Koalice po několikahodinovém boji prosadila v prvním čtení konec EET. Návrh prošel sněmovnou. Jde o definitivní konec zásadního bodu programu Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Elektronická evidence tržeb odstartovala v roce 2016. Okamžitě vyvolala velkou vlnu odporu. Vznikaly protesty, demonstrace, ale i petice. Tu největší dal dohromady pořadatel kulturních akcí, básník a provozovatel čajovny Ivo Hucl. Nakonec se pod jeho petici podepsalo více než 23 tisíc lidí.

Jak krok sněmovny, který nastartoval faktický konec EET, hodnotíte?

Vzhledem k aktuálnímu dění ve světě i na domácí politické scéně žádné zadostiučinění neprožívám. Vítězství pro mnohé drobné živnostníky přišlo příliš pozdě. Soucítím se všemi, jejichž podniky a živnosti tento arogantní a nesmyslný normalizační systém nepřežily. Na druhou stranu jsem samozřejmě rád, že „krvácení na barikádách“ Aleny Schillerové a Karla Havlíčka už nemělo na rozhodování poslanecké sněmovny vliv. Žádná vláda si totiž nemůže jen tak libovolně ukázat na konkrétní společenskou vrstvu a začít proti její vůli organizovat její život sociálně-inženýrskými experimenty.

Co bylo podle vás nejškodlivější na EET a největším problémem tohoto systému?

Společensky nejškodlivější na EET bylo šíření atmosféry strachu a nedůvěry. Andreji Babišovi a smečce jeho finančních inkvizitorů se během vládnutí podařilo společnost infikovat doslova nenávistí a třídním bojem. Každý živnostník a podnikatel se v očích jeho věrných stal potenciálním podvodníkem. Rozšířil se též strach z vysokých pokut, například jen ze špatně zaregistrované účtenky. Zcela destruktivní pak bylo EET pro starší ročníky a důchodce, které v produktivním věku minul nástup počítačů. Aby údaje o svých tržbách musela online posílat devadesátiletá prodavačka jablek nebo důchodci provozující penzion v odlehlé části Jeseníků, to byl prostě zločin. Ještě horší však bylo všechno to minulou vládou posvěcené „zaklekávání“, perzekuce a nesmyslné pokuty udělované třeba jen proto, že člověk neodevzdal nějaký cár papíru včas. Teď se bude kvůli tomu důvěra ve státní správu obnovovat jen velice pomalu a těžce.

Setkal jste se s něčím, co vás v boji proti EET skutečně překvapilo?

Překvapilo mne, kolik se v naší společnosti našlo lidí, kteří díky kampani, která připomínala praktiky šmejdů, byli ochotni naskočit na vlnu všech těch babišovských lží. Kolik relativně vzdělaných lidí začalo podporovat normalizační byrokratický projekt jen na základě jakési iracionální víry! Vynechat velké ryby a začít lovit ty nejmenší? To je ideově srovnatelné s Maovým Velkým skokem vpřed. Racionálně musí být přece každému jasné, že korupce nebují mezi hostinskými a prodejci ovčích sýrů. Ti mají příliš práce s uživením svých rodin  a nikdo z nich opravdu neztrácí čas přemýšlením, jak „ojebat“ stát na daních.

Poslanci ANO ve sněmovně nyní zmiňovali, že EET narovnalo podnikatelské prostředí. Je to pravda?

V první řadě je třeba říci, že hlavním deformátorem podnikatelského prostředí je sám stát. Především skrze dotace a pak kvůli tomu, že některým podnikatelům organizuje život víc než jiným. Argument, že EET narovnalo podnikatelské prostředí, je ideologický žvást. Mělo stejný výsledek, jako kdybyste všem podnikatelům nařídil nosit stejné číslo bot. Některým budou malé, některým velké, někteří si zlámou nohy. EET navíc platilo jen pro některé obory. Diskriminované byly malé podniky a rodinné firmy, nikoli už velké hotely a Čapí hnízda, postavené z dotací. Ty totiž registrační pokladny již měly, stejně jako lidi, kteří se o jejich provoz starali. Zavedení EET tak pro ně potom nebyl problém ani po finanční stránce. Provozovatel venkovské kavárny se však o provoz EET musel starat sám. A když nastala komplikace, musel ve svém volnu, které mohl strávit třeba se svými dětmi, problém nějak vyřešit. Narovnání podnikatelského prostředí v podání poslanců ANO a ČSSD představovalo vlastně jen zglajchšaltování. Stačí se rozhlédnout po českém venkově. Výsledek údajného narovnání vidíte v podobě spousty zavřených trafik, koloniálů a hospod.

Dalším argumentem proti rušení EET bylo ze strany poslanců to, že systém podle nich zvýšil platy v pohostinství. Co si o tom jako podnikatel v tomto oboru myslíte? Existuje vazba mezi EET a platem personálu restaurací?

Osobně žádnou vazbu mezi EET a růstem platů v restauracích nevidím. Ano, EET se okamžitě po zavedení v pohostinství zasloužilo o desetiprocentní nárůst cen. Zvyšování mezd má ale jiné příčiny. Mzdy rostly především díky minimální mzdě, která se od roku 2016 do roku 2022 zvýšila z 9 900 Kč na 16 200 Kč. A samozřejmě díky nárůstu platů v ostatních oborech. Za hlavní důvod však považuji covidovou krizi, při které v gastronomii padla všechna pravidla a většina restaurací byla nucena zavřít. Zaměstnanci, i ti kvalifikovaní, si museli najít brigády a najednou zjistili, že mají pevnou pracovní dobu, v noci mohou spát doma, mají volné víkendy i svátky a bez stresů a za kratší dobu si vydělají víc. Po covidu lidé z pohostinství prostě zmizeli a nyní je za jejich návrat nutné platit. Gastronomie a pohostinství, stejně jako kultura, jsou totiž obory, které jsou za jakékoli krize velice zranitelné. Pochopitelně by bylo skvělé, kdyby platy i ceny v pohostinství rostly. Vždyť je to nejpodfinancovanější obor v sektoru služeb, kde jen výjimky potvrzují pravidlo. A určitě by bylo fajn se dočkat doby, kdy za práci špičkového kuchaře by byl zákazník ochoten zaplatit stejnou přidanou hodnotu, jakou je ochoten zaplatit například u mobilního telefonu. Rád bych při této příležitosti poděkoval všem 23 406 spoluobčanům, kteří podepsali naši petici, jejíž následné projednávání v Senátu PS ČR připravilo prostor pro dnešní rozhodnutí.
Poděkování patří také mnoha novinářům, starostům obcí, právníkům a senátorům, kteří nás aktivně podporovali. Dva roky dobrovolnické práce, stovky stran textů a rozhovorů si na závěr zaslouží i trochu toho hollywoodského patosu. Říkám si: Alespoň jsem to zkusil.