Kde končí hranice veřejného zájmu při výkonu novinářského povolání? Musí se novinář zastavit před zákazem vstupu, pokud ho překračují i demonstranti, jejichž práci dokumentuje? Otázky, které nastolilo zjištění HlídacíPes.org, že mezi zajištěnými v dole Bílina byl předminulý víkend i štáb České televize. Odpovědi na tuto otázku jsou jednoduché jen zdánlivě.

Štáb ČT připravující pořad Občanské noviny vstoupil v sobotu 24. června s demonstranty z akce Limity jsme my do dolu Bílina a několik hodin pobýval v dobývacím prostoru. Byl spolu se 131 dalšími lidmi zajištěn, převezen na služebnu a jeho případ byl předán do správního řízení.

Kameramance Leně Zikmundové a režisérovi Martinu Markovi hrozí pokuta. Měli se dopustit přestupku, který vypadá jednoznačně: neuposlechli výzvy policie a pohybovali se v chráněném prostoru. Při bližším zkoumání ale případ tak jednoznačný není. A bude záležet na postoji ČT, jak se dál k případu postaví.

Stojí média nad zákonem? Někdy

„Média nestojí nad právem nebo mimo právo. Mohou nicméně určitým způsobem zákony porušovat, aniž by za to byla penalizována,“ upozorňuje právník, spolupracovník redakce HlídacíPes.org Aleš Rozehnal.

Zmiňuje například zveřejnění příjmů osob veřejného zájmu, i když je v rozporu s právními předpisy. „Je ospravedlnitelné, protože může přispět k veřejné debatě o odměňování v nějakém segmentu ekonomiky. Zákaz zveřejňovat určité údaje je oprávněný, ale žurnalistům se dovolují incidenčně malá porušení práva, pokud to přispěje k získání důležité informace,“ říká Rozehnal.

A uvádí další příklady. Stejně tak bylo soudem aprobováno chování novináře Williama Goodwina, který odmítl uposlechnout rozhodnutí soudu zveřejnit svůj zdroj. Obdobná situace nastala u jednání slovenského rádia Twist, které zveřejnilo nelegálně pořízený odposlech vicepremiéra a ministra spravedlnosti slovenské vlády. I když odposlech byl nelegální, veřejná důležitost byla takového rázu, že rozhovor nebyl označen jako soukromý a z hlediska žurnalistické etiky byla nelegálnost získání odposlechu irelevantní.

Veřejný zájem za limity zákona

Co to může znamenat pro zmíněný případ?

Správní orgán, který bude rozhodovat o přestupku, nebo soud, pokud se na něj v případě udělení pokuty Česká televize obrátí, bude zkoumat dvě protichůdná stanoviska. Zjevné porušení zákona a proti němu veřejný zájem na dokumentování toho, co se hranicemi limitů stalo.

Policie několik dní před akcí obvolávala místní novináře a dotazovala se jich, zda se chystají porušit zákon a překročit hranice limitů. Dostalo se jí ujištění, že nikoli. Místní zpravodajská média pak skutečně zmonitorovala oficiální část protestu a pak, když se demonstranti vydali do dolu Bílina, zůstala „za čárou“.

Ne tak štáb pořadu Nedej se / Občanské noviny. Specializuje se na informování o ekologické scéně. Popsat dění za limity bylo jeho zájmem.

Bylo i naším, tedy veřejným? Ano, pokud by například došlo mezi demonstranty a policií ke střetu. V takovém případě by bylo zájmem veřejnosti mít nestranné informace o tom, co se tam stalo. Nestranné znamená, že se nelze spokojit se záběry pořízenými demonstranty ani policií. To jsou v takovém případě zainteresované strany sporu.

Soud, pokud k němu dojde, bude zkoumat, zda překročení přestupkového zákona dvěma lidmi bylo, či nebylo víc než veřejný zájem. Takovému posuzování dvou protichůdných právních norem a jejich síly se říká test proporcionality.

Případ štábu ČT za limity v dole Bílina ukáže směr i pro další podobné případy.