Tisková konference vlády FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vysoká inflace dopadá na českou společnosti. Česká národní banka se ji snaží krotit pomocí zvyšování úrokových sazeb, ale řeší se i to, jaké možnosti má v tomto ohledu vláda Petra Fialy. Mohla by se do boje se zdražováním zapojit více než doposud? Podle bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera má aktuálně v tomto směru dokonce ještě větší úlohu než centrální banka, protože může přesvědčit veřejnost o tom, že značné zvyšování cen nebude trvat dlouho. Opravdu to Fialův kabinet může dokázat? Pokud ano, co mu v tom brání?
Boj s inflací je především záležitostí České národní banky, která ho má nejenom v popisu práce, ale je to navíc její nejdůležitější úkol vzhledem k tomu, že v Ústavě ČR se píše, že jejím hlavním cílem je právě péče o cenovou stabilitu. Přesto se objevují hlasy, že v současné situaci má Fialova vláda velmi významnou úlohu a může přispět k nižší inflaci, a dokonce zaznívá, že ji může srazit právě spíše ona než centrální banka.
Někdejší šéf ČNB Miroslav Singer v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že kabinet Petra Fialy má v současné době ohledně inflace větší roli než instituce, v jejímž čele v minulosti stál: „Vláda může přesvědčit lidi, že to je vlastně epizoda, která nebude trvat dlouho. Tím, že vyrovnává státní rozpočet. Bude jasně říkat, že pro ni má jasnou prioritu vyrovnaný rozpočet před pomocí všem. Myslím, že tato vláda se o to snaží, ale nevím, jestli si to uvědomuje celá,“ zdůraznil Singer.
A dodal: „Nemám pochyby u ministra financí či premiéra, ale je to vláda koaliční. Můžeme si myslet o Václavu Klausovi, co chceme, ale on byl schopen toto opakovat dnes a denně. Přitom i tehdejší vláda musela dělat sociální politiku. Musí to být více zdůrazňované. Současná vláda to málo říká. Z vysoké inflace se nyní nemůžeme prožrat.“
Může se vládě něco takového podařit? A stačí, když o tom členové Fialova kabinetu budou intenzivně hovořit, jinak se však nic dalšího nezmění? Aktuálně schválený státní rozpočet má schodek ve výši 280 miliard korun a s velkou pravděpodobností nejde o konečné číslo. Už před časem se mluvilo o nutnosti jeho novelizace. Rozpočtový deficit tak zřejmě bude ještě větší.
Největší páka na ovlivňování inflačních očekávání
Přitom například hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček už u současného rozpočtu uvedl, že ho lze označit za proinflační. Těžko tak předpokládat, že by samotná prohlášení vlády o tom, jak vyrovnává rozpočet, jakkoli četná, měla ten efekt, o kterém se zmiňuje Miroslav Singer. Vládní koalice by pravděpodobně musela škrtat a šetřit mnohem více, než jak činí dnes.
Před časem tuhle cestu popsal redaktor rubriky Byznys Seznam Zpráv Jiří Zatloukal, který ve svém textu šel ještě mnohem dál než bývalý guvernér Singer, když v druhé polovině dubna napsal: „Největší páku na ovlivňování inflačních očekávání má vláda. Ta má daleko větší vliv na psychologii společnosti a může udělat zásadní věc. V přepracovaném rozpočtu může zmrazit růst platů státních zaměstnanců, může valorizovat důchody jen podle zákona, a nikoli nad jeho rámec, může navýšit některé daně,“ upozornil Zatloukal.
A pokračoval: „Zejména první opatření je přímým kanálem, jak ovlivnit nálady ve společnosti. Státních zaměstnanců (policistů, učitelů, sociálních pracovníků, hasičů i samotných úředníků ministerstev) je u nás téměř půl milionu. Jsme jednou z mála zemí, kde je průměrná mzda v privátním sektoru nižší než průměrný plat ve veřejné sféře. Je to dostatečně velká kritická masa na to, aby pocítila zásah státu. Dost velká na to, aby se ztlumila spotřebitelská důvěra a lidé odložili své nákupy. Současný ministr financí Stanjura (ODS) a premiér Fiala mají jedinečnou příležitost, jak zkrotit inflaci.“
Jenže ono by asi nestačilo ty platy jenom zmrazit (nemalá část státních zaměstnanců je má zmražené už teď). I kdyby šlo jen o zmražení platů, které ještě zmražené nejsou – kdyby k něčemu takovému vláda při současné vysoké inflaci přistoupila, koledovala by si bezmála o sociální bouře vzhledem k tomu, že inflace bude ještě růst a na řadu domácností plnou silou teprve dolehne, až jim skončí fixace záloh na energie, případně měsíční splátky u hypotéky.
Když to tedy shrneme, možnosti vlády, pokud necháme stranou pomoc potřebným a různé kompenzace, ale zaměříme se na boj s inflací jako takovou, jsou skutečně omezené. O to více vynikne důležitost a stejně tak i odpovědnost České národní banky, která by svou roli měla plnit bez ohledu na to, jestli je v jejím čele Jiří Rusnok, nebo Aleš Michl.
