobností k hospitalizaci než varianta alfa.
Proč se nyní varianta B.1.617.2 nazývá „delta“?
Dne 31. května Světová zdravotnická organizace oznámila, že bude variantám covidu, které vzbuzují obavy, dávat nová označení pomocí řecké abecedy, a to jednak z důvodu zmatku v „abecední polévce“ názvů, které se v současné době široce používají, jednak proto, aby se zabránilo označování variant podle místa, kde byly poprvé objeveny (tj. varianty z Velké Británie, Jižní Afriky nebo Indie), což je praxe, která hrozí vytvořením škodlivých stigmat o konkrétních zemích a která se může stát matoucí, pokud více než jedna varianta, která vzbuzuje obavy, pochází z jedné země. WHO označila variantu B.1.617.2 jako delta.
Vakcíny se zdají být o něco méně účinné
Nedávný výzkum britské vlády zjistil, že plné očkování je proti kmeni delta stále do značné míry účinné, ale může být o něco méně účinné než proti jiným variantám, a to dokonce méně než po podání pouze jedné dávky. Výzkum zjistil, že dvě dávky vakcíny proti covidu poskytují 81procentní ochranu proti variantě B.1.617.2 (ve srovnání s 87 procenty proti variantě B.1.1.7). Jedna dávka poskytla pouze 33procentní ochranu proti symptomatické infekci virem B.1.617.2 (ve srovnání s 51procentní ochranou proti B.1.1.7).
Pokud je to přesné, znamená to, že B.1.617.2 může být variantou, která v současné době představuje největší hrozbu pro částečně očkovanou populaci na celém světě.
Opět platí, že jako u každé známé varianty, i proti kmeni delta funguje plné očkování. Přesto však existují známky toho, že tato varianta představuje znepokojivý vývoj koronaviru.
Proč je více přenosná varianta nebezpečnější?
Zeynep Tufekciová v článku pro New York Times z 28. května stručně rozebrala hrozbu zvýšené přenosnosti:
„Varianta s vyšší přenosností představuje obrovské nebezpečí pro lidi, kteří nemají imunitu ani z očkování, ani z předchozí infekce, a to i v případě, že tato varianta není smrtelnější než předchozí verze viru. Obyvatelé zemí, jako je Tchaj-wan nebo Vietnam, kterým se pandemie téměř zcela vyhnula, a zemí, jako je Indie a Nepál, které se donedávna vyvíjely relativně dobře, mají poměrně malou imunitu a z velké části nejsou očkováni.“
Zvýšená přenosnost představuje exponenciální hrozbu. Pokud virus, který dříve dokázal infikovat v průměru tři lidi, může nyní infikovat čtyři, vypadá to jako malý nárůst. Pokud však v obou scénářích začnete s pouhými dvěma nakaženými lidmi, o pouhých 10 iterací později způsobí první scénář přibližně 40 000 případů, zatímco druhý více než 524 000, což je téměř 13násobný rozdíl.
Proto je tak nebezpečné nechat koronavirus nekontrolovaně se šířit a vyvíjet. A hrozba jakékoliv nebezpečnější varianty covidu zvyšuje i hrozbu dalších nebezpečnějších variant, které se z ní mohou vyvinout.
Nejlepším způsobem, jak zabránit vývoji nových variant, je dát koronaviru méně příležitostí k vývoji tím, že se zabrání vypuknutí epidemií a omezí se jejich výskyt pomocí účinných preventivních opatření, jako jsou obličejové masky a řádné větrání, a tím, že se lidé budou očkovat dříve, než budou vůbec vystaveni infekci.
Nejspíš dostaneme třetí dávku vakcíny
Varianty koronaviru pravděpodobně promluví i do budoucího průběhu očkování proti covidu-19. Postupné změny viru při jeho průniku populací totiž mohou být jedním z důvodů, proč bude potřeba vakcinaci v budoucnu posílit.
„Teď už je nejspíš nepochybné, že nás čeká ještě třetí dávka vakcíny, která asi bude trochu odlišná od těch prvních dvou. Protože bude už více upravená i vzhledem k novým variantám alfa, beta, gama, delta, které cirkulují i v Česku. Ale to zase vyžaduje dobrou dostupnost a vyřešení očkovacího systému tak, aby to fungovalo. Možná nastal čas otevřít dveře očkování i bez objednání – že člověk dorazí a nechá se zaočkovat,“ uvedl Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity. (Seznam Zprávy)