Učitelka se oblékla na hodinu dějepisu pro 7. třídu do nikábu a na internetu se už rozběhla debata, zda se to smí. Debata nesmyslná. Není celkem co řešit.
Učitelé mohou při výuce používat jakékoli pomůcky a metody, pokud tím neporušují zákony země a obecnou morálku či jiná pravidla.
Podle školského zákona: „Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání (…) vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách. (…) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět (…).“
Vyučovat náboženství a vyučovat o náboženství jsou dvě různé věci. Těžko probírat v dějepise Jana Husa a neučit o náboženství. Takový kejkl dokázal jen režisér Otakar Vávra, který vylíčil Husa i Komenského tak, že by se tito zbožní muži moc nepoznali.
Nikdo příčetný si snad nemyslí, že předvedením tradičního oděvu na vlastním těle učitelka narušila sekulární charakter naší školy. Požadovat, aby se tedy podobně učilo i o ostatních náboženstvích, je trochu mimo, protože důležité je, že se o nich učí. Jaké pomůcky u toho vyučující použije, to už je jeho věc. Znal jsem ostatně učitele religionistiky na střední škole, který se skutečně oblékal podle jednotlivých náboženských směrů. Byla to ale církevní škola a zrovna v den, kdy vystupoval jako stoupenec Hare Krišna a rozdával na chodbě prasádam, tedy jídlo obětované Krišnovi, přijel do školy na návštěvu biskup. Obešlo se to ale bez úhony pro vyučujícího.
Soustředit se na islám, který je po křesťanství druhé největší náboženství na světě a které je také náboženským evropským, je zcela na místě. Spíše se zatím o islámu učí málo.
Hysterie ve společnosti už došla tak daleko, že někteří jednodušší jedinci začali slovně napadat obyčejné české ženy, které si jen vzaly šátek.
Vůbec by měli fanatici vlastně zjistit, jestli je správné, aby trutnovská škola, kde k netradiční vyučovací hodině došlo, jmenovala Komenského. Byl to přece jen biskup a ještě navíc emigrant.
Je tedy nutno prošetřit, jaké podezřelé názvy ještě naše veřejné školy nesou. Jedna se například jmenuje ZŠ Mendelova a Mendel, jak známo, byl mnich. To nezná moc sekulárně. Máme taky ZŠ Balbínova, což je zvláště hrozné, protože Balbín byl jezuita, a ZŠ Jirsíkova a Jirsík byl biskup. Sice vlastenecký, ale jinak byl určitě pobožný, protože se neosvobodil od náboženských předsudků, jako se nich zbavil třeba bojovník proti islámu a docent přes motýly Konvička. Ten se osvobodil od ledasčeho. Taky existuje Základní škola pod Svatou Horou, což je už úplně mimo pokrokové komentáře. Takhle to skutečně dál nejde. Z toho by se nám bojovníci za svatou pravdu sekularismu mohli třeba taky zbláznit. A co my potom s nimi, když už teď se chovají dost vyšinutě?